Test na opičí neštovice v Česku byl negativní
První nález opičích neštovic na starém kontinentu byl hlášen již 7. května ve Spojeném království. Britská Agentura pro zdravotní bezpečnost uvedla, že dotyčný pacient nedávno přicestoval z Nigérie a předpokládá se, že se virem nakazil již před cestou.
V Česku laboratoř zkoumala jeden podezřelý vzorek. Ale byl vyhodnocen jako negativní.
V pátek zaznamenali první případ nakaženého pacienta v sousedním Bavorsku, uvedl server Deutsche Welle. Podle něj byly první případy zjištěny také ve Francii a Belgii. Bavorský pacient vykazoval příznaky kožních lézí, což je hlavní charakteristika onemocnění. Německý ministr zdravotnictví Karl Lauterbach uvedl, že je pouze „otázkou času“, kdy se opičí neštovice rozšíří po celém Německu. Vyjádřil ale také přesvědčení, že pokud budou přijata rychlá opatření, podaří se epidemii zastavit.
Odborné veřejnosti rozeslal SZÚ takzvaný algoritmus, tedy jednotný návod, jak postupovat při podezření na opičí neštovice. Dokument popisuje, jak mají lékaři odebrat vzorek, jakým způsobem s ním naložit a doručit k vyšetření v SZÚ. „Celý řetězec postupu dobře funguje, což jsme ověřili už na prvním případu podezření na tuto nákazu,“dodala mluvčí úřadu.
Výrazná vyrážka
„Příznaky opičích neštovic jsou většinou mírnější než u pravých neštovic,“řekl pro LN epidemiolog institutu IKEM Petr Smejkal. Podle něj člověk nemusí nákazu vůbec zaznamenat, a stát se tak rizikovým přenašečem nemoci. Virem se lze nakazit od nemocných zvířat nebo od jiného infikovaného člověka. Přenos nemoci může probíhat přímým kontaktem s krví, tělesnými tekutinami, kožními lézemi nakažené osoby či nedávno kontaminovanými předměty. Inkubační doba opičích neštovic se podle Světové zdravotnické organizace pohybuje od pěti do 21 dnů.
Podle dříve vydaného doporučení SZÚ by lékaři měli zvažovat možnost nákazy opičími neštovicemi při diagnostice pacientů, kteří vykazují typické příznaky onemocnění. Mezi první podle webu SZÚ patří horečka, zimnice, bolesti hlavy nebo svalů, po jednom až třech dnech se objeví typická vyrážka. Ta často postihuje nejprve obličej, poté se šíří i na další části těla. Prochází různými fázemi vývoje a může se podobat planým neštovicím nebo syfilis.
V Česku dosud nebyl prokázaný žádný případ opičích neštovic, uvedl včera Státní zdravotní ústav (SZÚ). V několika evropských zemích jsou už ale hlášeny.
U makaka virus popsán v roce 1958
Poprvé bylo onemocnění člověka nahlášeno v roce 1970 v Demokratické republice Kongo, následně v dalších zemích střední a západní Afriky. Případy mimo Evropu jsou spojeny buď s cestováním, nebo dovozem zvířat. Nemoc obvykle trvá dva až čtyři týdny, většina pacientů se uzdraví. Studie z Afriky prokázaly smrtnost asi 3,6 procenta, u neočkovaných proti pravým neštovicím až deset procent. Ohroženi jsou zejména lidé s oslabenou imunitou, smrtnost je vyšší u dětí a mladých dospělých.
Název choroby je odvozen od opice makaka, u které byl virus poprvé objeven a popsán již v roce 1958. Proti opičím neštovicím prozatím neexistuje specifická vakcína, avšak údaje ukazují, že vakcíny použité k vymýcení pravých neštovic jsou na 85% účinné i proti této formě. Tyto očkovací látky se ovšem přestaly vyrábět a od roku 1980 se jimi v Česku neočkuje, protože nemoc byla vymýcena.