Stát chystá ochranu pro „práskače“
„Řada pasáží je přímo kopírovaných ze směrnice, jde o minimalistickou verzi, abychom si mohli odškrtnout, že máme splněno,“řekl LN Michálek, který kritizuje mimo jiné to, že návrh si podle evropského vzoru vybírá jen některé oblasti, v nichž se bude na oznamovatele korupce vztahovat ochrana. „Spíše by dávalo větší smysl, aby byl do výčtu oblastí zahrnut v podstatě každý trestný čin nebo podezření na něj,“doplnil.
Ochrana se podle navrhovaného zákona bude týkat běžných i státních zaměstnanců, obchodních partnerů zaměstnavatelů, živnostníků, ale třeba i stážistů a dobrovolníků. Zákon vysloveně zapovídá zaměstnavatelům podniknout proti firemnímu „práskači“jakékoliv odvetné kroky. Firmám hrozí za porušení zákona pokuty až do milionu korun nebo pěti procent z obratu.
Jak ale upozorňuje Michálek, ani kvalitně napsaný zákon nemusí zaměstnance přimět k tomu, aby protiprávní jednání hlásil. Proto chystá ministerstvo na příští rok rozsáhlou informační kampaň, kterou bude mít na starost jeho specializovaný útvar. Roční náklady na jeho chod resort odhaduje na šest až sedm milionů korun ročně.
Zatím jen není zřejmé, kde nový útvar vznikne. Ve hře je totiž i jeho zřízení v rámci Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a hnutí, u ombudsmana, Nejvyššího státního zastupitelství či na Státním úřadu inspekce práce.
Starost i pro české firmy Ačkoliv se o korupci a veřejných zakázkách hovoří převážně v souvislosti se státními úředníky, zasáhne povinná ochrana oznamovatelů také české firmy. Mít interní kanály pro oznamovatele z řad vlastních zaměstnanců budou muset mít všechny firmy s více než 50 zaměstnanci.
Michal Pleskot z tiskového oddělení ministerstva spravedlnosti LN sdělil, že jeho resort při psaní zákona debatoval s různými zá
Počty oznámení o možném spáchání protiprávního jednání ve státní správě stupci českého byznysu. Přesto se mezi nimi najdou kritici.
Podle poradkyně generální ředitelky Svazu průmyslu a dopravy Jitky Hlaváčkové doznal zákon oproti prvotním verzím hodně pozitivních změn, obava o dopady na české firmy ale zůstává. „Stále jde nad rámec evropské směrnice a firmám přinese jen další administrativní a finanční zátěž. Za zaměstnavatele máme rovněž obavy ze zneužívání ze strany oznamovatelů. Navrhovaná úprava proti tomu nedává firmám žádnou ochranu,“řekla LN Hlaváčková.
Na možné zneužití těmi, kteří by chtěli svým oznámením poškodit svého zaměstnavatele, však Blažkem navrhovaný zákon částečně pamatuje. Pokud totiž člověk podá vědomě nepravdivé oznámení, jedná se o přestupek, za který může být potrestán pokutou až do čtyřiceti tisíc korun.
V důvodové zprávě resort spravedlnosti pracuje s průzkumem, který si nechal udělat úřad vlády mezi více než dvěma tisíci státními zaměstnanci.
Na 16 procent z nich uvedlo, že na jejich pracovišti dochází či docházelo ke korupci. Devět procent prý bylo ke korupčnímu jednání vybízeno a sedm procent bylo přímým svědkem korupce.
Výsledky průzkumu problém spojený s ohlašováním protiprávního jednání dobře vystihují. Většina respondentů, kteří bylo svědkem korupčního jednání, svou zkušenost nenahlásila.
PROCENT
PROCENT
PROCENT
PROCENT
Na 16 procent z více než dvou tisíc oslovených úředníků uvedlo, že na jejich pracovišti dochází či docházelo ke korupci
Hned 109 úřadníků pak odpovědělo, že nahlášený případ nebyl řádně prošetřen.
Zavést zákonnou ochranu oznamovatelů měla v programu z roku 2010 třeba už vláda Petra Nečase z ODS, žádnému z kabinetů se ale normu protlačit nepodařilo. Za vlády Bohuslava Sobotky (ČSSD) proti sobě dokonce soupeřily dvě verze návrhu zákona: jedna od ministra za sociální demokraty Jiřího Dienstbiera a druhá z pera předsedy hnutí ANO Andreje Babiše.
Ročně se počet oznámení protiprávního jednání v Česku pohybuje v desítkách případů, přičemž významný nárůst přineslo podle ministerstva spravedlnosti zavedení elektronické evidence tržeb.
Resort očekává po přijetí zákona další růst. „Počet podaných oznámení se bude na základě kvalifikovaného odhadu pohybovat v řádu stovek ročně,“uvádí ministerstvo v důvodové zprávě.