Nové IQ ČNB
Nastupující guvernér Aleš Michl má ještě důležitější úkol než zkrotit inflaci
Nový guvernér České národní banky to zatím schytal ze všech stran. Ekonomové, novináři a analytici se ptají, zda bude mít ekonom, bývalý novinář a analytik správný recept na inflaci. Zda bude spolumajitel regulovaného fondu a bankéř dost nezávislý v čele centrální banky, jejíž současný guvernér, viceguvernér a jeden člen bankovní rady přišli z téže finanční instituce. A jestli bude Michl, poradce někdejšího vicepremiéra a premiéra, dostatečně apolitický, když nahradí bývalého premiéra Jiřího Rusnoka v čele instituce, která až nedůtklivě lpí na své pověsti a nezávislosti.
Přitom ale prakticky všichni zapomínají na jednu oblast, která je pro ekonomiku a peněženky obyvatel do budoucna minimálně stejně důležitá jako inflace. A kde může Michl kontroverzní pověst centrální banky jen vylepšit.
Český trh finančních služeb je v posledních dekádách prakticky zamrzlý, zcela ovládaný velkými zahraničními institucemi žijícími z poplatků. A pohříchu přináší absurdity typu poplatku za příchozí platbu. ČNB říká, že je trh stabilní. Malí a střední podnikatelé si ale od bank svázaných přísnými kapitálovými pravidly půjčí na investice a modernizaci jen velmi obtížně, nebo vůbec. Jsou tak závislí na zahraničních odběratelích a žádná druhá transformace ekonomiky směrem k vyšší přidané hodnotě a platům se nekoná. Zároveň kvetou podivná neregulovaná odvětví bez jakékoliv kontroly, jako podlimitní firemní dluhopisy vydávané korunovými „eseróčky“.
Každé druhé euro
Přitom v Evropě se mimořádně daří mladé dravé konkurenci letitých bankovních domů. Oboru takzvaných finančních technologií či fintechů, které díky své digitální podstatě tlačí na cenu a kvalitu služeb i dostupnost financování. Každé druhé euro investované v Evropské unii do startupů jde právě do fintechů. Je to navíc jediné odvětví, kde Evropané poráží Silicon Valley a expandují i do jejich domácích USA. Taková nová konkurence u nás ale nevzniká, nebo jen ve spolupráci s velkými finančními skupinami, či přímo jimi vlastněná.
Proč to v Česku nejde, ukazuje příběh zkušeného bankéře, který se pokusil rozhýbat placení mobilem, a to dokonce s bankami a operátory v zádech. I tak trvalo skoro dva roky, než ČNB udělila licenci, aby ho následně koupila největší banka, kde se stal novým šéfem. Nebo když Brusel sliboval, že všechny účty půjde ovládat z jedné aplikace, kromě bank k tomu ČNB udělila potřebné licence jen dvě. Konečně, země EU se po britském vzoru a pod vedením Evropské komise snaží vytvářet takzvané regulatorní sandboxy, testovací prostředí právě pro nové projekty. Ne tak naše centrální banka.
Zamrzlý finanční trh bude brzdit ekonomický rozvoj a budoucnost Česka i poté, co za rok či dva opadne inflace. Nikdo si ale nestěžuje nahlas. ČNB má ostatně pod jednou střechou i přísný dohled, který se ohání ochranou zákazníků, zejména právě vůči malým fintechům. Přitom mu unikají velké průšvihy, jako je nedávný skandál padlé Arca Capital či dřívějších kampeliček. Když se jakýkoliv ministr financí či jiný politik pokusil něco změnit, vysvětlil mu vždy guvernér, že je ČNB z ústavy nezávislá v oblasti měnové politiky, kde je na ní vláda zcela závislá.
Česká blockchainová republika? Michl to schytal už po nástupu do bankovní rady na Twitteru, když se pochlubil, že zavádí inovace v podobě videokonferencí pražské centrály ČNB s krajskými pobočkami. Jízlivé komentáře se ptaly, zda je obrazem naší centrální banky, že v druhé dekádě 21. století objevila Skype. Dnes má progresivní guvernér, píšící pod značkou Michl_IQ, který kdysi sám třeba zkoušel jezdit jako řidič Uberu, příležitost skutečně inovovat český finanční trh a pomoci modernizovat celou ekonomiku.
V roce 2017 publikoval tehdejší analytik Michl s autorem tohoto komentáře v LN článek Postavme republiku na blockchainu. Decentralizované technologie, dnes globálně nejprogresivnější obor nejen ve financích, se ale v Česku stále rozvíjí v polostínu. Centrální banka nad nimi zavírá oči, a brání tak nastavení jasných pravidel. Regulace kryptoaktiv ale brzy přijde z EU, nařízení MiCA zavede i povinné licence. Uvidíme, jestli to dopadne jako před lety se zákonem o spotřebitelském úvěru, kdy ČNB zredukovala několik tisíc nebankovních poskytovatelů půjček na nižší desítky. Přitom to ale vůbec nezabránilo tomu, aby ti licencovaní půjčovali i za úroky dosahující desítek tisíc procent.
Uvidíme, jestli licenci dostane jen pár velkých směnáren kryptoměn, nebo se v Česku rozvine nový obor a firmy. Uvidíme, jestli v jedné z posledních zemí v době jejího předsednictví EU konečně vznikne regulatorní sandbox. Uvidíme, jestli začne ČNB vážně zkoušet digitální korunu jako třeba Švédsko. Nebude to lehké, progresivním guvernérem byl už třeba Miroslav Singer, který ekonomii IT dokonce učil na vysoké škole, instituci však nezměnil. Aleš Michl má nicméně šanci zapsat se do historie jako ten, kdo zastaví útěk nadějných podnikatelů do zahraničí.
Finanční technologie jsou jediná oblast inovací, kde Evropa předčí Spojené státy. V Česku je ale brzdí Česká národní banka.