Ostrava bez hazardu. A bez peněz
Vhodnějším řešením rizikového hazardu ve městě je podle odborníků regulace a omezení heren podle přesných pravidel, nikoliv plošná prohibice.
Počínaje červencem si vyznavači hazardu v Ostravě už legálně nezahrají na jediném automatu ve městě. V moravskoslezské metropoli na základě obecně závazné vyhlášky musí skončit herny a všechny provozovny s takzvanými technickými hrami, radnice povolí už jen kasina s ruletou či kartami.
Ostrava tak oživila debatu, do jaké míry je plošný zákaz řešením problému s gamblerstvím a jeho důsledky. Stovky obcí, měst včetně šesti krajských to řeší podobně. A zbavují se tak někdy i mnohamilionových příjmů z daně z technických her. Jako například v Praze, kde zákaz automatů začne platit koncem příštího roku, v následujícím roce tak metropole přijde podle některých odhadů o víc než 560 milionů korun.
Jedná se o příjmy z daně z automatů, kterou stát z celkového inkasa rozděluje samosprávám podle počtu přístrojů na území obce či města. Takže jen v případě, že tyto technické hry má samospráva na svém území. Radnice vedle toho dostávají od státu podíl z daně z ostatních druhů hazardního hraní, rozdělovaný už ale všem a podle počtu obyvatel. Faktem ale je, že daň z automatů vynáší mnoha radnicím větší sumu než daň z jiného hazardu.
Radní striktní automatovou prohibici zdůvodňují snahou omezit na svém území gamblerství a s ním spojené sociální problémy. „Do konce června bude ukončen provoz 247 přístrojů na čtyřech provozovnách. Primárním cílem je omezení sociopatologických jevů, souvisejících s provozováním hazardu, což se daří,“vyjádřil se pro LN zastupující tiskový mluvčí magistrátu města Ostravy Petr Havránek.
Ostrava tím přichází o desítky milionů. Například v roce 2016 inkasovala jen ze samotných technických her 264 miliony korun, loni po postupném ukončování licencí a konci řady automatů už jen přes 61 milionů. Od půlky roku městu zbude jen plošně rozdělovaná daň z ostatních her, včetně rulety a karet v nadále fungujících kasinech a také her na internetu. Za letošek tak Ostravští podle Havránka očekávají příjem z hazardu jen kolem 45 milionů.
Vhodnějším řešením rizikového hazardu ve městech je podle odborníků regulace a omezení heren podle přesných pravidel. Nikoliv plošná prohibice, ale například vyčlenění vybrané lokality nebo omezení jejich počtu. Jenže taková řešení narazila u antimonopolního úřadu, který je označuje za diskriminační vůči části konkurence, a tedy v rozporu se soutěžním právem. Obcím, které chtějí automaty na svém území nějak regulovat, tak v podstatě nezbývá než je plošně zakázat všechny.
Zakázat všechno, nebo nic „Úřad tak v podstatě umožňuje zrušit buď úplně všechno, nebo vůbec nic. Plošná prohibice sice vypadá politicky hezky, ale je to něco, jako když dítě zavře oči a myslí si, že i jiní ho nevidí. Způsobuje tlak na vznik nelegálních heren, kde nejsou hráči pod dohledem, a státu unikají peníze na daních,“komentuje situaci Jan Řehola, ředitel Institutu pro regulaci hazardních her, který sdružuje sázkové společnosti jako Sazka, Tipsport, Fortuna, Chance a další.
Institut s odkazem na data celníků, kteří jsou kontrolou hazardu pověřeni, varuje před masivním nárůstem nelegálních kamenných, ale i internetových automatů a obecně celého hazardu. V Česku tak bylo od roku 2018 odhaleno přes 800 nelegálních provozoven. Další ale fungují skrytě dál. Oproti tomu jich na konci roku 2020 fungovalo legálně přes tisíc. Počty se tedy pomalu vyrovnávají.
Česká republika přitom patří mezi státy s nejpřísnější regulací hazardu v celé Evropě. Tento stav je produktem novely z roku 2017, kdy vstoupil v účinnost nový zákon o hazardních hrách. Od přijetí této novely počet herních automatů v tuzemsku klesl ze zhruba sta tisíc na pouhých 20 tisíc.
Národní monitorovací středisko pro drogy a závislosti uvádí v poslední výroční zprávě, že se v posledních letech výrazně zpomalil růst počtu obcí regulujících prostřednictvím obecně závazných vyhlášek na svém území hazardní hry. V roce 2020 se jejich počet zvýšil o tři na 709 obcí, z nich úplně zakazovalo technické hry, tedy automaty, 444 obcí.
Plzeň s vyhláškou nespěchá Největší samosprávou, která v Česku zákaz hazardu nemá a ani nechystá, je 170tisícová Plzeň. „V současné době město Plzeň neuvažuje o vyhlášce, která by plošně či v některých lokalitách zakázala herny s automaty,“potvrdila LN mluvčí magistrátu Eva Barborková. Plzeň loni inkasovala podíl z hazardních daní ve výši 205,5 milionu korun, z toho automaty přinesly 165,8 milionu.
Gambleři si ale našli jiné cesty. Mezi hráči například roste obliba takzvaných kvízomatů a ilegálně provozovaných online heren. Kvízomat je přitom klasický výherní automat, který čas od času položí hráči vědomostní otázku. A tím se snaží vyhnout kategorii zakázaných technických her.
Celníci sice uvádějí trochu jiné údaje o počtu nelegálních heren, než jaké prezentuje institut, ale podporují tvrzení, že plošné zákazy problém s patologickými gamblery nijak zásadně neřeší.
„Existence vyhlášek o regulaci provozování vybraných hazardních her na území měst a obcí nezamezí tomu, že se na tomto místě vyskytne nelegální herna. Provozování hazardních her v nelegálních hernách není regulováno, není zde zamezen přístup osobám vyloučeným z účasti na hazardních hrách a v neposlední řadě dochází ke krácení daní z hazardních her,“sdělila LN mluvčí Generálního ředitelství cel Hana Prudičová.
Ta uvádí, že za posledních pět let došlo vlivem kontrolní činnosti Celní správy ke snížení počtu nelegálních provozoven ze 744 na 102, přitom všechny už známé provozovny jsou průběžně monitorovány, zda v nich nedochází k opětovnému provozování hazardních her bez povolení. „Z aktuálního monitoringu vyplývá, že další nelegální herny ukončily v roce 2021 a 2022 svůj provoz a aktuální počet nelegálních heren může být okolo 50,“dodala Prudičová.