Ropné embargo v nedohlednu
Evropská unie už dva týdny marně hledá cestu, jak vyhlásit zákaz na dovoz ropy z Ruska. Důvodem je hlavně přetrvávající odpor Maďarska.
Evropská sedmadvacítka zatím nezakáže dovoz ruské ropy. Pondělní jednání ministrů zahraničních věcí skončilo bezvýsledně. Nyní mají téma znovu projednat velvyslanci členských zemí a věnovat se při tom technickým detailům možného řešení.
Úmysl vyhlásit kvůli pokračující vojenské invazi na Ukrajině embargo na dovoz ruské ropy oznámila Evropská komise prvně už před dvěma týdny. „Nevím, jestli to potrvá ještě týden nebo dva týdny,“netajil své zklamání šéf unijní diplomacie Josep Borrell po jednání se šéfdiplomaty členských států.
Chybějící dohoda na ropném embargu zároveň brání schválení šestého sankčního balíku proti Rusku. Jeho součástí má být mimo jiné odpojení největšího ruského finančního ústavu – Sberbank – od mezinárodního platebního systému (SWIFT).
Rozložení sil v sedmadvacítce se nemění. Největší odpor proti zákazu dovážet ruskou ropu přichází i nadále z Maďarska, které je na dodávkách závislé z 65 procent. Brusel navrhl Budapešti dvouapůlleté přechodné období až do konce roku 2024, dokdy by Maďarsko ještě mohlo dovážet ropu z Ruska. To však vláda Viktora Orbána odmítá s tím, že jde o příliš krátkou dobu.
„Máme investovat 280 miliard forintů jenom proto, abychom zdražili v Maďarsku palivo o 55 až 60 procent?“položil šéf maďarské diplomacie Péter Szijjártó řečnickou otázku v rozhovoru pro rozhlasovou stanici Kossuth Rádió. „Nikdo by neměl očekávat, že maďarský lid zaplatí cenu za válku na Ukrajině,“doplnil ministr Szijjártó.
Podle vyjádření maďarského ministerstva zahraničních věcí
Péter Szijjártó maďarský ministr zahraničí čeká Budapešť na návrhy Evropské komise, jak zabránit negativním dopadům dalšího sankčního balíčku EU na Maďarsko. Pokud by totiž vešly v účinnost stávající návrhy, maďarskou ekonomiku by to prý výrazně poškodilo.
Nejsilnější kritika na adresu maďarského postoje nyní zaznívá z Pobaltí. „Celá EU je držena jedním členským státem jako rukojmí. Maďarsku byla nabídnuta dlouhá přechodná doba v trvání dvou a půl roku, neumím vysvětlit, proč by to nemělo stačit,“kritizoval litevský ministr zahraničních věcí Gabrielius Landsbergis.
Na straně druhé, vyhlásit ropné embargo bez souhlasu Budapešti by bylo precedentem. Šlo by o první porušení jednoty EU od zahájení ruské invaze na Ukrajinu. Zároveň by to zvýšilo riziko, že by se ruská ropa dostala na evropský trh oklikou přes Maďarsko.
Jde opravdu o ropu, nebo o Fond obnovy?
Některé unijní kruhy proto vyjádřily domněnku, že maďarské vládě nejde ve skutečnosti ani tak o dovoz ruské ropy, jako o to, aby Komise přestala blokovat více než sedm miliard eur, jež jsou pro Maďarsko určené v rámci Fondu obnovy EU. Jejich čerpání dosud nebylo povoleno kvůli dlouhotrvajícím sporům o právní stát a obavám, že peníze skončí výlučně u podnikatelů napojených na maďarskou vládu.
Evropská komise v minulých dnech navrhla, aby členským státům, které jsou nejvíc závislé na ruské ropě, bylo poskytnuto přechodné období. Tato úprava by se vztahovala i na Česko a Slovensko, jež by mohly podle návrhů Komise dovážet ruskou ropu až do poloviny roku 2024. O něco podobného usiluje také Bulharsko. Další členské státy jako Řecko, Kypr a Malta zase měly dostat výjimku, aby mohly na lodích pod svojí vlajkou přepravovat ruskou ropu a z ní vyrobené produkty.
Šéf ukrajinské diplomacie Dmytro Kuleba, jenž se pondělního jednání zúčastnil jako host, vyjádřil rozčarování, že sedmadvacítka se opět nedokázala shodnout na ropném embargu. Při této příležitosti znovu připomněl, že EU platí denně stovky milionů eur za ropu, čímž pomáhá Moskvě získávat zdroje pro pokračující válku.
Mezitím začal šéf ukrajinské diplomacie hovořit o nutnosti přijmout další, v pořadí sedmý, sankční balíček. Jeho předmětem by mělo být zabránit ruským exportům do EU, a připravit tak Rusko o další rozpočtové příjmy.
Nikdo by neměl očekávat, že maďarský lid zaplatí cenu za válku na Ukrajině.