Putin žije v 19. století
Říká bývalý politický konzultant Kremlu Marat Gelman. Ruský prezident podle něj vpádem na Ukrajinu oslabil svou moc
Vlivný politický konzultant, známý galerista a od nedávna zahraniční agent Marat Gelman byl přímo u toho, když Vladimir Putin před dvaadvaceti roky usedl na kremelský trůn. A do jisté míry mu na něj pomohl. Think tank, v němž Gelman působil, udělal z neznámého důstojníka tajné služby oblíbeného kandidáta ruských voličů. Nyní Gelman žije v zahraničí, v Černé Hoře. Ruský režim ho však dohnal i v cizině, loni 30. prosince byl označen za zahraničního agenta. Na černý seznam byl zapsán společně s členkami punkové skupiny Pussy Riot a populárním publicistou Viktorem Šenderovičem. Sám otevřeně přiznává, že to nečekal.
LN Nepřipadá vám to, co se nyní odehrává v Rusku, jako absurdní divadlo? Mám na mysli útok na Ukrajinu, cenzuru, cejchování zahraničním agentem, kterému jste neunikl ani vy...
Pokud by v tom všem nebyla logika, dalo by se říct, že je to absurdní. Ale bohužel, jasná logika v krocích Kremlu existuje.
Nepodařilo se nám předpovědět ruský útok na Ukrajinu nikoliv proto, že je to absurdní rozhodnutí. Ale proto, že jsme doufali, že Putin nebude jednat na úkor země, na úkor samotného systému. Nevěřili jsme, že se k tomu odhodlá, nikoliv proto, že se to vymykalo logice, ale protože to poškodí jeho vlastní moc.
Jeho vláda byla fakticky neochvějná. Než došlo k útoku na Ukrajinu, mnozí lidé se domnívali, že Putin bude vládnout ještě desetiletí. Vpádem na Ukrajinu oslabil svou moc.
Proto určitá logika v tom, co on dělá, existuje.
LN Můžete pro nás Putinovu logiku rozklíčovat?
V Putinovi soupeří hned několik pohledů na svět, které jsou korunovány resentimentem.
První pohled spočívá ve snaze návratu k impériu. V této logice se světu snaží sdělit, že existuje zóna přirozených zájmů Ruska. Země sousedící s Ruskem se musí v zájmu tohoto impéria podělit o svou suverenitu. Promítlo se to do toho, že se rozhodl Ukrajině nejen sebrat Donbas, ale chtěl dojít do Kyjeva a dosadit tam svého vládce. To samé, jako když Petr I. instaloval svého místodržícího v Moldavsku. Hlavní tezí nebylo připojovat k Rusku země, ale dělat z nich satelity.
Druhý pohled je pohled ruského světa. Tato logika hovoří o tom, že všechna území, na kterých žijí rusky mluvící lidé, jsou ve skutečnosti naše území, území Ruska. A dříve nebo později se musí vrátit k Rusku. To se týká i severních oblastí Kazachstánu i východní Ukrajiny, Podněstří a dalších území.
Tyto dva pohledy, tyto dvě logiky neustále v Putinovi soupeří. A určují ruskou zahraniční politiku.
LN To znamená, že Putin tíhne k revanšismu?
Mnohým se zdá, že Putin je pouhý revanšista, že chce oplatit porážku ve studené válce. Ale to není úplně pravda. On se skutečně chce vrátit do minulosti.
LN Jak to myslíte?
Bývalá kancléřka Merkelová hovořila o tom, že Putin žije ve svém světě. Vlastně všichni, kdo s ním hovoří, nechápou, v jakém světě žije. Ve skutečnosti je to zcela konkrétní svět. Putin žije v 19. století.
Je to doba, v níž dochází ke střetům o území. V níž je armádě město ponecháno na drancování – pro Putina je to absolutně normální. Nechápe, proč nás znepokojují události v Buči. Vždyť vojáci riskovali svými životy, tak ať mají den na to, aby loupili a znásilňovali. To je taková odměna.
