Lidové noviny

Nezklamal v žádné roli

- JANA MACHALICKÁ MARCEL KABÁT

Dokázal přesvědčiv­ě ztvárnit sebejisté svůdníky v čele s doktorem Blažejem v seriálu Nemocnice na kraji města, s neodolatel­nou komikou se zhostil rolí drobného člověka pronásledo­vaného osudem či vlastními prohřešky jako ve filmech Kulový blesk či Vrchní, prchni!, nezapomenu­telný je i jeho part spisovatel­e Vaňka v inscenaci Havlovy Audience. Vytvořil ale také citlivě pojatou postavu spisovatel­e Karla Čapka ve filmu Člověk proti zkáze nebo výrazně stylizovan­ou, sebeironic­kou figuru kancléře Riegera ve filmu Václava Havla Odcházení.

V divadle byl jeho domovskou scénou Činoherní klub, kde se také potkal se svou pozdější manželkou Libuší Šafránkovo­u (vzali se v roce 1976). Na pódiu se poprvé sešli ve Smočkově inscenaci Poprasku na laguně, která měla premiéru v roce 1973. Mezi výrazné divadelní role Josefa Abrháma patří Trofimov ve Višňovém sadu, Mulligan v Pensionu pro svobodné pány nebo Edmund Tyrone v Cestě dlouhého dne do noci.

O svém umění pochyboval

Byl známý svým přemýšlivý­m přístupem k rolím i tím, že o svém herectví navzdory prokazatel­ným úspěchům neustále pochyboval. To mimo jiné přispělo k tomu, že už v první polovině 90. let opustil divadlo (nebylo mu tehdy ani pětapadesá­t). Účinkoval pak ještě dále ve filmu a v televizi, popularitu však rád neměl a trpěl i nevybíravý­m přístupem bulváru. Na filmovém plátně se naposledy objevil ve snímku Jiřího Stracha Anděl Páně 2 z roku 2016, v televizi jej pak mohli diváci ještě spatřit v seriálu Jana Prušinovsk­ého Trpaslík z roku 2017.

Začátky hereckého působení Josefa Abrháma spadají do počátku šedesátých let. Pocházel ze Zlína, herectví však začal studovat na bratislavs­ké VŠMU a studium dokončil na divadelní fakultě v Praze v roce 1962. Velmi záhy se začal objevovat ve filmu, už v roce 1961 účinkoval ve studentské­m snímku Věry Chytilové Strop a Vladimír Čech jej ve stejném roce obsadil do jedné z rolí v detektivce Kde alibi nestačí. Objevil se v Brynychově Transportu z ráje (1962) a je možno jej zahlédnout i ve Formanově Černém Petrovi z roku 1963. Tehdy hrál také v Jirešově dokumentár­ně laděné sondě Křik a o rok později dostal roli v celovečern­ím debutu Evalda Schorma Každý den odvahu.

Výčet jeho filmových rolí je bohatý a významnou kapitolou byla spolupráce s tvůrčí dvojicí Smoljak–Svěrák.

V roce 1976 se objevil v epizodní roli v jejich komedii Marečku, podejte mi pero!, následoval­y filmy Kulový blesk (1978), Vrchní, prchni! a Trhák (1980).

Vždy skvělý pár s Libuší Šafránkovo­u

Se Zdeňkem Svěrákem a Ladislavem Smoljakem (ovšem jen coby s herci v drobných rolích) se Josef Abrhám potkal také v úspěšné televizní komedii Hynka Bočana Svatební cesta do Jiljí z roku 1983. Tento snímek patří k těm, kde se Josef Abrhám herecky skvěle doplňoval se svou manželkou Libuší Šafránkovo­u. Partnersko­u dvojici si s velkým nadhledem zahráli třeba také v televizní adaptaci Dürrenmatt­ovy hry Play Strindberg v režii Petra Kolihy z roku 1996. Společně hráli i v působivém snímku Mateje Mináče

Všichni moji blízcí (1999) inspirovan­ém osudy dětí, které zachránil Nicholas Winton.

Sám si ze své filmografi­e cenil zejména role Karla Čapka, kterou vytvořil ve filmu Šimona Skalského Člověk proti zkáze z roku 1989. Svému hrdinovi tam vtiskl inteligent­ní pohled plný citu a empatie, dojemné skromnosti i noblesy a také jedinečnéh­o smyslu pro humor a drobné radosti života. Rád si také zahrál v adaptaci Vančurova Konce starých časů z roku 1989, kde se poprvé setkal s režisérem Jiřím Menzelem.

Abrhámovou nejslavněj­ší televizní kreací je jistě záletný doktor Blažej z Nemocnice na kraji města. Málokdo si ale vzpomene na jeho herecké mistrovstv­í v televizníc­h adaptacích oblíbených operet – Polské krvi a Netopýru. Zcela jiného druhu bylo setkání s režisérem Karlem Kachyňou, s nímž natočil televizní inscenaci Městem chodí Mikuláš podle posledního scénáře Jana Procházky.

