Graubner nebude tweetovat
Jmenováním Jana Graubnera novým českým primasem a pražským arcibiskupem si vzal papež František oddechový čas. A vsadil na klidnou sílu, která nebude čeřit sociální sítě. „Tak razantně jako kardinál Dominik Duka do veřejného prostoru vstupovat nebude,“říká církevní historik Jaroslav Šebek.
LN Stalo se už někdy v historii české církve, že olomoucký arcibiskup „zaskočil“na pražský trůn?
Nestalo, tedy pokud budeme mluvit o moderní historii. V roce 1916 ale došlo k tomu, že se český primas Lev Skrbenský stal arcibiskupem olomouckým. Důvody však byly jiné: rakouské úřady vnímaly pražského arcibiskupa jako příliš benevolentního, a proto ho odsunuly do Olomouce. Na jeho místo pak do Prahy přišel z Brna biskup Paul de Huyn, velmi silně německy cítící prelát, který přispěl k tomu, že církev byla vnímána v českém veřejném mínění negativně. Po vzniku Československa na svůj úřad rezignoval.
Daleko pozitivnější přechod z Moravy do Prahy je spojován s kardinálem Františkem Tomáškem. Trochu připomíná současný příběh Jana Graubnera. Tomáška také čekal neznámý terén, vůbec se do Prahy netěšil. Problém s Prahou má i Jan Graubner. Vyjádřil to svými slovy „Pražané si mě nevybrali, ani já jsem si Pražany nevybral“. Není to tedy úplně srdeční vztah, je to spíš oběť.
LN Být duchovním na Moravě, kde je tradičně církev silnější v kramflecích, je asi velký rozdíl.
Církev na Moravě skutečně funguje jinak než česká. Nicméně Tomášek, na kterého se pražské intelektuální prostředí dívalo podezíravě, si vybral dobrý okruh spolupracovníků. Ti mu vytvořili zázemí a z nerozhodného biskupa se stal jasnou protikomunistickou ikonou.
LN Čeká něco podobného i Jana Graubnera? Přivede si do Prahy svoje lidi? Není tajemstvím, že vztahy na Pražském arcibiskupství nejsou úplně ideální.
Jeden z důvodů, proč byl nakonec Jan Graubner papežem jmenován, je podle mě to, že se od něj očekává zklidnění situace, otupení napětí. A to i v „baráku“, tedy na arcibiskupství. Je otázkou, do jaké míry chce personálně zasahovat, protože jde úplně na neznámý terén a navíc s velmi krátkou časovou perspektivou. Můžeme se bavit tak maximálně o pěti letech. Je ale teoreticky možné, že by mohl získat i kardinálský titul. Příští rok v dubnu dovrší kardinál Duka osmdesát let a tím mu skončí možnost volit papeže. Jan Graubner podstoupil přechodem do Prahy oběť a jeho velká loajalita vůči papeži může být oceněna právě i tím, že bude jmenován kardinálem. Většinou totiž tento titul dostávali právě pražští arcibiskupové. Kardinál je určitě kariérní završení pro každého duchovního.
LN Necítí se Češi uraženi, že Vatikán nebyl schopen vybrat českého primasa z českého prostředí? Nehrozí „rebelie“české církve?
Jan Graubner není tím, kdo by vzbudil rebelské nálady. Prostě nejsou lidé, shoduje se většina. A sázet na nováčka, který se vůbec nebude v situaci orientovat nebo bude polarizující, to není ideální. V tuto chvíli je daleko lepší, abychom měli arcibiskupa na přechodnou dobu. Nicméně kritické hlasy se určitě ozvou. V danou chvíli je ale opravdu lepší sázet na jistotu a na člověka, který by snad mohl situaci zklidnit. Mohli bychom se z toho poučit, pokud jde o volbu prezidenta, aby se vybral také člověk, který bude situaci v zemi zklidňovat. Větší část svého arcibiskupského působení v Praze stráví Jan Graubner s novým prezidentem, to je další oříšek, který bude muset rozlousknout.
LN Z pohledu Moravy: není zklamaná, že jí Čechy berou Jana Graubnera?
