Nebojte se chyb, s jazykem si hrajte
Lektorka angličtiny Petra Šolcová prozrazuje, jak se efektivně učit cizí jazyk a jak se nebát promluvit jinak než česky
Po jedenáctileté zkušenosti s vedením úspěšné soukromé jazykové školy založila Petra Šolcová jazykovou platformu Englishka.cz, kde studentům jako lektorka prostřednictvím internetu pomáhá takzvaně se rozmluvit a porozumět mluvenému slovu. Jejími kurzy už prošlo více než dvanáct tisíc studentů.
LN Nedávný průzkum organizace Education First tvrdí, že Češi se loni ve znalostech angličtiny oproti předcházejícímu roku zhoršili. Máte jako jazyková lektorka podobnou zkušenost? Jak jsme na tom podle vás ve srovnání se světem?
Zmiňovaný test jazykové školy EF je specifický v tom, že dvě třetiny testovaných jsou lidé ve věku 18 až 30 let. Z toho vyplývá, že nejde o reprezentativní vzorek celé společnosti. Z mého pohledu test pouze potvrzuje, že poslední rok až dva ke zlepšení anglických dovedností nepřispěly. Což je pochopitelné. Ztížily se podmínky pro cestování do zahraničí a své udělala i covidová opatření, která narušila chod prezenčních vzdělávacích programů.
Jinak si myslím, že jsme na tom víceméně srovnatelně se zeměmi, které mají k angličtině jazykově podobně dál – ať už z etymologického nebo historického hlediska. Co ale vnímám v České republice jako promarněnou příležitost je, že stále používáme v hojné míře metody učení jazyků, které plnily svůj účel před staletími. Dnes ale často komunikujeme digitálně, na významu nabyla audia a videa, a mluvené slovo hraje větší roli než kdy dřív. Zaměřit se při výuce mnohem víc na porozumění a mluvení je nutnost, pokud chceme angličtinu umět používat v kontextu moderní doby.
LN Souhlasíte tedy s tím, že Češi mají spíše pasivní znalost angličtiny, ale jejich schopnost plynně komunikovat je slabší? Pokud ano, proč tomu tak je a jak by se tato situace dala změnit?
Ano, je to tak. V první řadě to souvisí s naším vnitřním nastavením. Jsme jako národ celkově zdrženlivější. Bojíme se cizí jazyk používat, dokud ho nebudeme umět perfektně. Máme strach z chyb a z toho, že se ztrapníme. Mluvení odkládáme v naději, že když budeme umět víc slovíček a gramatiky, zlepší se i komunikace samotná.
Naše praktické dovednosti se pak odvíjí od způsobů, jakými se učíme. Mnohdy se biflujeme slovíčka a gramatiku a doplňujeme cvičení. Viditelný pokrok v komunikaci ale přichází až v okamžiku, kdy jazyk začínáme skutečně používat: obklopujeme se jím, posloucháme, čteme a především mluvíme. S tím lze začít už od samého začátku. Řešením je najít si lektora nebo mentora, který nás povede ke zlepšování komunikačních dovedností, nikoliv k hlubokým znalostem gramatiky.
LN Jaké jsou nejčastější chyby, kterých se Češi v mluvené angličtině dopouštějí?
Přiznám se, že se trochu vyhýbám slovu chyby, protože to vede k představě, že mluvit s chybami je špatně. Tím se posilují zažité stereotypy a roste obava komunikovat anglicky, když ještě nemluvím dokonale. Navíc ne vše, co řekneme jinak než rodilý mluvčí, je vyloženě chyba. Jsou ale aspekty angličtiny, které jsou pro nás Čechy obtížnější. Když pominu anglické časy, ze kterých se obecně dělá zbytečný strašák, tak to nejčastěji bývají členy, na které při mluvení zapomínáme. V hovoru pochopitelně není čas si vše dopředu promyslet, a tak se také občas necháme unést stavbou české věty a slova skládáme za sebe v pořadí, v jakém se nachází v češtině.
Co se týká výslovnosti, dáváme typicky důraz na každé jednotlivé slovo ve větě a zpravidla také na první slabiku slova, jak jsme zvyklí z češtiny. Výslovnost některých slov se tak zcela promění. Angličtina navíc pracuje s větným přízvukem jinak než čeština. Slova, která přenáší význam, jsou ta, která v anglických větách zdůrazňujeme. Slova, která mají ve větě převážně gramatickou funkci, jsou vyslovena oslabeně (nepřízvučně) a ve větě je tak těžší je postřehnout. Toto střídání přízvučných a nepřízvučných slov a slabik velkou měrou ovlivňuje to, jak angličtina zní, a dělá ji zpěvnou.
LN Zmínila jste obavy mluvit cizím jazykem, pokud to ještě není dokonalé. Jak si tedy poradit se strachem z chyb?
Pro rozvoj mluvení je důležité odhodit naše strachy a nebát se si s jazykem hrát a experimentovat. Proto doporučuji nebrat běžné komunikační situace tak vážně. Chyby jsou přirozenou součástí procesu učení. Náš ostych a obavy z mluvení před druhými se navíc rozplynou tím rychleji, čím častěji budeme komunikovat.
