Hvězdné nebe v květnu 2022
Zatmění Měsíce
Kam zacílit zrak na květnovém hvězdném nebi? Třeba do souhvězdí Vah! A to hned ze dvou důvodů. V tom prvním ale o Váhy vlastně nepůjde. Stanou se pouze jevištěm pro jedno nevšední nebeské představení, jež jsme mohli naposledy zhlédnout před třemi lety. Více napoví pohled do Vah ve večerních hodinách 15. května. I když Váhy samotné nejspíš nespatříte…
Většinu jejich hvězd přezáří svit úplňkového Měsíce, o který poběží! K našemu kosmickému sousedovi se vraťte i druhý den brzy ráno, kdy bude nízko nad jihozápadem. Na chvíli potemní pod vlivem částečného zatmění.
Celý úkaz sice odstartuje již ve 3:32 SELČ, to však můžete ještě s klidem ležet v posteli. V daný okamžik totiž začne očima stěží postřehnutelné polostínové zatmění. Kdybyste se nacházeli na k Zemi přivrácené straně Měsíce, viděli byste, kterak Země postupně zakrývá Slunce.
Snadno rozpoznatelný plný zemský stín se na Měsíci objeví až o necelou hodinu později, společně se svítáním ve 4:27 SELČ, čímž začne zatmění částečné. Během něj by pozorovatel na povrchu Měsíce už Slunce nespatřil, protože by bylo zcela zakryto naší planetou (na Měsíci by tedy nastalo úplné zatmění Slunce).
Vraťme se ale zpět na Zemi a zahleďme se opět vstříc úplňku. Plný zemský stín po něm bude putovat od levého horního k pravému dolnímu okraji. Pro tuzemské pozorovatele pouze tři čtvrtě hodiny. Zhruba tak dlouho po začátku částečného zatmění se Měsíc skryje za jihozápadní horizont…
Než ranní nebe příliš zesvětlá, můžete si sledování zatmění okořenit pohledem na čtveřici jasných planet rozprostřených nad východem až jihovýchodem. Půjde o Venuši, Jupiter, Mars a Saturn, s nimiž se budeme na ranním nebi setkávat po celý květen.
Nebudete-li si jistí, kde je hledat, nechte si napovědět ubývajícím Měsícem, který se ráno 22. května objeví pod Saturnem, 25. května se bude nacházet přímo pod Jupiterem s Marsem a 27. května doputuje jeho extrémně úzký srpek až k zářivé Venuši.
Na souhvězdí Vah se zkuste zaměřit i v době, kdy se z něj Měsíc vzdálí. Ideálně s nějakým dalekohledem, třeba triedrem. Do jeho zorného pole si zkuste nastavit stálici, jejíž jméno zní jako jazykolam – Zubenelgenubi. Budete odměněni pohledem na dvojhvězdu. Jedna její složka je bílá, druhá nažloutlá. Jeden oběh kolem společného těžiště jim zabere přibližně dvě stě tisíc let.
Podle astronomů je vzdálená soustava ještě početnější. Každá ze zmíněných složek je totiž sama o sobě dvojitá! Zubenelgenubi je tudíž čtyřhvězda uspořádaná do konfigurace 2 + 2.