Hejtmani se bojí Romů zbytečně
LN Jak pomáháte s chodem romských uprchlických center v Česku?
Jde o různé typy podpory. Dáváme třeba romským běžencům informace o tom, jaká mají práva, jaké jsou termíny a lhůty, které jsou spojené s dočasným vízem a podobně. Pomáháme přímo v místech, kde jsou Romové ubytováni. To znamená, že se je snažíme začlenit do konkrétní lokality. Zpočátku s tím souvisí i pomoc se získáním potravin, třeba ještě před tím, než jim je vyplacena humanitární dávka. Zkrátka se romské uprchlíky snažíme podporovat alespoň v prvních dnech, abychom je navedli správným směrem. Pak už je to hlavně na nich.
LN Jak vypadají romské skupiny, které k nám míří?
Nejčastější schéma je jeden až dva dospělí, kteří mají s sebou šest až osm dětí. Může jít o jejich potomky, ale třeba i o děti sourozenců a podobně. Mezi dospělými jsou hlavně ženy – maminky a babičky. Dvě třetiny nově příchozích jsou děti do patnácti let.
LN A kolik je v Česku aktuálně romských uprchlických center?
Rád bych připomněl, že v prvních dvou měsících se u nás ubytovávali Romové z Ukrajiny normálně jako všichni ostatní běženci. Třeba v hotelech, ubytovnách či kempech. Teď ale do toho vstoupili starostové a hejtmani, kteří Romy odmítají. Stalo se z toho politické téma, které se zbytečně nafukuje. Kraje asi zapomněly na to, že my už dva měsíce takhle romské uprchlíky bez problému umísťujeme. Romodrom v současné době působí na více než patnácti místech včetně stanového městečka v pražské Troji.
LN Situace se v Praze vyhrocuje. Romové museli spát řadu dní na nádraží, teď pro ně hasiči postavili stany v Troji. Co říkáte na takový postup státu?
Nemáme tady žádné optimální řešení. Máme tady několik špatných a z nich jsme vybrali to nejméně špatné, které je nyní dostupné – tedy stanové městečko. Rozhodně za to nejsme rádi. Myslím si, že se tím pouze kupuje čas a hasí aktuální požár.
LN A co stalo? Proč k tomu muselo dojít?
Praha, Brno a Ostrava se dostaly na kraj svých schopností odbavovat uprchlíky. A to i proto, že míra solidarity mezi jednotlivými kraji je téměř nulová. Ostatní kraje jim nepomáhají, zejména k romských uprchlíkům se staví zády. Dokud tady nebude jasný a tvrdý pokyn, aby se zřídily ubytovací kapacity i pro romské běžence, tak se bude normálně stávat, že se lidé budou vyplavovat na různých místech. Teď to vidíme v přímém přenosu na hlavním nádraží v Praze. Metropole si nezajistila ubytovací kapacitu, pak lidé končí na „hlaváku“a různě rotují po celé republice, pak se zase vrací a pořád dokola. To je velice nešťastné řešení a v tuto chvíli do toho musí přijít tvrdá politika. Musí to být na úrovni ministerského rozhodnutí, protože hejtmani skutečně neprokázali solidaritu mezi sebou.
LN A to myslíte obecně s ukrajinskými běženci, nebo konkrétně s Romy?
Konkrétně s romskými běženci. Hejtmani se zbytečně bojí a nechtějí se k tomu postavit čelem. Dokud se budeme tvářit tak, že naším největším problémem je, že romské děti někde ukradnou boty, tak bude systém vypadat jako nyní v Praze. Budou stanová městečka a nepůjde o komplexní řešení. Podívejme se na fakta – Praha denně odbaví stovky běženců z Ukrajiny, pak je ale problém odbavit desítky Romů. To je holý fakt a každý, ať si udělá názor sám, jestli za tím stojí diskriminace nebo něco jiného.
LN V čem je práce s romskými uprchlíky specifická?
Míra integrace Romů na Ukrajině je mnohem nižší než v Česku. To je jeden z důvodů, proč se na romské běžence hledí jako na problematické jedince. Ve většině případů jde ale o děti, které přece nejsou bezpečnostním rizikem. Dělá se tu bouřka ve sklenici vody. Na rovinu, nás v tuto chvíli nejvíce brzdí blížící se volby. Při jednáních je cítit, že se politici bojí o své hlasy, jde o populismus. Hejtmani a starostové si nechtějí rozeštvat voliče, neví, jak své rozhodnutí politicky obhajovat před občany.
LN Kolik je aktuálně v Česku romských běženců z Ukrajiny?
Jde asi o 2200 až 3000 Romů.
LN Reálně do ČR přišlo kolem 300 tisíc ukrajinských běženců,
Romů je pár tisícovek, proč veřejnost zaměřuje pozornost na takovou menšinu? Stojí za tím rasismus?
