Slovníček dědiců: lze příbuzné vydědit?

NEPOMINUTELNÝ DĚDIC

Je tím dědicem, kterému z pozůstalosti náleží tzv. povinný díl (nárok na peněžní částku o hodnotě dílu) a který nesmí být zatížen odkazy ani jinak omezen. Nepominutelnými dědici jsou děti zůstavitele, a nedědí-li, tak jejich potomci. Nezletilému nepominutelnému dědici náleží aspoň tři čtvrtiny jeho zákonného dílu, zletilému aspoň jedna čtvrtina jeho zákonného dílu. Pozor! Právo na povinný díl je pouze právem na peněžní částku. To znamená, že nepominutelný dědic nenabyde například polovinu nemovitosti, která je součástí pozůstalosti. Bude mít však nárok na částku rovnající se hodnotě poloviny této nemovitosti.

VYDĚDĚNÍ

Klasický „strašák“, pomocí něhož vyhrožují zhrzení rodiče svým nevděčným dětem, že jim neodkážou nic ze svého majetku. Vydědění skutečně znamená, že zákonný dědic nemá žádné právo na dědictví ani na povinný díl. Není to ale tak jednoduché, jak se na první pohled může zdát. Zůstavitel může své potomky vydědit pouze z těchto zákonných důvodů:

– dědic neposkytl zůstaviteli pomoc v nouzi,

– dědic neprojevoval o zůstavitele opravdový zájem,

– dědic byl odsouzen za trestný čin, který svědčí o jeho zvrhlé povaze,

– dědic vede trvale nezřízený život.

Projev vůle zůstavitele o vydědění nepominutelného dědice musí mít stejnou formu jako závěť.

PRÁVO NA ZAOPATŘENÍ

Toto právo přísluší nepominutelnému dědici, který nemá nárok na povinný díl. Další nároky přísluší pozůstalému manželovi nebo manželce, rodičům a osobám, jež požívaly bezplatné zabezpečení v domácnosti zůstavitele v době jeho smrti. Musí jít o osobu, která nemá prostředky na nutnou výživu a není sama schopna se živit. U nepominutelných dědiců bez povinného dílu je proto nutné zajistit výživu, a to do výše povinného dílu. Pozůstalý manžel má právo na slušnou výživu šest týdnů po smrti manžela a nabývá vlastnické právo k movitým věcem, které tvoří vybavení domácnosti.

ZÁKONNÁ POSLOUPNOST

Ta se zpravidla používá pro dělení majetku, pokud zůstavitel nesepsal závěť ani neuzavřel s druhou osobou dědickou smlouvu. Nebo když závěť sepsal, ale jen pro část své pozůstalosti (více ve sloupku vpravo).

SOUPIS POZŮSTALOSTI

Účelem tohoto soupisu je zjistit pozůstalostní jmění a čistou hodnotu majetku, je-li to třeba pro výpočet povinného dílu, pokud je mezi dědici osoba se zvláštní ochranou (např. omezený na svéprávnosti), nebo na žádost věřitele.

VÝHRADA SOUPISU

Jde o institut k ochraně nejen dědiců, ale i věřitelů, neboť součástí dědictví jsou i dluhy. Výhrada soupisu slouží ke zjištění jmění a určení čisté hodnoty majetku v době smrti zůstavitele. Neuplatní-li dědic výhradu soupisu, hradí dluhy zůstavitele v plném rozsahu, tedy i ze svého výlučného majetku. Uplatnil-li dědic výhradu soupisu, hradí dluhy zůstavitele pouze do výše ceny nabytého dědictví.

SPRÁVA POZŮSTALOSTI

Zůstavitel může v závěti povolat správce pozůstalosti nebo jejího vykonavatele, a to až do potvrzení nabytí dědictví. Pokud zůstavitel správce ani vykonavatele nepovolal, spravuje pozůstalost dědic.

ZÁVĚRA POZŮSTALOSTI

Jde o opatření soudu zajišťující pozůstalost například proti ztrátě či poškození. Závěra pozůstalosti může být i částečná. Důvody závěry pozůstalosti mohou být různé. Například pokud není některý z dědiců plně svéprávný či pobývá na neznámém místě nebo pokud existuje obava, že je pozůstalost určená k dědictví předlužena. dn