Dudovi tleskali v Kyjevě vestoje
Před ukrajinským parlamentem polský prezident řekl, že každý obětovaný centimetr ukrajinského území by byl ranou pro Západ
Polský prezident Andrzej Duda se včera stal vůbec prvním zahraničním státníkem, který od ruského vpádu na Ukrajinu přijel do Kyjeva a vystoupil zde před poslanci tamního parlamentu. Jeho cesta přitom byla oznámena teprve včera ráno.
Duda tak navázal na svou předchozí cestu na Ukrajinu z poloviny dubna. Tehdy ho doprovázeli prezidenti tří pobaltských republik. Během ní navštívil Duda i město Borodjanka ležící severozápadně od Kyjeva, jež bylo po soustavném ruském ostřelování zcela zničeno. Po návratu do Varšavy obvinil polský prezident Rusko, že vede proti Ukrajině „totální válku“.
Včera v projevu před poslanci ukrajinské Nejvyšší rady podtrhl polský prezident podporu jeho země Ukrajině a zdůraznil, že nikdo nemůže rozbít polsko-ukrajinskou jednotu. Odmítl také jakékoli ústupky agresorovi.
„Objevily se znepokojivé hlasy, aby se Ukrajina poddala Putinovým požadavkům. Pouze Ukrajina má právo rozhodnout o své vlastní budoucnosti, nikdo o ní bez ní,“řekl Duda doslova.
Mezinárodní společenství musí podle polské hlavy státu trvat na tom, aby se Rusko úplně stáhlo z ukrajinského území. Pokud by byl podle něj obětovaný byť jen jeden jediný centimetr ukrajinského území, byla by to těžká rána nejenom pro ukrajinský národ, ale i pro celý západní svět.
Duda chce Ukrajinu v EU Vystoupení polského prezidenta bylo neustále přerušováno bouřlivými ovacemi přítomných poslanců, kteří mu tleskali vestoje. Duda rovněž přislíbil Ukrajině podporu v její snaze získat status kandidáta pro členství v Evropské unii. „Nebudu v klidu, dokud se Ukrajina nestane členem Evropské unie,“prohlásil mimo jiné. Od ruského vpádu se stalo Polsko jedním z nejsilnějších zastánců Ukrajiny v Evropské unii. Stejně tak přijalo vůbec nejvíc běženců – přes tři miliony Ukrajinců, kteří prchli před válkou.
Slovům polského prezidenta naslouchal i jeho ukrajinský protějšek Volodymyr Zelenskyj. Při této příležitosti oznámil záměr předložit zákon, který by zaručoval zvláštní postavení polským občanům na území Ukrajiny. Šlo by o obdobu normy, kterou schválili už před nějakou dobou polští poslanci ve vztahu k Ukrajincům, kteří přišli od vypuknutí války do Polska. Díky ní získali například snazší přístup k práci, sociálnímu zabezpečení nebo lékařské péči.
Duda se rovněž vyslovil pro podpis nové dohody o dobrém sousedství, stejně tak pro zlepšení vzájemného dopravního propojení obou zemí.
Na tomtéž zasedání rozhodli ukrajinští poslanci také o prodloužení válečného stavu a všeobecné mobilizace v zemi, a to o dalších 90 dní. V rámci válečného stavu může být například občanům nařízena pracovní povinnost. Omezena jsou i některá občanská práva jako třeba shromažďovat se a demonstrovat.
Mimořádná opatření mají zatím platit do 23. srpna, přičemž na následující den připadají tradiční oslavy Dne nezávislosti Ukrajiny. Mnozí odborníci vidí v opětovném prodloužení všeobecné mobilizace i válečného stavu důkaz, že vláda v Kyjevě nepočítá s možností nižší intenzity bojů.
Prudké boje u Luhansku
I během včerejšího dne probíhaly těžké boje na východě Ukrajiny, zejména v okolí měst Severodoněck a Lisičansk, které se obě nacházejí v Luhanské oblasti. Generální štáb v Kyjevě oznámil, že ukrajinské pozice jsou ruským dělostřelectvem ostřelovány po celé délce frontové linie.
Okupační jednotky se prý neúspěšně pokusily dobýt některé obce severně, východně a jižně od Severodoněcku. Cílem útočníků je „získat úplnou kontrolu nad regiony Luhansk a Doněck, aby získaly pozemní koridor k obsazenému Krymu,“uvedl v prohlášení ukrajinský generální štáb.
Ruská armáda se již několik dní snaží odstřihnout ukrajinské obránce od přísunu zásob. Za tímto účelem měl být zničen most přes Severní Doněck spojující Severodoněck a Lisičansk. Podle západních vojenských odborníků hrozí, že Severodoněck bude zcela obklíčen ruskými jednotkami a poté vystaven blokádě.
V pravidelném videoposelství označil prezident Zelenskyj situaci v Donbasu jako „extrémně obtížnou“. Jeho poradce Mychajlo Podoljak ale zároveň vyloučil, že by Kyjev mohl přistoupit na přechodný klid zbraní, jak o něm hovořili americký ministr obrany Lloyd Austin a italský premiér Mario Draghi. Podle Podoljaka by toho ruská strana zneužila k následnému zintenzivnění bojů. „Pak spustí novou ofenzivu, ještě krvavější a větší,“řekl Podoljak.
Ukrajinská strana zároveň uvedla, že Rusko začalo v posledních dnech nasazovat v daleko větší míře a plošně letectvo. Zaměřuje se na cíle na území celého státu. Útoky raketami pak směřují zejména na infrastrukturu.