Určitě si nemyslím, že je to rasismem. Tímto slovem bych opravdu šetřil, protože skutečných rasistů je v české populaci opravdu minimálně. Ale jsou tu samozřejmě obavy ze sousedských vztahů, ve společnosti je cítit latentní xenofobie a jsou tu určité předsudky.
LN Někteří hejtmani poukazují na to, že mnozí romští uprchlíci neumí ani používat záchod či mikrovlnku. Je to skutečně tak špatné?
S tím jsme se samozřejmě setkali, to nepopírám. Venkov na Ukrajině je přesně v tomto kontextu – lidé z ukrajinského venkova tam používají suchý záchod a mikrovlnku skutečně neznají. Narazili jsme dokonce i na takzvaný vrták. To je nástroj, kterým člověk do země vyvrtá díru, vykoná potřebu a poté místo zahrabe. To je běžná realita pro ukrajinský venkov, a samozřejmě i tito lidé sem přišli.
LN Takže ukrajinští Romové mají jiné hygienické návyky než tuzemští Romové?
V tomto ohledu ano. Pokud uprchlíci pocházejí ze Zakarpatské oblasti, tak hygiena tam je úplně jiná, to se ale týká i majority a nejen Romů. Když doposud nepoužívali splachovací záchod, tak je to musíme naučit. Jenže pro nás je prostě těžké pochopit, že to někdo může mít jinak než my. Buďto rozdíly budeme akceptovat a nějakým způsobem s nimi nakládat, nebo se nám to vymkne.
LN Setkali jste se s romskými uprchlíky, kteří disponovali maďarským pasem?
Ano. Můj odhad ale je, že maximálně pětina nově příchozích Romů je z Maďarska. Rozhodně nejde o většinu, jak někteří politici straší.
LN Zneužívají romští uprchlíci dávek od státu? Vezmou je, pak kočují dál?
S tím jsme se také setkali, to musím potvrdit. Je to holá realita a nemá cenu lhát. Někteří romští běženci přijdou do Česka jen kvůli penězům. Na druhou stranu si zkuste představit jejich situaci – romská rodina přijede k nám, ale zbytek rodiny má v úkrytu na Ukrajině. Cítí potřebu se o ně postarat, a tak jezdí po státech a berou si dávky, pak se vrátí na Ukrajinu a předají zbytku rodiny zakoupené jídlo. To se zkrátka může stát, nedělají to všichni, ale někdo ano. Rodina je pro ně nejvíc.
Nyní nás nejvíce brzdí blížící se volby. Při jednáních je cítit, že se politici bojí o své hlasy, jde o populismus, říká v rozhovoru pro LN výkonný ředitel neziskové organizace Romodrom Nikola Taragoš. Podle něj si hejtmani nechtějí rozeštvat voliče a z přijímání romských uprchlíků z Ukrajiny se stalo politické téma.
LN Co vlastně říkají čeští Romové na pomoc romským běžencům?
Jsou kolikrát velice pobouření. Ptají se, proč se jim dříve nepomáhalo stejně jako teď romským běžencům, nebo obecně ukrajinských běžencům. Někteří se bojí, že přijdou o svá místa v ubytovnách nebo o příspěvky na děti. To jsou otázky běžného českého Roma. Oni mají obavy a v podstatě jsou oprávněné. Oni se ptají na systém, proč je najednou takhle flexibilní, když to dříve nešlo. Ptají se na to, jak je možné, že najednou stát našel během chvíle přes 200 tisíc ubytovacích kapacit pro běžence. Ale velká část Romů uprchlíkům osobně pomáhá.
LN Takže je mezi Romy cítit i solidarita k romským běžencům?
Určitě ano. Romská menšina v Česku standardně kopíruje majoritu. Je tam část lidí, která pomoc kritizuje a část lidí, která šíří dezinformace. Pak je ale tady velká část, která je solidární, pomoc vítá a pořádá sbírky. Oni vidí, že Romové bydlí na ulici či nádraží s dětmi. Nebo jsem narazil na Romy, kteří za mnou přišli s penězi pro běžence s tím, že riskují dokonce to, že nebudou mít na svůj nájem.
LN Co tedy navrhujete? Jak bychom měli postupovat dál?
Klíčové je vyřešit ubytování, od toho se všechno odvíjí. Stanová městečka to nevyřeší, v září se budou muset zavřít a co dál? Nejlepší by bylo, kdybychom Romy v rámci neziskového sektoru rozdělili normálně do bytů. Zkrátka je nevylučovat. Stany jsou krok zpátky. Mám kontakt na minimálně pět dalších objektů, kde jsou majitelé připraveni ubytovat romské běžence, ale hejtmanům se to nelíbí. Kraje totiž nechtějí převzít financování a dozor, a to by se mělo změnit. Samozřejmě o tom jednáme s vládou a hejtmany, jenže oni se lekli před volbami a couvli. V jednom kraji mi dokonce řekli, že máme přijít v říjnu a nebude problém.