Biden vyrazil proti Číně
Americký prezident je na čtyřdenní návštěvě Asie – po zastávce v Jižní Koreji se včera přemístil do Japonska. Analytici jeho cestu hodnotí jednoznačně jako demonstraci neformální protičínské aliance v Indopacifiku.
Spojené státy a Korejská republika (Jižní Korea) se během víkendové návštěvy amerického prezidenta Joea Bidena v Soulu shodly na rozšíření spolupráce s cílem účinněji odstrašit komunistickou Severní Koreu. Zesílené spojenectví se týká řady oblastí, od bezpečnosti v kybernetickém prostoru přes jadernou energetiku až po regionální bezpečnost a dodavatelské řetězce.
Kvůli ohrožení ze strany Severní Koreje chtějí Washington a Soul také rozšířit rozsah společných vojenských manévrů. Biden se již se svým korejským protějškem Jun Sok-jolem shodl na zahájení příslušných rozhovorů. Totéž platí i pro výcvik a další vzdělávání vojáků. Biden Juna ujistil, že USA jsou nadále odhodlány v případě potřeby na obranu Jižní Koreje nasadit „v plném rozsahu“americké vojenské kapacity, a to včetně jaderných i konvenčních zbraní a raketových obranných systémů. V Jižní Koreji je dlouhodobě umístěn poměrně silný americký kontingent o síle téměř 30 tisíc vojáků.
Biden s Junem rovněž naznačili, že by svou pozornost rádi rozšířili i mimo Korejský poloostrov, aby se vypořádali s globálními problémy včetně ohrožení mezinárodního pořádku založeného na vládě práva. Sdíleli také znepokojení nad rychlým šířením covidu-19 v Severní Koreji a vyjádřili podporu spolupráci s mezinárodním společenstvím při poskytování pomoci.
Na Peking ze čtyř stran
Jakkoli Bidenova cesta začala v Jižní Koreji a byla rétoricky namířena primárně proti Pchjongjangu, analytikové nepochybují, že skutečným adresátem vzkazu je Peking. Odpovídá tomu i další trajektorie Bidenovy cesty, neboť prezident se včera ze Soulu přesunul do Tokia, kde zítra proběhne summit takzvané Čtyřky (Quad). Jedná se o neformální alianci proti Číně, jejímiž členy jsou Austrálie, Indie, Japonsko a USA.
Neočekává se sice, že by z jednání měl vzejít zásadní průlom, je však pravděpodobné, že Biden bude klást důraz na ekonomické pobídky, budování infrastruktury a veřejné zdraví. Již před týdnem Bílý dům přislíbil investice v hodnotě 150 milionů dolarů (v přepočtu asi 3,5 miliardy korun) pro celý region jihovýchodní Asie.
Indie jako klíč
Čtyřka má však také vojenský podtext. Spojené státy dlouhodobě navyšují svou přítomnost v Tichém oceánu, například v Austrálii, kam se v březnu poprvé přesunul posílený kontingent americké námořní pěchoty. USA také v regionu výrazně zvýšily intenzitu námořních cvičení, a to především ve spolupráci se státy Čtyřky. Průlomem v tomto směru byla účast lodí amerického námořnictva na vojenském cvičení „Milan“(v překladu „Setkání“) organizovaném Indií v minulém roce.
Právě Indie je přitom podle některých analytiků klíčem k efektivní protičínské alianci v Indopacifiku. „Jedná se o naprosto zásadního partnera pro potírání Číny,“uvedl v exkluzivním rozhovoru pro LN americký bezpečnostní analytik Elbridge A. Colby. „Ano, indické zájmy se s těmi americkými úplně neslučují, protože Dillí má dlouhodobé partnerství s Moskvou. Chtěli bychom, aby tento vztah nemělo? Jistě, ale má smysl kvůli tomu ohrožovat jakoukoli spolupráci a tím i možnou koalici proti Číně, která se již začíná v Pacifiku formovat? Podle mě nikoli. Naopak bychom Indii měli nabídnout lepší ekonomické pobídky či vojenské technologie, aby se jí spojenectví s USA zdálo atraktivnější.“