Češi patří v inflaci k nejhorším v EU
V míře růstu inflace patří Česká republika k nejhorším zemím Evropské unie. Okolním státům pomáhají i cenové stropy.
Česká republika je jednou z mála evropských zemí, kde centrální banka bojuje proti rostoucí inflaci dalším a dalším zvyšováním úrokových sazeb. Přesto se potýká s nejvýraznějším růstem cen za posledních třicet let a s dubnovou inflací 14,2 procenta se řadí na přední příčky evropského žebříčku nejvíce postižených zemí.
Více už se nákupy prodražují pouze Litevcům (s dubnovou inflací 16,6 procenta) či Estoncům (19 procent). Česko se ovšem řadí vysoko i v rámci světa, tam mu patří pětadvacáté místo.
„Nic podobného nepamatujeme po dobu posledních tří dekád. Inflace v naší ekonomice patří mezi nejvyšší v rámci EU. Výrazně snižuje kupní sílu úspor českých domácností a může vést k zániku firem, které nebudou schopny přenášet zvýšené náklady do koncových cen,“okomentoval pro LN Štěpán Křeček, hlavní ekonom BHS.
Jednoznačně nejhůře je na tom Česko s inflací také v rámci Visegrádské skupiny. V ní je nejúspěšnější Maďarsko, kde sice inflace v dubnu zrychlila na 9,5 procenta a zdražování se nejvíce dotklo potravin a zboží dlouhodobé spotřeby, například ceny pohonných hmot ale stát zastropoval.
Hůř je na tom kromě České republiky také sousední Polsko (12,3 procenta), ale i Slovensko. To v březnu zrychlilo růst inflace na 10,4 procenta (data za duben zatím nejsou k dispozici).
Podhoubí inflace
„Některé země, s nimiž se srovnáváme, jako je třeba Maďarsko, mají zvláštní vztah s Ruskem. Díky tomu kupují uhlovodíky se slevou, takže se do jejich inflace tolik nepropisují zdražující energie,“uvedl pro LN hlavní ekonom skupiny Natland Petr Bartoň.
„Ale klíčovým rozdílem oproti ostatním evropským zemím je, že neměly v druhém roce covidu volby. Mohly tak začít normalizovat rozpočty po obřích výdajích v roce 2020. U nás k tomuto vývoji v loňském roce nedošlo, ba naopak, stát utrácel ještě o trochu více než v roce 2020,“říká Bartoň. Podle něj byly inflační tlaky v České republice jedny z nejvyšších v EU už před pandemií covidu.
S tím souhlasí i hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler. „Inflační podhoubí u nás bylo výrazné již před pandemií následkem přehřátého trhu práce, stejně jako v okolních zemích našeho regionu. Velmi uvolněná fiskální politika v průběhu pandemie tyto inflační tlaky dále rozvířila, a přenos vyšších cen na spotřebitele se tak tuzemským firmám činí patrně jednodušeji, protože stále navzdory vyšším cenám zůstává dostatečně silná poptávka,“říká Seidler.
Zároveň upozornil na nižší inflaci v Maďarsku či Polsku. „Rozdíl je patrně tažen různými administrativními vlivy pro zastropování cen, bez kterých by i v těchto zemích byla inflace stejně vysoká, možná i vyšší,“dodal Seidler.
Zdražuje gastro i ubytování
Ke všemu se v Česku podle hlavního ekonoma Creditas Petra Dufka nakumulovalo zvyšování cen energií do kratší doby, protože začalo později než v jiných zemích.
„Máme tu navíc dva specifické inflační faktory: a sice rychlý růst cen oblečení a obuvi, který nevidíme v žádné jiné zemi EU, a vedle toho prudké zdražování v oblasti gastronomie a ubytování. Ani to není srovnatelné v rámci ostatních zemí EU,“uvedl.
Celkově pětadvacáté místo Česka mezi zeměmi nejhůře postiženými inflací v rámci světa hodnotí analytik webu Portu.cz Filip Louženský. „V zemích, jež mají vysokou inflaci, se proti ní bojuje zvyšováním sazeb. Ale Turecko nebo eurozóna jsou výjimkou,“uvedl.
Turecko je na tom s inflací okolo 70 procent jednoznačně nejhůře ze zemí G20. „Je způsobena velmi neortodoxním myšlením prezidenta Erdogana: věří, že vysoké úrokové sazby inflaci zvyšují, což je opak toho, co si myslí zbytek světa,“uzavřel Louženský.