Holky, kluci, matematika

Rodiče se vzájemně straší, že třídy v mateřských a základních školách, kam je (a zřejmě ještě bude) třeba přijímat také ukrajinské děti, mohou být v příštím školním roce přeplněné. Spolek Pedagogická komora si v té souvislosti dal práci a z čísel ministerstva školství vypočítal, jak jsme na tom teď. Podle něj bylo loni ve veřejných mateřských školách průměrně 22 dětí na třídu, v soukromých 16 a v církevních 19, přičemž maximální počet daný předpisem je 24 žáků, na výjimku pak až 28. Na základních školách sedí ve třídách průměrně 19,3 žáka, z toho na veřejných 20 žáků, na soukromých 12 a na církevních 19. Zákon připouští maximálně 30 žáků, na výjimku až 34. Dodejme, že mezi námi ještě pořád žijí pamětníci, kteří chodili do čtyřicetihlavých tříd.

Katharine Birbalsinghová je poradkyní britské vlády pro sociální mobilitu a také respektovanou ředitelkou jedné komunitní školy v severozápadním Londýně. Podle BBC News si ale nedávno zadělala na problém. Přímo v parlamentu musela vysvětlovat, jak může říkat, že pro dívky není fyzika zrovna oblíbeným předmětem, zejména proto, že obsahuje i náročnou matematiku. Není to snad návrat k dnes už překonaným genderovým stereotypům, které vykazovaly ženy k plotně? Někteří liberální poslanci žádali, aby se omluvila.

Birbalsinghová se přitom snažila o jediné. Hledala vysvětlení, proč si tak málo dívek volí ke zkoušce A-level (britské obdobě našich maturit) fyziku a dává přednost jiným předmětům. Například ve škole, kde sama působí, dělá testy z fyziky dobrovolně jen šestnáct procent dívek, u chlapců to přitom bývá pravidelně kolem osmdesáti procent.

Možná kdyby řekla, že si to nedovede vysvětlit, nic by se nedělo, jenomže ona vyjádřila domněnku, že jde o přirozenou různost mezi směřováním obou pohlaví. Poslankyně Youngmanová ji vyplísnila a zdůraznila, že učitelé jsou povinni povzbuzovat všechny studenty ke zdolávání přírodních věd rovnoměrně, a pokud to nedokážou, bude třeba najmout učitele jiné.