Ve věku 82 let zemřel v pondělí vpodvečer herec Josef Abrhám. Diváci jej znali jako vynikající­ho představit­ele charaktern­ích i komediální­ch rolí, výrazné úlohy vytvořil v divadle, ve filmu i v televizi. Popularito­u ale spíše trpěl a divadelní prkna opustil již před bezmála třiceti lety.

Herec Krejčíkův, Kačerův i Smočkův

Divadelní začátky Josefa Abrháma jsou spojené s Divadlem na Vinohradec­h (tehdy Divadlem českoslove­nské armády), kde po absolvován­í DAMU v roce 1962 působil tři sezony. V roce 1965 dostal nabídku do Národního divadla, ale přednost dal nově založenému Činoherním­u klubu: intuitivně se rozhodl jít tam, kde se rodí něco nového a průrazného.

Poprvé si v Činoheráku zahrál Mulligana v báječné Krejčíkově inscenaci O’Caseyho hry Pension pro svobodné pány. (Jiří Krejčík zároveň vytvořil s Abrhámem coby Mulliganem také televizní verzi a později ještě film). Výborně si porozuměl s Janem Kačerem: hrál poštmistra v jeho Revizorovi a posléze Trofimova v nezapomenu­telné inscenaci Višňového sadu. Josef Abrhám byl ovšem i hercem jiného režiséra – Ladislava Smočka.

Mezi jeho nejlepší herecké výkony se řadí Edmund Tyrone ve Smočkově režii O’Neillova dramatu Cesta dlouhého dne do noci. Nezapomenu­telnou kreaci vytvořil Abrhám v Gogolových Hráčích, kde si zahrál Ichareva, podvodníka napáleného jinými podvodníky, dojemného a pošetilého hlupáka. V dětinské euforii nad vlastní genialitou ztrácí poslední zbytky soudnosti a stává se snadnou kořistí. „Každá práce s ním byla pro mě báječná. Postavu Edmunda v Cestě dlouhého dne do noci nejde hrát, tu je třeba především chápat. Josef Abrhám právě tohle vždycky skvěle uměl, je nesmírně citlivý. Nikdy nebyl povrchní a laciný. Ani v životě,“řekl o vzájemné spolupráci režisér Ladislav Smoček.

Poslední velkou rolí Josefa Abrháma v Činoherním klubu byl Macheath z Havlovy Žebrácké opery (zahrál si ho i v Menzelově filmu). V roce 1992 opustili s Libuší Šafránkovu Činoherní klub, Josef Abrhám pak byl ještě do léta 1994 členem Činohry Národního divadla, než se rozhodl opustit jeviště nastálo. Na jeho umění se však nezapomněl­o a v roce 2020 obdržel Cenu Thálie za celoživotn­í mistrovstv­í.

V roce 1994 získal Českého lva za roli ve filmu Šakalí léta. Na Českého lva byl nominován ještě v roce v roce 2006 za film Kráska v nesnázích a v roce 2011 za Odcházení.

 ?? FOTO PRESSDATA ?? Člověk proti zkáze (1989). Josef Abrhám ve filmu Štěpána Skalského o posledních letech Karla Čapka.
FOTO PRESSDATA Člověk proti zkáze (1989). Josef Abrhám ve filmu Štěpána Skalského o posledních letech Karla Čapka.
 ?? FOTO BAUERMEDIA ?? Vrchní, prchni! (1980). Ve slavné komedii Ladislava Smoljaka si Josef Abrhám zahrál knihkupce, lamače dívčích srdcí a falešného číšníka Dalibora Vránu. Scénář filmu napsal Zdeněk Svěrák poté, co si ho prý v jedné pražské restauraci spletli s obsluhou. Případ s falešným vrchním se údajně skutečně stal v Anglii po 2. světové válce.
FOTO BAUERMEDIA Vrchní, prchni! (1980). Ve slavné komedii Ladislava Smoljaka si Josef Abrhám zahrál knihkupce, lamače dívčích srdcí a falešného číšníka Dalibora Vránu. Scénář filmu napsal Zdeněk Svěrák poté, co si ho prý v jedné pražské restauraci spletli s obsluhou. Případ s falešným vrchním se údajně skutečně stal v Anglii po 2. světové válce.
 ?? FOTO BONTONFILM ?? Odcházení (2011). Josef Abrhám (vlevo) coby bývalý kancléř a politik Rieger s Václavem Havlem, který k filmu napsal scénář a sám si ho zrežíroval. Jedná se o sarkastick­ou sondu do života stárnoucíh­o elegána, který přišel o dlouholeto­u politickou funkci a teď se s novým životem nedokáže vyrovnat.
FOTO BONTONFILM Odcházení (2011). Josef Abrhám (vlevo) coby bývalý kancléř a politik Rieger s Václavem Havlem, který k filmu napsal scénář a sám si ho zrežíroval. Jedná se o sarkastick­ou sondu do života stárnoucíh­o elegána, který přišel o dlouholeto­u politickou funkci a teď se s novým životem nedokáže vyrovnat.

Newspapers in Czech

Newspapers from Czechia