Morava z tohoto kroku skutečně není nadšená. Olomoucký arcibiskup Graubner si tam získal obrovskou autoritu a oblibu. Ani jemu se ale nevyhnuly aféry a skandály, například laxnost při řešení sexuálního skandálu kněze Františka Merty, což je v jeho kariéře černým puntíkem. Pak je tam ještě soudně vyřešená pře kolem arcibiskupských vinných sklepů. Toto vše mu však vůbec neubírá na obrovské oblibě a autoritě na Moravě. Je tam velmi ceněn i proto, že nehrotí situace. Je skutečně oblíbenou figurou. O to větším problémem nyní bude výběr jeho vhodného nástupce.
LN O některých jménech se už mluví.
Samozřejmě je v Olomouci situace jednodušší v tom, že tam jsou dva pomocní biskupové. Hodně se hovoří o Josefu Nuzíkovi, že by možná mohl být dočasně jmenován jako apoštolský administrátor a pak by se zase hledal další. Vždy se ale může ukázat, že Vatikán má jinou představu.
LN Čeká tedy Olomouc podobný model jako Prahu?
Nejen Olomouc, takové to teď bude ve všech biskupstvích. Výběr biskupů se bude dělat velmi obšírně. Mám z toho všeho pocit, že personální krize se zde dotýká hlavně lidí kolem šedesátky, kteří jsou pro biskupský úřad optimální. V církvi jsou jiná personální kritéria než v běžném životě. V církvi člověk dosahuje důchodu až v 75 letech. A to limituje jakoukoli volbu. V okamžiku, kdy je biskup či arcibiskup zvolen v padesáti, tak to má na minimálně 25 let, což asi ve Vatikánu nechtějí. Tak dlouhá doba ve funkci není dobrá, protože se z toho pak stane stereotyp, negenerují se změny. Optimální věk je proto kolem šedesáti. Jenže tady se právě ukazuje, že v této věkové skupině je personální krize.
LN Mladší generace reformistů si musí počkat?
Oni ti mladší mají někdy i tendenci úřad odmítnout, protože se na něj necítí. A pokud jde o volbu českého primasa, tam si myslím, že se mohlo stát to, že někteří kandidáti byli vnímáni jako trochu polarizující osobnosti. A ty nebyly v danou chvíli pro Vatikán akceptovatelné. Vsadil na jistotu a získal čtyři či pět let, než se objeví další lidé, budou už mít akceptovatelný věk, budou se současně i profilovat a může se stát, že se u těch polarizujících otupí hrany. Zrovna pražský arcibiskup je funkce, v níž se musí hodně vyjednávat i s politiky. V tom je Jan Graubner, už i z titulu funkce předsedy České biskupské konference i arcibiskupa olomouckého, velmi úspěšný. Je to člověk konsenzu. Nemá ani zálibu na rozdíl od kardinála Duky psát hned emotivně nějaké komentáře k událostem.
LN Tedy nebude tweetovat ani blogovat?
Nebude, nikdy to nedělal. Nicméně dokázal velmi rychle a jasně reagovat na situaci, která vznikla vloni v létě kolem členů mediálních rad spojených s katolickou církví. Zásadně se proti nim vymezil, zatímco kardinál Duka je podpořil. Nebudeme však svědky toho, že by nějak aktivně vystupoval s veřejnými komentáři. To u něj nenastane. Jeho vystupování bude umírněné. Tak razantně jako kardinál Duka arcibiskup Graubner do veřejného prostoru vstupovat nebude.
LN Je pro nového českého primasa handicapem, že nemá zkušenost ze zahraničí?
Upřímně si myslím, že to žádný hendikep není, protože se od něj neočekává, aby dával vize. Očekává se od něj zklidnění situace. On je člověk, který je hluboce duchovně orientovaný, Vatikán si ho vybral už v roce 1990 do Olomouce proto, že byl velmi schopným pastýřem. I v komunistických podmínkách získával velkou část mladých lidí. Byl velmi úspěšným farářem ve Vizovicích, přitahoval lidi duchovně, to oceňují i teď. Velmi silně reflektoval i svoji zkušenost na prahu smrti, když před dvěma lety onemocněl těžkou formou covidu. Pro sekulární společnost se to může zdát nepodstatné, ale je to důležitá složka jeho osobnosti.
