Češi volají po ochraně z EU
Od sedmadvacítky chceme hlavně ochráněné hranice, jídlo a přírodu. Navenek se má Evropa stát mocností
Češi od Evropské unie očekávají, že je ochrání a že bude velmocí na úrovni Číny. K tomu sedmadvacítce ale chybí akceschopnost, kterou brzdí evropská byrokracie. Vyplývá to z aktuálního průzkumu ústavu STEM a platformy České zájmy v EU, které má LN k dispozici.
„Většina Čechů dlouhodobě chce, aby Evropská unie byla silnější navenek a ochránila je. Jinak řečeno, aby se stala mocností na úrovni Číny a USA. Posílení EU ale nepůjde bez některých nepopulárních reforem,“řekl LN sociolog Nikola Hořejš, který se na zjišťování toho, po čem Evropané touží, podílel v rámci Konference o budoucnosti Evropy. Ta se včera, symbolicky v Den Evropy, po zhruba roce trvajících diskusích s občany ze všech zemí unijního bloku uzavřela.
„Z naší hobití kotliny se debata o budoucnosti Evropy zdá jako luxus, když jsme ještě nedořešili minulost a bombarduje nás přítomnost. EU zaostává v nových či ekologických technologiích i startupech.“
Češi podle Hořejše zejména oceňují, že EU chrání naše jídlo, ovzduší a přírodu. Také míní, že velký společný evropský trh je pro tuzemskou exportní ekonomiku nepostradatelný. Naopak řešení rovnosti nebo nediskriminace od Unie nečekají.
Z historicky nejmasivnějších diskusí o tom, jak se má proměnit Evropská unie, vzešlo 49 doporučení a několik set navazujících opatření. Některé ze změn jako dát Unii více pravomocí ve zdravotní politice či v energetice však vyžadují reformu smluv. Návrhy volají i po tom, aby Unie rozšířila oblasti, ve kterých by se hlasovalo nikoliv jednomyslně, ale kvalifikovanou většinou. Dvě pětiny české populace (42 %) například podporují možnost občasného přehlasování menšinového názoru s tím, že se tak urychlí rozhodovací proces.
Ke změně základních unijních smluv minulý týden vyzvali i europoslanci. Jak se ale s doporučeními konference ve finále naloží, bude nyní především na vládách členských zemí. Ty se však většinou k zásadním institucionálním změnám staví spíše skepticky.
„Velkých reforem se všichni bojí. A zvlášť nyní, kdy Evropa řeší Ukrajinu a energetickou krizi, není vůle k razantním krokům,“řekl LN bruselský diplomat.
Osmdesát sedm procent Čechů si přeje víc hlídat vnější hranice Evropské unie. Jak to v roce 2015 vypadalo během migrační krize mezi Maďarskem a Srbskem, ukazuje snímek.
Česká opatrnost
Česko je v otázce smluvních zásahů zdrženlivé a podle ministra pro evropské záležitosti Mikuláše Beka (STAN) chce hledat jiné cesty. „Nebráníme se dialogu o otevření smluv, ale nevidíme tento postup jako jediný možný. Svolání konventu ke změně primárního práva je komplikovaný a dlouhotrvající proces,“sdělil Bek s odkazem na někdejší složitý proces přijetí takzvané Lisabonské smlouvy v roce 2007, prozatím poslední reformy EU. Kvůli problémům s ratifikací ve členských zemích ale začala platit až o dva roky později. „Proto chceme hledat primárně způsob, jak reflektovat požadavky občanů rychle a operativně. Konvent tato kritéria nesplňuje,“dodal.
Podle Hořejše by se ale Čechům měly Macronovy snahy volající po reformě částečně líbit. „Jsme euroreformisté, máme pocit, že by se měla EU proměňovat. Ale ďábel bude skryt v detailu. Posilování akceschopnosti EU může znamenat oslabení vlivu menších států. K tomu ale stejně dojde, pokud Unie zůstane pozadu,“zdůraznil Hořejš. „Z naší hobití kotliny se debata o budoucnosti zdá jako luxus, když jsme ještě nedořešili minulost a bombarduje nás přítomnost. Ale bohužel nemáme moc času na rozmyšlenou. Evropa prokazatelně zaostává v nových či ekologických technologiích i dravých startupech. I my v Česku potřebujeme jasnou vizi, kam dál,“dodal sociolog.
Osud reforem, po nichž občané volají, zůstává nejistý a množí se obavy, že celá Konference o budoucnosti Evropy, která byla velkým projektem francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, skončí fiaskem. Českou ambicí je nicméně podle Beka odstartovat proces reflexe občanských návrhů a – v případě nepokrytí všech témat – předat koncem roku štafetu švédským kolegům.
Náhodný výběr Evropanů Velká celounijní debata vzešla loni zejména z podnětu francouzského prezidenta Emmanuela Ma
crona, jehož země nyní vede evropskou sedmadvacítku. Do akce, která se kvůli covidové pandemii z původně plánovaných dvou let smrskla na necelý rok, přinesly prostřednictvím národních panelů i plenárních zasedání své podněty stovky lidí ze všech členských zemí.
Do čtyř panelů bylo náhodně vybráno a rozděleno 800 občanů z 27 zemí EU. V každém z nich se ctila rozmanitost EU co do zeměpisného původu, pohlaví, věku, socioekonomického zázemí a úrovně dosaženého vzdělání. Mladí lidé ve věku od 16 do 25 let tvořili jednu třetinu každého panelu.
Česko reprezentovalo 24 lidí. Kromě zástupců z řad široké veřejnosti se za Česko zapojily i europoslankyně Dita Charanzová, Markéta Gregorová, Radka Maxová a Michaela Šojdrová. Včerejší slavnostní zakončení konference proběhlo za účasti předsedkyně europarlamentu Roberty Metsolaové, šéfky Evropské komise Ursuly von der Leyenové i prezidenta Francie Macrona.