Putin se chce vrátit do minulosti a to je jeho slabé místo. Nemůžete vybudovat silný stát, když sníte o otočení kola dějin zpět.
Nemůžete vybudovat silný stát, když sníte o otočení kola dějin zpět, říká Marat Gelman v narážce na Vladimira Putina
LN Co je tedy pro Putina důležité, když ne jeho země, popularita, ekonomická síla Ruska?
Představte si, že žijeme v 19. století a on je vládce v 19. století. Pro něho je důležité připojení nových území. Ať si klidně lidé žijí v bídě, ale budeme mít dodatečný kousek země.
LN A k čemu Putinovi bude nové území? Vždyť to postrádá smysl.
Do poloviny 19. století ekonomika byla z 90 procent spojena s půdou. A tehdy připojování území mělo smysl. Získání nového území znamenalo ekonomický růst. Ale v současné době to je jen zátěž.
Pokud Rusko k sobě připojí ukrajinskou Chersonskou oblast, bude do ní muset investovat hromadu peněz. Ekonomická situace v Rusku je hrozná, vláda přesto bude muset nasypat do Chersonu tolik, aby mohla ukázat, jak se pod Ruskem zlepšila životní úroveň. To je velký problém.
LN Na začátku své vlády se Vladimir Putin prezentoval jinak, dělal dojem zastánce demokracie, byť ruského střihu. Jak si vysvětlujete jeho proměnu?
(smích) Víte, v srpnu 1999 ho znala dvě procenta Rusů. A v prosinci ho podporovalo 60 procent. Během těchto čtyř měsíců byl herec. Dělal to, co po něm chtěli.
LN Kdo Putina vodil?
Můžeme je nazvat „semja“čili „rodina“(klan z okolí prezidenta Borise Jelcina vedený jeho dcerou Taťjanou Djačenkovou a jejím manželem Valentinem Jumaševem – pozn. red.). Vybrali si ho. A svěřili ho do rukou profesionálům na komunikaci a marketérům. Putin je poslouchal a držel se jejich strategie.
O prvním Putinově funkčním období mezi lety 2000 a 2004 se dá říct, že mu sice demokracie překážela a příliš ji nepotlačoval. Dá se říct, že tehdy byl osvícený autokrat. Jediné, co udělal proti vůli semji, bylo uvěznění Chodorkovského (Michail Chodorkovskij byl nejbohatší ruský oligarcha, který se odvážil Putinovi vzdorovat – pozn. red.). Všechno ostatní, včetně druhé čečenské války, nějaké výbuchy – to byla společná politika Putina a semji.
V roce 2004 si uvědomil svou sílu a vyhrál volby sám, bez podpory semji. Splatil svůj dluh a od té doby se začalo projevovat jeho pravé já. V druhém funkčním období odhodil mimikry a stal se tím, koho nyní vidíme. Projevila se u něho nátura příslušníka tajné služby.
Své pravé já světu ukázal v roce 2007 na bezpečnostní konferenci v Mnichově. Tehdy ještě Putin netoužil po dobytí nových území. Spíš chtěl, aby Rusko bylo geopoliticky silné jako USA. Usiloval o rozdělení sfér vlivu s Amerikou a NATO.
Začátkem Putinova krachu je rok 2014. Do té doby měl na mezinárodní aréně dílčí úspěchy. V roce 2014 mu ale do klína spadl Krym. Předtím dělal všechno opatrně. Odlamoval kousky zemí, ale nepřipojoval je. Krym byl pro Putina velké pokušení. Chtěl si jím zajistit popularitu ruské společnosti. A po připojení poloostrova opravdu došlo k výraznému růstu jeho popularity.
Svět nebyl tehdy připraven vzdorovat Putinovi. A on to považoval za slabost a myslel si, že je možné všechno zobchodovat, což byla jeho vážná chyba. Ve výsledku to skončilo tím, co se děje dnes.