LN Může touto svou klidnou silou zkultivovat i české politické prostředí? Jak je vůbec politiky vnímán?
Nebude asi podporovat extrémní politická hnutí na rozdíl od kardinála Duky. Bližší jsou mu spíše strany trojkoalice, zejména pak lidovci a ODS. Bude ale vystupovat rozhodně nadstranicky, což dělal i v Olomouci. Pokud by se stalo, že by dokázal zkultivovat veřejnou debatu, bylo by to jenom dobře. My tady totiž moc těch kultivátorů nemáme.
LN Odcházející primas Dominik Duka byl původně v roce 2010 vítán také vstřícně. Kdy a proč se pak nazírání na něj u některých změnilo?
Osobně pozoruji zlom v roce 2015 v důsledku migrační krize. A vůbec v celé té sérii útoků na Evropu o rok později. Kardinála Duku hodně zasáhla událost, která se stala v červenci 2016, kdy byl zavražděn ve Francii přímo v kostele katolický kněz jen proto, že byl křesťanem a knězem. Od té doby vidíme, že se Duka stal obhájcem konzervativního světa. Tyto události zásadně změnily postoje celé řady lidí v církvi.
Velmi silně konzervativní orientace Duky vede k tomu, že vystupuje razantně proti liberálnějším tendencím ve společnosti. A to hlavně v nejcitlivější otázce pro katolíky, která přebíjí všechna jiná témata – v otázce rodiny, partnerských vztahů, ve vztahu k sexuálním menšinám a v otázce gender ideologie. Pro mnoho katolíků je toto hlavní terén, ve kterém se chtějí pohybovat. Kvůli tomu se pak ale zapomíná na mnoho jiných důležitých věcí, které by měla církev vykonávat. Z tohoto hlediska by se mohla po nástupu Jana Graubnera pozice církve změnit. Má sice stejné názory jako kardinál Duka na otázky rodinného a partnerského soužití i stejně velké obavy z islámu a migrace z muslimských zemí, ale současně je autorem celé řady charitativních projektů. To je jeho přidanou hodnotou. Například známá tříkrálová sbírka, která se stala vlajkovou lodí katolické charity, je jeho projektem. Prokázal, že má velký organizační talent.
LN Ten měl ale kardinál Duka také: vyjednal církevní restituce a spor o katedrálu.
Jeho největším úspěchem je dosažení dohod o církevních restitucích, pokud jde ale o katedrálu, ta je pro některé katolíky sporným bodem.
LN Církevní majetek je pro církev nejen zadostiučiněním, ale především obrovskou starostí, které se Jan Graubner nevyhne. Proslýchá se, že jméno Graubner „posvětil“i český byznys.
Hlavní zájem na tom, aby se stal Jan Graubner arcibiskupem, měl papež František. Ten o tom rozhodl v nestandardně krátké době. Myslím si, že papež se nakonec rozhodl tak, protože si chtěl Vatikán vybrat oddechový čas na to, aby se našel další člověk, který pak arcidiecézi povede delší období. A jestli na tom má zájem byznys? To může teoreticky souviset s tím, že je zde pořád poměrně značná suma z církevních restitucí, které mohou být nějakým způsobem ekonomicky zhodnoceny. Proslýchá se, že v minulosti některé investice v pražském arcibiskupství za kardinála Duky nebyly provedeny úplně šťastně. Takže pokud tady třeba nějaký zájem z ekonomického hlediska je, tak je to dáno tím, že Jan Graubner je považován za schopného hospodáře.
LN Nicméně také se spálil, když investoval stovku milionů korun do potápějící se kontroverzní skupiny Arca Capital.
To se určitě nepovedlo, měli být v Olomouci obezřetnější, ale na druhou stranu se mu povedla velká investice do obnovy poutního areálu Velehrad. V tomto směru se ukázal být velmi úspěšný a z Velehradu se stává centrum církevní turistiky, což považuji za pozitivní fenomén.