Rekordní drahota

Inflace v dubnu byla nejvyšší za dobu samostatné republiky. Domácnostem prudce zdražují energie, jídlo a pohonné hmoty

Řádově o několik tisíc korun měsíčně si už připlácejí domácnosti na živobytí. A tempo dál roste. Nárůst cen v dubnu, vyjádřený včera zveřejněnou mírou meziroční inflace ve výši 14,2 procenta, překonal i černé scénáře ekonomů a bankéřů. Peněženky nám z pohledu Českého statistického úřadu dramaticky chudnou, zejména když dojde na účty za energie, dopravu i potraviny. A to tempem, které Česko nepamatuje po dobu posledních tří dekád.

Na základě analýzy dat statistiků si čtyřčlenná domácnost minulý měsíc oproti loňsku pohoršila v nutných výdajích v průměru o dva tisíce. Ale řada rodin, jejichž bydlení není třeba napojené na teplárny nebo nemá u dodavatelů elektřiny či plynu fixované ceny, je na tom mnohem hůř.

Proti březnu, jenž byl sám značně drahý, narostla cena elektřiny o 4,3 procenta, plynu o 4,7 procenta, což znamená v měsíčních zálohách „jen“desítky až několik málo stokorun, ale v porovnání s loňským dubnem už se jedná o nárůst o závratných víc než 30 procent, respektive přes 44 procent.

Tvrdý náraz válkou na Ukrajině zdražených energií přijde v dalších měsících po vypršení termínů fixací. Celkové náklady zatím

(v Kč) částečně brzdí jen mírné zvyšování nájmů.

Jídlo se naopak prodražuje víc. O skoro pětinu vzrostla oproti minulému měsíci třeba cena vepřového, pšeničná mouka zdražila o pětinu, na druhé straně alkohol v obchodech, včetně národního nápoje piva, nezdražil vůbec nebo jen minimálně.

A téma drahých pohonných hmot ani není třeba opakovat – prodražily se o 40 procent. Loni v dubnu stál litr benzinu 31,5 koruny, letos už bezmála 44 korun.

Statistici včera informovali, že dubnový meziroční růst spotřebitelských cen na úrovni 14,2 procenta byl nejvyšší od prosince 1993. A ekonomové dodávají, že v brzké době nebude lépe, může být i hůř.

Česko si na vysokou inflaci „zadělalo“už štědrým utrácením ze státní kasy během pandemie. Skutečně raketový nárůst cen plynu (a postupně pak prakticky dalších komodit a oborů, jako jsou pekárny, hutě, doprava zboží) následoval po loňském omezení dodávek ruského plynu do Evropy.

Nejcitelnější ranou pro ceny, včetně řady zemědělských komodit, pak byl útok Ruska na Ukrajinu. „Je to taková populisticko-pandemicko-putinovská drahota,“shrnuje důvody hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček. Potíž je, že lepší časy zatím nejsou na dohled.