Boj s rakovinou pokračuje. V Motole
Klíčové onkologické centrum by mělo vzniknout do roku 2026. Češi v pandemii zlenivěli a podceňovali prohlídky
V polovině roku 2026 by už chodbami nové pražské kliniky mohli proudit první pacienti. Projekt Českého onkologického institutu, který má vzniknout ve Fakultní nemocnici v Motole, jde do „horké“fáze posledních příprav. Pracují na něm projektanti, rozkresluje se nejen vybavení laboratoří, ale i jejich stavební parametry.
Centrum má rozšířit zdravotní péči místo jejího zkoncentrování. Původní plán na vybudování takzvaného „onkocentra“ve vinohradské nemocnici totiž už minulý rok kritizovala Česká onkologická společnost (ČOS) i poslanec a dnešní ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09).
Zahráváme si
Jak připomíná předsedkyně ČOS Jana Prausová, hlavním terčem kritiky byla idea centralizace onkologické péče, kterou měl institut koncentrovat. „Centrum a jeho vznik mělo být spojeno s tím, že zároveň zaniknou ostatní centra v Praze. Tedy že se zničí dlouho budovaná a vysoce kvalitní síť, která pokrývá péči v České republice tak, aby byla vhodná pro všechny pacienty na stejné úrovni kvality,“líčí Prausová.
Údajnou nápravu zjednala studie proveditelnosti vytvořená v koordinaci s ministerstvem zdravotnictví, která doporučila umístit onkologické centrum místo na Vinohrady do Motola. Celý návrh nyní musí schválit vláda. Pokud se stavba do roku 2026 nestihne, ztratí projekt nárok na významnou dotaci z evropských fondů.
„Nyní jsme ve fázi, kdy se bude do detailů rozpracovávat nejen vybavení laboratoří, ale i jejich konstrukční a stavební parametry. To se týká i lůžkové části nebo stacionářů,“řekla LN Prausová.
O tom, že si léčba rakoviny v Česku zaslouží investici, svědčí i nejnovější údaje Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP). Podle nich klesl počet screeningových prohlídek prováděných u karcinomu prsu, děložního hrdla a konečníku v průběhu pandemie o 227 tisíc. Podle ředitele pojišťovny Zdeňka Kabátka může počet neuskutečněných prohlídek znamenat vážný problém.
Právě další roky přinesou odpověď na otázku, kolik nádorů lékaři kvůli takovému výpadku v prevenci neodhalili. Největší česká zdravotní pojišťovna vydala data ku příležitosti Českého dne proti rakovině, jenž se koná zítra.
„Před VZP proto stojí dvě výzvy. Dohnat tento dluh a celkově se zaměřit na lepší informovanost obyvatel a posílení prevence. A za druhé, zamyslet se i nad další koncepcí onkologické péče v Česku. Dostupná by měla být na nejvyšší úrovni ve všech krajích,“uvedl Kabátek.
Virtuální lékař ve Varech
S dávkou mírného optimismu by se dalo říct, že druhý bod už mají onkologové téměř splněný. Až na jednu výjimku: Karlovarský kraj je jediná část republiky bez vlastního Komplexního onkologického centra. To chce změnit ministr Válek, který minulý měsíc oznámil, že na stavbu kliniky – buď v Karlových Varech, nebo v Chebu – vyčlení finance z Národního fondu obnovy. Centru v kraji s 283 tisíci obyvateli, což je nejnižší počet v Česku, tak stojí v cestě už jen nedostatek personálu. Toho si je vědom jak Válek, tak i Prausová, která rovnou navrhuje vytvořit virtuální zdravotnické středisko.
„Chirurgové všech možných profesí od urologie až po ORL by vytvořili multidisciplinární tým s diagnostiky, referovali by nám online do Plzně nebo do Prahy a my bychom pacienty přebírali. Ono to takhle v podstatě už běží, ale hlavně jde o rychlost – tedy aby se k nám lidé dostali co nejdřív,“nastínila Prausová. Znamená to tedy, že se v Karlovarském kraji onkologičtí pacienti konečně dočkají?
„Zatím nám nebylo zcela konkrétně řečeno, že by se tam plánovala stavba nějaké konkrétní budovy, ale třeba k tomu dojde,“uzavřela lékařka.
Jsme ve fázi, kdy se do detailů rozpracovává nejen vybavení laboratoří, ale i jejich stavební parametry