LN Kdo dnes vládne Rusku? Chruščovova vnučka, která dnes žije v Americe a přednáší politologii, tvrdí, že už to není o jednotlivcích, jež zná Putin ještě z dob KGB/FSB, ale že to jsou anonymní represivní aparáty a jejich mechanismy...
Záleží na tom, co myslíme pod slovem vládne. Dnes na Putinovi jen máloco záleží. Putin samozřejmě řídí stát, rozhoduje, ale prostor pro nějaké změny už není velký. Kolo dějin se roztočilo a existují objektivní důvody, které nutí jít Rusko tou cestou, jíž jde. Míří ke katastrofě.
LN Může Putin katastrofu, o níž hovoříte, zastavit?
Mohl by. Ale představte si to následovně: kámen padá z hory, může během letu měnit směr, ale stejně dopadne dolů. Putinův vliv na události v zemi je menší než před rokem 2014. Tehdy měl nepřeberné množství možností a určitý vliv na mezinárodní aréně.
Vládnout Rusku dnes znamená řešit ozbrojený konflikt – domnívám se, že o průběhu války rozhoduje Putin sám osobně. A také o tom, jak snížit dopady katastrofy, jež se na Rusko blíží v ekonomické a sociální oblasti. Není to otázka vůle, ale kompetence a možností.
LN A kdy dojde ke katastrofě, o které hovoříte?
LN Český umělec David Černý se mimo jiné proslavil tím, že nabarvil sovětský tank narůžovo. Umíte si představit, že by teď někdo v Rusku takovým způsobem protestoval proti válce na Ukrajině?
Až se bude blížit Putinova porážka, objeví se v Rusku mnoho umělců, kteří se budou různými způsoby projevovat. Teď jsou ale umělci vystaveni velmi silným represím ze strany státu. Navzdory tomu jsou ale naši umělci a umělecká uskupení velmi aktivní.
Existují skupiny umělců, kteří se neustále přemisťují a dělají protiválečné graffiti. Existuje radikální protiválečné feministické hnutí, jež píše instrukce, jak protestovat a tak dále.
Přijde čas a protiválečné hnutí v Rusku se bude moci projevit. A umělci v něm budou hrát důležitou roli. Jsem o tom absolutně přesvědčen. Jestli budou barvit tanky, nebo se budou vyjadřovat nějak jinak, to uvidíme.
LN Kdy jste dospěl k závěru, že je zle a je lepší opustit Rusko? Po útoku na vaši galerii?
Když zaútočili na mou galerii, považoval jsem to za reakci na výstavu gruzínského umělce, již jsem udělal. Byla to protigruzínská kampaň. Napadení jsem nepovažoval za signál k odjezdu, ale naopak jako jisté riziko povolání.
Odjeli jsme v roce 2014. Napsal jsem o tom do ukrajinských novin. Když došlo k anexi Krymu, předpověděl jsem, že to špatně skončí. Že bude válka. V tu dobu jsem prohlásil, že v té válce nechci být na straně Ruska, protože nejedná správně. A že také nechci být na straně evropského společenství, protože nechci být proti své zemi.
Proto jsem odjel na takové tiché místo, do Černé Hory, abych byl v ústraní od toho všeho. Tak jsem to vnímal v roce 2014. Letos v únoru se situace změnila.
LN Žijete v Černé Hoře, která je oblíbeným místem Rusů a vliv ruského státu tam také sahá. Neobáváte se o svou bezpečnost?
Vliv Ruska je tu menší. Většina Rusů, kteří žijí v Černé Hoře, nechce, tak jako já, žít pod Putinovou vládou. Problém ale nejsou Rusové, ale tajné služby. Už v minulosti ukázaly, že mohou dohnat člověka v jakémkoliv místě světa. Ale já jsem si už přivykl k pocitu neustálého rizika. Nemyslím si však, že to riziko je příliš vysoké. Zdá se mi, že ještě nejsem na řadě.