Co bude s romskými běženci?
Budoucnost romských uprchlíků z Ukrajiny v Česku závisí nejen na jejich původním zázemí, ale také na dohodě domácích politických představitelů.
Koho pouštíme a koho ne? A koho můžeme vracet?
Pokud uprchlíci prokážou, že překročili hranice Ukrajiny, bude jim v Česku přiznán nárok na humanitární azyl. Výjimku tvoří lidé, kteří mají dvojí občanství – v tomto případě nejčastěji ukrajinské a maďarské.
Jelikož je Maďarsko členskou zemí EU a patří do Schengenu, jeho občanství lidem dovoluje pohybovat se po většině kontinentální Evropy bez omezení. Z toho důvodu mají nárok na uprchlický status a azyl pouze Ukrajinci.
Vyhoštění, tedy zákaz pobytu, popisuje § 75 trestního zákoníku. Podle něj může soud uložit zákaz pobytu na jeden rok až deset let za úmyslný trestný čin. Pokud by zde například ukrajinský občan něco ukradl či se zapletl do rvačky a bylo mu prokázáno ublížení na zdraví, půjde o případ, kdy je vyhoštění právně na místě.
Jak do Česka ukrajinští Romové jezdí?
Z východu na západ Evropy nadále míří humanitární vlaky, které mají výchozí stanici často v ukrajinském vnitrozemí, častěji ale na polsko-ukrajinských hranicích (např. v Přemyšli) nebo v Zakarpatí. Vypravují je soukromí i národní dopravci a přeprava je zdarma.
„Přijmeme na palubu všechny cestující s ukrajinským pasem, přednostně však ženy a děti,“píše na svých webových stránkách například dopravce RegioJet, který pravidelně vypravuje vlaky z Přemyšle do Prahy.
Je třeba ale myslet i na to, že běženci po Evropě neputují jen jedním směrem. Nemalý podíl Ukrajinců na pražské hlavní nádraží přijíždí i ze západnějších zemí, například Německa, kde odmítli azyl nebo se prostě jen vracejí zpět domů.
Jaká je jejich motivace?
Ptát se na motivaci k útěku obyvatel válečných zón může vyznít téměř cynicky. Do pohybu se však dávají i lidé, jimž bezprostřední nebezpečí nehrozí, byť pojem bezpečí je na území státu zapojeného do vojenského konfliktu vždy relativní.
V rámci Evropy se jen vzácně najdou místa, kde by neplatilo pravidlo, že čím více na západ, tím lepší je zde občanská vybavenost. Zároveň platí, že míra integrace Romů v Česku je mnohem vyšší než na Ukrajině, což v rozhovoru pro LN potvrdil i ředitel neziskové organizace Romodrom Nikola Taragoš. Ten se dotkl i tématu zneužívání humanitárních dávek, což pro některé může rovněž představovat motivaci.
„S tím jsme se také setkali, to musím potvrdit. Je to holá realita a nemá cenu lhát. Někteří romští běženci přijdou do Česka jen kvůli penězům,“uvedl pro LN Taragoš.
Návrh zákona „lex Ukrajina“, který včera schválila vláda, počítá s tím, že uprchlíci, kteří dostávají v ubytovacím zařízení zdarma stravu a hygienické potřeby, by nově už neměli pobírat humanitární dávku. Nyní mají uprchlíci nárok na podporu ve výši pěti tisíc korun na pořízení základních potřeb. Dávku dostanou za měsíc, kdy získali vízum k ochraně. Mohou ji však v případě potřeby pobírat i opakovaně, a to ještě dalších pět měsíců. Měli by ale prokázat, že podporu potřebují.
Kam je lze umístit?
Ubytování běženců, ať už dočasné, nebo navazující, „pevné“, je v Česku aktuálně horkým tématem, které jako by si na první pohled přehazovalo vedení Prahy s hejtmany a vládou. Pomoc uprchlíkům na hlavním nádraží se podle primátora Zdeňka Hřiba uzavře na konci května.
Metropole dokázala ve spolupráci s hasiči a dobrovolnickými organizacemi za pár dnů postavit stanový tábor na městském pozemku o kapacitě 150 lůžek. Jakkoli šlo o úspěšný pilotní počin, nedostatek míst pro uprchlíky zejména na nádraží bije do očí i nadále.
Ubytování ve stanovém městečku mohou získat uprchlíci z Ukrajiny, kteří čekají na ověření totožnosti. Podobných „čekáren“město podle slov primátora Hřiba připravuje více.
O návazné ubytování pro ukrajinské Romy, kteří mají na českou pomoc nárok, už se musí postarat stát ve spolupráci s Asociací krajů České republiky.
„Pokud jde o přerozdělování uprchlíků, určitě to nebude násilné. Pokud o tom můžeme mluvit, tak je to motivační. Ústřední krizový štáb (ÚKŠ) pracuje na mapě, kde jsou uprchlíci, jaké jsou tam příležitosti a kde jsou volná místa. Neustále se to aktualizuje. Rozdělení do jiných krajů není tak jednoduché, protože jsou někde třeba kapacity ve školách, ale již ne pracovní místa a naopak. Nelze někomu říct, že půjde do Moravskoslezského kraje a tak to bude,“řekl včera premiér Petr Fiala (ODS) pro Novinky.cz.
Jasný názor v otázce ubytování má šéf Romodromu Taragoš: „Dokud tady nebude jasný a tvrdý pokyn, aby se zřídily ubytovací kapacity i pro romské běžence, tak se bude normálně stávat, že se lidé budou vyplavovat na různých místech,“řekl LN s tím, že typickým příkladem je právě metropole, která „nezajistila ubytovací kapacitu, lidé končí na ‚hlaváku‘ a různě rotují po celé republice“.