Evropská studentská karta. Jde o mnohem víc
Máme vizi pro odvětví vysokoškolského vzdělávání v EU. Tuto vizi lze uskutečnit pouze tehdy, když se studenti i vyučující budou moci bez problémů přesouvat z jedné vysoké školy na druhou, z jednoho členského státu do druhého, a získat tak co nejlepší zkušenosti s učením a výukou. Protože nic není podnětnější než být vystaven různorodým myšlenkám, akademickým prostředím a přístupům.
Mnozí již samozřejmě využívají nabídky mobility, musí se však zabývat papírováním, například v souvislosti se schválenými kurzy nebo uznáváním kreditů. To může odrazovat od toho, aby žádost vůbec podali.
Chtěli jsme tento proces zmodernizovat a zjednodušit. Takže u příležitosti 35. výročí programu Erasmus+ jsme se na věc podívali s odstupem a položili jsme si otázku:
Co když existuje jednoduchý způsob, jak umožnit uznání identity a statusu studenta, zajišťující přímý přístup ke studentským službám v celé EU? A jak to spojit s bezpečnou digitální výměnou informací o studentech mezi vysokoškolskými institucemi, které se účastní programu Erasmus+? Jak zkušenost s programem Erasmus+ zpříjemnit všem, kdo chtějí v zahraničí studovat, absolvovat stáže nebo učňovskou přípravu či se účastnit výměn zaměstnanců ve všech sférách souvisejících se vzděláváním, odbornou přípravou, mládeží a sportem?
Tak se zrodila iniciativa Evropská studentská karta.
Pomocí ní digitalizujeme vše, co souvisí s organizací mobility studentů na základě programu Erasmus+, od poskytování informací a podávání žádostí až po uznávání kreditů, od výměny údajů o studentech až po digitální podpis dokumentů.
Pokud to vypadá jako velká změna, tak proto, že to velká změna je.
Abychom svou ambiciózní vizi přeměnili na skutečnost, úzce propojujeme čtyři opatření, z nichž každé se zaměřuje na jednu specifickou potřebu.
Šance pro všechny studenty EU Jde samozřejmě o samotnou Evropskou studentskou kartu, která dala této iniciativě název. Vytvořili jsme nástroj, jenž může zaručit bezpečnou výměnu informací o studentech a umožnit jim bezproblémový pohyb mezi vysokoškolskými institucemi. Karta však dovede mnohem více: například umožňuje studentům přístup k online kurzům a službám poskytovaným v jiných vysokoškolských institucích než na jejich alma mater. Počátky této přídavné funkce stávajících vnitrostátních studentských karet jsou slibné: Evropskou studentskou kartu již má 2,6 milionu studentů. Výhod této karty, která může zajistit i přístup ke knihovnám, dopravě a ubytování či slevám na kulturní akce v celé EU, by do roku 2025 měli mít možnost využívat všichni studenti v Evropě.
Aby studenti mohli autentizovat svůj status v zahraničí a v různých institucích, byl zapotřebí bezpečný a spolehlivý digitální identifikátor studenta: Komise přišla s evropskou elektronickou identifikací studentů, která umožňuje místní autentizaci a globální přístup ke službám.
Kartu a elektronickou identifikaci doplňuje aplikace Erasmus+, umožňující studentům snadný přístup k užitečným informacím potřebným před mobilitou, v jejím průběhu i po jejím skončení. Aplikace je také online prostorem pro setkávání, kde mohou studenti navázat kontakt a promluvit si o svých zkušenostech. V roce 2021 jsme vydali vylepšenou verzi tohoto nástroje a dosud si ji stáhlo přes 160 000 studentů.
Když jsem po celé EU mluvila se studenty a naslouchala jim, potěšilo mě, jak pozitivní dopad mají tyto kroky na jejich zkušenosti s programem Erasmus+.
Hledali jsme také způsoby, jak zvýšit efektivitu administrativních postupů. Takže jsme do této iniciativy zahrnuli síť Erasmus bez papírů. Nyní si více než 3000 vysokoškolských institucí po celé EU prostřednictvím této sítě vyměňuje údaje online, podepisuje dohody o spolupráci s jinými vysokými školami a studijní smlouvy se studenty, kteří se účastní mobility. Chceme, aby do roku 2023 byly všechny univerzity v EU propojeny.
Moderní a účinné řízení mobility je blíže než kdy dříve. Povede nejen k významnému zjednodušení pro všechny zúčastněné. Zlepší také kvalitu vzdělávání v EU a vytvoří podmínky pro výrazné zvýšení mobility studentů v souladu s cíli Evropského prostoru vzdělávání.
Autorka je členkou Evropské komise, odpovědnou za inovace, výzkum, kulturu, vzdělávání a mládež