Preventivní úder

Putin v Den vítězství nepřekvapil. Tedy pamětníky

Mnozí politici milují dějiny a historické narážky. Když stotřicetikilový kancléř Kohl (1930–2017) řekl, že poznal, co je hlad, nepůsobil směšně. Ve svých 15 letech se musel protloukat válkou zničeným Německem. U Vladimira Putina (* 1952) je tomu trochu jinak.

Projevem ke Dni vítězství Putin doložil, že svůj narativ opírá o Velkou vlasteneckou válku. Patří sem i výnos, že děti vojáků padlých na Ukrajině půjdou na vysoké školy bez přijímaček. Nepřipomíná to veterány Velké vlastenecké války nakupující bez fronty? Zde je i klíč k invazi na Ukrajinu, jak Putin sdělil již v televizním „vyhlášení války“. Řekl v něm, že když Moskva vsadila na dohodu se Západem (myslel Hitlerovo Německo), byla zaskočena, když wehrmacht (rozuměj Západ) pronikl do jádra Ruska a musel být odražen za cenu ohromného úsilí a ztrát. Tuto chybu prý Rusko už opakovat nebude.

Včera Putin řekl, že Rusko na obranu proti agresi zasadilo preventivní úder. Jenže už nedodal fakta. Historickým příkladem preventivní války je ta, kterou v červnu 1967 vedl Izrael proti arabským zemím (šestidenní válka). Tam lze doložit, že 15. května Egypt žádal stažení vojáků OSN z hranic, 21. května začal blokovat Tiránskou úžinu pro izraelské lodě a až pak, 5. června, dal Izrael rozkaz k útoku. Ale jakými kroky vyprovokovala Ukrajina ruskou invazi z 24. února? Osm předchozích let měla Moskva pod kontrolou Krym a dvě oblasti Donbasu. Přesvědčí pak Putinův argument, že tam NATO rozvíjelo vojenskou infrastrukturu? Ze zimy si pamatujeme satelitní snímky ukazující ruskou techniku cvičící u hranic Ukrajiny. Je snad Rusko tak zaostalé, že nepořídí snímky techniky NATO cvičící u hranic Ruska? Nebo se jen spoléhá na svůj narativ, který přece doklady a důkazy nepotřebuje?

Správná odpověď je ta druhá, tuší pamětníci. Putinova slova „bylo to vynucené, včasné a jedině správné řešení“znají Maďaři z roku 1956 a my z roku 1968. V tomto smyslu se po včerejšku nemůžeme cítit překvapeně.