Lékaři: Vážně chorých uprchlíků je moc
Kvůli často zanedbané prevenci onemocnění porostou náklady na léčbu Ukrajinců, varují experti
Po nesmírně náročném pandemickém období číhá na české zdravotnictví další zásadní zkouška. V porovnání s původním očekáváním přichází do země více uprchlíků se závažnými zdravotními komplikacemi nebo chorobami. To pro nemocnice znamená větší nápor, pro pojišťovny vyšší náklady na péči a pro stát více starostí. Odborníkům navíc vadí potenciální zneužívání tuzemského systému ze strany některých běženců, a dokonce mluví o možném bezpečnostním riziku.
„Mnozí Ukrajinci u nás nemají řádně léčené i běžné choroby, jako je cukrovka nebo hypertenze, a dohnat to na standardy, na které jsou naši pacienti zvyklí, bude velmi náročné,“řekl LN prezident České lékařské komory (ČLK) Milan Kubek.
A doplnil příklad z praxe. „Mluvil jsem s kolegou kardiologem a ten říkal, že už měl několik pacientů z Ukrajiny, kteří se už deset nebo patnáct let léčí s vysokým krevním tlakem a nikdy jim nebylo provedeno echokardiografické vyšetření srdce. Teď jim je dělal poprvé. V našich podmínkách bychom to brali jako hrubé zanedbání péče ze strany lékaře.“
Vzhledem k tomu, že Ukrajinci s přístupem k českému zdravotnímu pojištění mají zajištěnou péči na stejné úrovni jako čeští občané, dá se podle Kubka očekávat, že nárok na vysoký standard lékařské péče budou uplatňovat stále častěji a v plné míře. To ovšem znamená rapidní nárůst zátěže na zdravotní systém i pojišťovny.
„Léčba Ukrajinců bude stát určitě víc, než by odpovídalo stejnému průřezu české populace. Jejich zdravotní stav je horší a léčba je často zanedbaná,“doplnil šéf ČLK pro ilustraci.
Podobně smýšlí také exministr zdravotnictví a šéf nemocnice v Říčanech Roman Prymula. Spektrum nemocí Ukrajinců v Česku bude podle něj velmi pestré a široké. A je prý otázkou, zda péče není částečně zneužívána.
Mnozí Ukrajinci u nás nemají řádně léčené i běžné choroby, jako je cukrovka nebo hypertenze
„Bude potřeba prověřit, zda sem nedojíždějí lidé, kteří chtějí být léčeni, protože na Ukrajině ta péče není dostupná nebo je za úhradu a tady by byla poskytnuta bezplatně,“dodal Prymula s tím, že vnímá signály, jež toto podezření vzbuzují.
Přetížení pediatři
Ministerstvo zdravotnictví připravuje mimořádná opatření, která mají zmíněným jevům zabránit. Zhoršení dostupnosti zdravotní péče, jež v důsledku uprchlické krize Česku hrozí, chce například vyřešit rozšířením kapacity systému.
Náměstek šéfa resortu Jakub Dvořáček ve středu členy zdravotního výboru z řad poslanců informoval o houstnoucí situaci zejména u dětských lékařů. Součástí plánu ministerstva tak má být zřízení specializovaných pracovišť ambulancí zaměřených na poskytování lékařské péče dětem z Ukrajiny.
Podobné nízkoprahové ambulance – takzvané UA Pointy – už fungují v rámci pohotovostí ve všech fakultních nemocnicích.
„Je to v kontextu standardní primární péče. Chceme využít kapacity, které máme v rámci nemocniční pediatrie nejen u fakultních nemocnic, ale i dalších zdravotnických zařízení, jež pediatrií disponují,“vysvětlil LN Dvořáček.
„Cílem je nejen poskytnout péči, ale zároveň zvládnout první kontakt se zdravotním systémem. Tedy aby bylo trochu víc času, protože v běžných ambulancích, když ukrajinské dítě přijde, už jen komunikace zabere třeba tři čtvrtě hodiny. To samozřejmě vyvolává u českých pacientů ne úplně dobrou odezvu. České dítě je tam deset minut, ukrajinské hodinu,“doplnil.
Na vině dlouhého čekání je podle něj nejčastěji složitost komunikace nebo časově náročný překlad očkovacího průkazu v azbuce.
Vážně nemocní pacienti z Ukrajiny či uprchlíci vyžadující složitou a nákladnou léčbu podle Dvořáčka představují další kapitolu. „Přichází jich poměrně hodně a jsou tady i různé neziskové organizace, jež je převážejí vyloženě z nemocnic na Ukrajině k nám. Dostáváme se tak blízko bodu, kde je hranice toho, co je náš systém schopen zvládnout nejen kapacitně, ale také finančně.“
Stěhování marodů
Aby resort zabránil přetížení nemocnic, hodlá v budoucnu případně využít evropského koordinačního mechanismu. „Je možné do něj nemocné pacienty vkládat a evropské státy si je přebírají. My jsme dosud pacienty přijímali jak z tohoto mechanismu, tak ty ‚nadivoko‘ převážené, ale už se blíží moment, kdy to není snadno zvladatelné,“dodal Dvořáček.
Skepsi vůči přerozdělovacímu mechanismu projevuje šéf lékařské komory Kubek, byť přiznává, že detaily se k němu zatím nedostaly. Upozorňuje ale i na další riziko spojené s migrací.
„Komplikací je fakt, že nikdo neví, kolik uprchlíků kde skutečně je, protože se pohybují v Schengenu. Není ani dobré, že vlastně nevíme, jaká je profesní skladba uprchlíků. Je to obrovské bezpečnostní riziko, mezi běženci mohou být i ruští agenti,“obává se Kubek.
Problémy v péči o Ukrajince podle něj nastávají i při evidenci zdravotní dokumentace a jejím překladu z azbuky nebo během předepisování léků. Farmaka se stejnou účinnou látkou se totiž v postsovětském prostoru často vyskytují pod jinými názvy.
V porovnání s mnohem vážnějším zásahem, jejž tuzemské zdravotnictví očekává, jde o drobné bolístky. LN o něm mluvily s mluvčím ČLK Michalem Sojkou.
Spor o státní pojištěnce „Vidím jediný problém, tím je umanuté trvání vládní koalice na předvolebním slibu snižování plateb za státní pojištěnce. Je to nefér ke zdravotnictví. Vláda sice možná vyhraje bitvu v parlamentu a platbu sníží, ale jsem přesvědčen, že to za pár týdnů budou muset zase zvyšovat, neboť náklady rychle porostou,“zdůrazňuje.
Pro letošní rok bývalá vláda nastavila platby za státní pojištěnce na 1979 korun měsíčně, nynější sněmovna nicméně v prvním čtení projednala novelu, která by částku zmrazila na úrovni loňského roku, tedy 1797 korun. Příští rok podle predikce měsíční platba státu měla být 1878 korun.
Mluvčímu lékařské komory se přístup vlády nelíbí i proto, že podle něj přesouvá problém na zdravotnická zařízení. I ta totiž musejí platit zvýšené částky za energie v důsledku inflace.
„Je třeba myslet i na to, že stále doháníme covid. Za pandemie se spousta výkonů odkládala a nyní je jejich míra vyšší, čili to také zvyšuje náklady,“dodal mluvčí.
I proto se vláda snaží bezplatný přístup Ukrajinců k velkorysému českému pojištění zkrátit. Nově uvažuje o tom, že by se jim automaticky přiznávalo pouze 180 dnů od udělení ochrany.