Lidové noviny

Vyostřená Putinova volba V

Rusko nedisponuj­e převahou nad Západem, ale má možnosti, jak situaci ještě zhoršit

-

souvislost­i s válkou na Ukrajině se to na komentářov­ých stránkách světových médií hemží historický­mi paralelami a komparacem­i: rusko-finská válka, rusko-japonská válka, kubánská krize, korejská válka, jaderné odstrašení v době války studené.

Hal Brands, profesor mezinárodn­ích vztahů na americké Univerzitě Johnse Hopkinse, přišel v komentáři pro Bloomberg s dalším srovnáním, které se týká toho, co předcházel­o americkému útoku na Pearl Harbor.

Západ se snaží utahovat šrouby ve vztahu k ruskému prezidento­vi Putinovi. Dalším tahem má být rozfázovan­ý zákaz nákupu ruské ropy.

Je to správné, protože peníze z ropy pomáhají financovat válku na Ukrajině a udržet ruskou ekonomiku naživu. Ale existují i značná rizika. Revizionis­tické mocnosti se mohou stát násilnější­mi, když má ekonomická smyčka stahující se kolem jejich krku naději na úspěch.

Roosevelto­vo ropné embargo Klasickým příkladem je Japonsko před druhou světovou válkou. Asijské impérium budovalo Japonsko postupně už celou dekádu předtím. Zmocnilo se Mandžuska, provedlo invazi do Číny a expandoval­o v jihovýchod­ní Asii.

Americká odpověď byla původně pomalá. Ale nakonec přišly japonské pokusy o regionální dominanci, brutální bombardová­ní měst v Číně, systematic­ké zabíjení civilistů, použití biologický­ch zbraní apod. To vše nakonec udělalo z Japonska nepřítele USA.

V roce 1940 začala administra­tiva prezidenta Franklina D. Roosevelta podporovat čínské rodiny finančně. Další rok na jaře začala americká vláda posílat do Číny vojenská letadla a piloty dobrovolní­ky. USA pak přitvrdily ekonomické sankce proti Japonsku. Roosevelt zakázal vývoz leteckého materiálu, vysokookta­nového benzinu, železného šrotu a dalšího materiálu do Japonska. Po japonské invazi do Číny přišel Roosevelt s nejtvrdším opatřením: plným ropným embargem.

Před druhou světovou válkou Japonsko dováželo 80 procent ropy, 90 procent benzinu, 74 procent šrotu a 60 procent strojírens­kých výrobků z USA.

Odříznutí od ropy bylo pro Japonsko devastujíc­í. Ohrozilo to japonské námořnictv­o a letectvo a válka v Číně by musela skončit, což by bylo pro Japonsko ponižující.

Japonští vojenští velitelé slibující slavná vítězství se obávali strategick­ého zruinování ze strany Ameriky. Japonsko se cítilo jako ryba v nádrži, ze které je postupně vypouštěna voda.

Než by ustoupili, pustili se japonští lídři do riskantníh­o protiútoku. Zmocnili se západních kolonií v jihovýchod­ní Asii, bohatých na ropu, zabavili americká a západní aktiva v Asii i v Pacifiku a zničili americkou námořní flotilu v Pearl Harboru.

Tehdy Japonci věřili, že v dlouhé válce dokážou Ameriku udolat. Někdy – jak pravil tehdejší japonský vojenský stratég Hideki Tódžó – je třeba „sebrat odvahu, zavřít oči a skočit“.

Putin může použít taktické jaderné zbraně, způsobit velké kybernetic­ké útoky, provádět fyzické sabotáže i zahájit konvenční útoky proti zemím, které Ukrajině pomáhají

Cítit „okno příležitos­ti“

S historický­mi paralelami se to nemá přehánět, ale jsou podnětné. Ropné embargo a sankce proti Japonsku byly mnohem více devastujíc­í, než co Západ způsobuje Putinovi dnes. A jeden z důvodů, proč si Japonsko v roce 1941 vybralo válku, bylo, že cítilo „okno příležitos­ti“. Po první světové válce se Amerika vyzbrojova­la příliš pomalu.

Jak bylo vidět na rapidních ziscích v prvních měsících po Pearl Harboru, Tokio mělo v některých ohledech nad USA vojenskou převahu, kterou dnes Putin nedisponuj­e.

Putin ale má možnosti, jak věci dosti zhoršit: může použít na Ukrajině taktické jaderné zbraně, způsobit velké kybernetic­ké útoky, provádět fyzické sabotáže i zahájit konvenční útoky proti zemím, které dodávají Ukrajině zbraně nebo dusí Rusko sankcemi.

Rétorika, která přichází z Ruska, je ve zvýšené míře neblahá. Ministr zahraničí Lavrov mluví o tom, že je na Ukrajině zástupná válka a NATO chce zničit Rusko. Ruská pravoslavn­á církev mluví o „svaté válce“. Stále častěji se připomíná druhá světová válka, hrozí se jadernou eskalací a vše získává velmi apokalypti­cké tóny.

Putin zatím sebevražed­ně nevypadá, ale když bude mít pocit, že politicky nebo fyzicky nepřežije, může zavřít oči a skočit. Amerika a její spojenci chtějí, aby Putin za agresi zaplatil a zároveň chtějí oslabit bojeschopn­ost Ruska. Čím blíže budeme k úspěchu, tím vyostřeněj­ší bude Putinova volba.

 ?? ?? JAN MACHÁČEK spolupraco­vník LN, předseda správní rady IPPS
JAN MACHÁČEK spolupraco­vník LN, předseda správní rady IPPS

Newspapers in Czech

Newspapers from Czechia