Teenager, co poráží hvězdy
Devatenáctiletý Španěl Carlos Alcaraz dobývá tenisový svět. Letos vyhrál už čtyři turnaje a porazil i ty nejslavnější soupeře.
Psal se srpen 2007, když tehdy dvacetiletý Novak Djokovič v Montrealu na Rogers Cupu v cestě za titulem vyřadil Andyho Roddicka, Rafaela Nadala i Rogera Federera. Jako nejmladší hráč, který během jednoho turnaje porazil tři hráče z elitní pětice světového žebříčku.
Minulý týden se tento obdivuhodný kousek povedl Carlosi Alcarazovi na prestižním podniku v Madridu. Mezi jeho skalpy byl i král žebříčku Djokovič, jehož udolal v semifinále. Předtím si vyšlápl na číslo tři a grandslamového rekordmana Nadala a ve finále smetl světovou dvojku Alexandera Zvereva. Úžasný počin. Zvlášť když je Alcarazovi pouhých devatenáct – narozeniny oslavil teprve uplynulý čtvrtek právě na turnaji v Madridu.
„Nejlepší týden mého života,“vyznal se po triumfu Alcaraz.
K úspěchu mu telefonicky blahopřáli španělský král Felipe VI. i premiér Pedro Sánchez, domácí média na něj pějí ódy, kolegové se předstihují v komplimentech.
„Právě teď jsi nejlepším hráčem světa,“řekl mu po finále poražený Zverev.
„Je neuvěřitelné, jak je ve svém mladém věku klidný a vyrovnaný. Překonává rekordy a bez debaty je letos tím nejlepším,“přidal Djokovič.
Emoce v Miami
Ve španělské metropoli Alcaraz získal už svůj čtvrtý letošní titul, celkově pátý na okruhu ATP a druhý v kategorii Masters 1000.
Poprvé prestižní „tisícovku“vyhrál na přelomu března a dubna v Miami, kdy jeho triumf doprovázel velmi emoční moment. Po finálové výhře nad Casperem Ruudem vylezl Alcaraz do lóže, aby se objal se svými příbuznými a členy týmu. A první, koho pozdravil, byl jeho trenér Juan Carlos Ferrero. Bývalá světová jednička na turnaji většinu času kvůli úmrtí otce chyběla, na finále však Ferrero nečekaně přiletěl a doprovodil svého svěřence k cenné trofeji.
„Je to pro něj těžká chvíle a já mu chci poděkovat, že mohl přijet a být se mnou v důležitém okamžiku mé kariéry,“prohlásil Alcaraz vděčně směrem k Ferrerovi, jemuž se v dojemném okamžiku v očích objevily slzy.
Rodáka z El Palmaru, ležícího nedaleko Murcie, ve čtyřech letech přivedl na kurty otec
Carlos, sám bývalý tenista, za vzor měl odmala famózního krajana Nadala. Profesionálem se stal v patnácti a hned prokazoval velký talent podpořený vítěznou náturou. Dokáže dobře bránit i skvěle přejít na síť a hrát agresivně. „Mám z něj radost,“chválí ho idol Nadal.
Zatím se těžko odhaduje, jaký povrch bude Alcarazovi nejvíc vyhovovat. V Miami vyhrál na betonu, zatímco další čtyři tituly dobyl na antuce, kterou mají španělští hráči rádi především. „Na obou površích se cítím velmi dobře,“uvedl Alcaraz. „Na antuce může být zvíře. Pravděpodobně bude. Ale hraje agresivněji než většina Španělů,“soudí Andy Roddick. „Jsem si jistý, že se svou hrou se může přizpůsobit i trávě,“podotýká kouč Ferrero.
Favorit pro Roland Garros
Z málo známého teenagera, který ještě před rokem ani nebyl v elitní stovce (na 114. místě), je rázem světová šestka. A s letošní bilancí 28 výher a 3 porážek jeden z favoritů pro blížící se Roland Garros, jež startuje 22. května. Aby byl po lehkém zranění kotníku na pařížský grandslam fit, vynechává turnaj v Římě.
„Právě teď se v sobě snažím zpracovat vše, čím procházím. Je mi jasné, že mě lidé budou po letošních výkonech brát za jednoho z favoritů na vítězství na Roland Garros,“uvědomuje si Alcaraz. „Nevnímám to jako tlak, ale jako motivaci. Opravdu se těším, až pojedu do Paříže a budu bojovat o grandslamový titul. Těším se, že i tam ukážu, co umím.“
Zároveň se však soustřeďuje na léta budoucí, aby jeho vzestup nebyl pouhou krátkodobou epizodou. „Podívejte se na Rafu, Djokoviče nebo Federera. Všichni se pořád učí a mají co zlepšovat. Proto jsou tak dobří a proto jsou nahoře tak dlouho, protože na sobě neustále pracují. Totéž chci dělat i já,“má jasno.