Dědictví ve skluzu. Notáři jsou zahlceni

Až o sto procent se zvýšilo zatížení notářů při vyřizování pozůstalostí. Na vině jsou pandemie i válka

Notářské služby nabraly skluz. Zpoždění se týká zejména vyřizování pozůstalostí, na které se čeká i přes půl roku. Viníkem je koronavirus, který náhle zvýšil úmrtnost. Dědická vypořádání tak notáře doslova zaplavila.

„Během covidové pandemie opravdu došlo k nárůstu pozůstalostních záležitostí oproti průměru až o sto procent,“potvrdil LN prezident Notářské komory ČR

Radim Neubauer s tím, že přestože se situace postupně vrací do běžných kolejí, množství případů ještě dobíhá i letos.

Kromě dědických řízení se podle Neubauera navíc nyní na notáře valí i čím dál víc žádostí o založení společností s ručeným omezením. Jejich kanceláře místy plní i lidé z Ukrajiny, kteří mají zájem v Česku podnikat. A k tomu je třeba razítka a ověření od notářů.

Extrémní pracovní vytížení potvrdila LN většina oslovených notářů z celé republiky. Nejkritičtější je situace v Karlovarském a Ústeckém kraji, kde covid loni zabíjel vůbec nejvíce. Práce nad hlavu ale mají i jinde, půlroční lhůty nejsou ani teď výjimkou.

Půl roku čekání

„Průměrná doba od přidělení věci notáři do doby projednání dědictví byla před covidem zhruba dva až tři měsíce, v době covidu se ale prodloužila až na půl roku. A to mám na mysli věci, které nebyly komplikované, kde se dědicové byli schopni dohodnout,“zdůraznila pro LN žatecká notářka Ivana Demutová.

Za vůbec největší problém považuje notářka zvýšený počet úmrtí manželských párů, které nestihly upravit své závěti a majetkové záležitosti. „Manželé umírali v řádu dnů nebo týdnů od sebe. Často měl každý z nich děti z předchozího manželství a často ještě i potomky společné. To přinášelo komplikace při projednání, průtahy,“ doplnila Demutová. Tím, že docházelo k náhlým a nečekaným úmrtím lidí, kterým bylo nejčastěji kolem 70 let, nebyly rodiny připravené na smrt a mělo to dopady na rodinné vztahy. Roli zde hrály právě děti z různých manželství i insolvence některých potomků.

Zvýšení počtu notářů se nicméně nechystá. „Není k tomu důvod, neboť stav se bude postupně stabilizovat,“uvedl pro LN Josef Marcel, notář z Chomutova.

Podobně to vidí i jeho litoměřický kolega Luboš Holík, jenž sice připustil, že v době covidové smrště by navýšení počtu notářů pomohlo, po jejím skončení by ale někteří z nich neměli co dělat. Pětačtyřicetileté Janě vzal covid oba rodiče. Otec zemřel v říjnu, matka ho po těžkém boji s nemocí následovala za dva týdny. Na vyřízení dědictví, jež musí vždy po zemřelých řešit notář, čekala půl roku. „Majetkové poměry rodičů jsem znala, nebyly žádné nejasnosti. Notář byl ale zavalen prací a nemohl se mému případu věnovat dřív,“řekla LN Jana, která byla jakožto jedináček pro notáře tím vůbec nejjednodušším případem. Přesto i ona musela na čekací listinu.

Komplikované rodiny

Janin případ byl v posledních měsících pro notáře poměrně jednoduchou záležitostí. Mnohdy museli rozlousknout mnohem těžší oříšek. Často totiž vznikaly situace, jež byly doslova rébusem. „U jednoho manželského páru zemřel manžel jako první, za týden jeho manželka, jež se dožila dne jeho úmrtí, a tedy měla právo dědit. U něj to bylo jednoduché, měl dvě dospělé dcery. Ale manželka měla původně dvě děti, z nichž jedno zemřelo, mělo dvě děti a z nich rovněž jedno zemřelo a mělo děti tři. Tedy po manželce dědilo jedno dítě a tři pravnuci, z nichž dva byli nezletilí. Dědické řízení se takto táhlo rok, neboť za nezletilé bylo třeba předložit věc opatrovnickému soudu ke schválení,“vylíčila Demutová jednu z prekérních pozůstalostí.

Dvě dospělé dcery manžela pak podle ní nemohly pochopit délku řízení a ani to, že mrtvá manželka dědila po svém manželovi podíl, jenž jí ze zákona náležel, a k tomu jí zůstala polovina ze společného majetku. „Ve finále dospělé dcery dědily pouze každá šestinu bytu a dědici po manželce čtyři šestiny bytu,“shrnula. Vrásky na čele dělali notářům i pozůstalým potomci v insolvenci. Obyčejně, když se totiž v rodině ví, že je jeden z potomků v insolvenci nebo v exekuci, rodiče zabezpečí majetek ještě za života darem či prodejem, aby jejich majetek nepadl na dluhy dětí. Jenže v době covidu byl pro některé rodiny čas luxusem. Neměly šanci něco zařídit, a tak se často stalo, že děti z předešlých manželství rodičů musely vyplácet své nevlastní sourozence do jejich insolvence.

Zdražení se nechystá

Covidová doba ale přinesla podle Demutové i klady: lidé si uvědomili, že nikdy není dost času na uspořádání majetkových poměrů v rodině, a ve značné míře se zvýšil zájem o sepis závětí, o převody za života tam, kde rodiče nechtějí, aby dědily děti. „Závětí od notáře má každý největší jistotu toho, že podle jeho vůle bude postupováno,“podotkl Neubauer s tím, že cena za základní závěť je pevně stanovena na 1500 korun bez DPH, podle složitosti se ale může vyšplhat až na 3600 korun,“uvedl s tím, že přes zdražování a růst inflace notářské úkony zůstanou nadále na stejných cenách.

Odměna notáři je pevně ukotvená, stanovuje ji notářský tarif vydaný ,inisterstvem spravedlnosti. Notáři sami cenu neovlivňují, a nemohou si ji tedy podle výše inflace upravovat.

Ministerstvo spravedlnosti notářský tarif naposledy aktualizovalo v roce 2021, kdy změnilo některé položky, jež byly neměnné od roku 1993. „Odměna za některý úkon tedy může zůstat neměnná i desítky let, bez ohledu na ekonomickou situaci, což se v některých případech děje. Nyní nemáme žádné informace o tom, že by se chystala další úprava tohoto tarifu,“dodal. Pevně daný je ministerstvem i počet notářů. Těch je v Česku přibližně 450, počet se mírně liší v jednotkách podle toho, jak se konají konkurzy na uvolněná místa. „Dostupnost notářských služeb je zajištěna dostatečně,“zdůraznil šéf Notářské komory.