Neznamená to ale, že musím začínat hned olympijským šestibojem. Pokud se zdráhám mluvit před rodinou nebo kolegy v práci, můžu začít tím, že si budu vyprávět sama pro sebe nebo si třeba najdu konverzačního partnera, se kterým si budu pravidelně povídat anglicky. Na další dovolené pak okolí příjemně překvapím. Moje klientky se vrací z dovolených s nadšením, že se domluvily a rodina zůstala koukat, jak v angličtině válí. Tyhle první úspěchy jsou velkým povzbuzením. Angličtině se pak věnujeme s mnohem větší chutí a výsledky se dostaví.
LN Jak si vylepšit schopnost porozumění v běžné konverzaci s rodilým mluvčím nebo třeba při poslechu zpráv či podcastů v angličtině?
Klíčem je nesnažit se porozumět každému jednotlivému slovu. Zpočátku jde o to zachytit téma a hlavní myšlenky sdělení. Pro cílené zlepšování pomáhá začít se angličtinou pravidelně denně obklopovat. Každý den alespoň chvilku poslouchat audio přiměřené naší jazykové úrovni. Ideální je, když máme k audionahrávce i text, abychom se mohli vrátit k pasážím, kterým nerozumíme ani po opakovaném poslechu.
Viditelný pokrok v komunikaci přichází až v okamžiku, kdy jazyk začínáme skutečně používat, obklopujeme se jím...
Pro naši paměť je důležitá pravidelnost. Takže každodenní učení přinese lepší výsledky než nárazová výuka jednou za týden.
LN Jak odbourat delší pauzy, během kterých jako nerodilí mluvčí promýšlíme, jak to či ono přeložit do angličtiny?
Výborná otázka. Pomáhá osvojit si několik praktických strategií. Jako první pomoc se mohu například naučit používat slova nebo fráze, kterými tyto pauzy vyplním a získám vteřinu dvě navíc na rozmyšlenou – jde například o výrazy jako as a matter of fact, let me see, you know, well a podobně. Časem, až budu mluvit plynuleji, slovní vatu postupně zase vypustím.
Abychom dosáhli celkově plynulejšího projevu, je také důležité naučit se nemluvit příliš květnatě. Čím jednodušší způsob vyjadřování zvolím (jednoduchá slova, krátké věty), tím dříve bude můj projev plynulý. Když se naučím tvořit věty salámovou technikou a složitější myšlenky budu porcovat do menších celků, zjistím, že časem dokážu vyjádřit i komplexnější sdělení jednoduše, a vystačím si i s menší slovní zásobou.
LN Jak získat lepší znalost anglických idiomů a frází?
Já si hezké idiomy zapisuji a snažím se je co nejdříve – ideálně ještě ten samý den – několikrát použít. Idiomatických frází si můžeme všímat při čtení nebo komunikaci s rodilými mluvčími a vést si vlastní sbírku hezkých obratů, které chceme sami používat, například v podobě myšlenkových map.
LN Nabízíte online kurzy zaměřené na zlepšení mluvené angličtiny a porozumění. Co je konkrétně obsahem takových lekcí?
Pod hlavičkou Englishka.cz nabízím dvě různé formy online vzdělávání. Jednou je dvouměsíční intenzivní online kurz Jazyková výzva. V té předávám dospělým, kterým se v jazycích dlouhodobě nedaří, efektivní metody, postupy a strategie, jež úspěšně používám při výuce jazyků už přes 20 let. Výzva je také nabitá tipy na různé nástroje, aplikace a zdroje na internetu, se kterými jde učení mnohem snáz. Z Jazykové výzvy si absolventi odnáší systém učení, který jim funguje i po skončení kurzu, a taky nadšení pro angličtinu a radost, že se konečně zlepšili v praktických dovednostech. Mnohým účastníkům se podaří začít rozumět běžnému mluvenému slovu už v průběhu samotného kurzu a ztrácí také ostych z mluvení. Z toho mám po
LN Doporučila byste pro vylepšení mluvené angličtiny a porozumění i chytré jazykové aplikace?
Pro začátek se hodí opakovat si slovní zásobu v aplikacích, ve kterých si můžeme ukládat vlastní slovíčka a fráze a zapnout si v nich výslovnost. Toto umožňují například aplikace Quizlet, Memrise, Vocabulary Miner nebo Anki. S nácvikem správné výslovnosti pomůže třeba Elsa speak.
LN Jaké výukové metody cizích jazyků jsou v současné době trendem? Objevují se nějaké nové přístupy, které dobře fungují?
Mezi horké trendy, se kterými ráda pracuji v online výuce, patří hybridní výuka (kombinace statických online kurzů s živými lekcemi s lektorem), koučovací techniky a mentoring, chytré aplikace s interaktivními prvky a také umělá inteligence. Online výuka má hodně co nabídnout.