Hladomor opravdu hrozí D
Za růstem cen potravin jsou i spekulace finančníků se zemědělskými surovinami
vě zdánlivě nesouvisející zprávy z minulého týdne. Německá ministryně pro rozvoj varuje před největším světovým hladomorem od druhé světové války. A guvernér České národní banky upozorňuje, že ještě v červnu jeho banka zřejmě zvedne základní úrokovou sazbu nad šest procent.
Obě zprávy ukazují na jedno: centrální banky v uplynulém desetiletí levnými penězi postupně roztočily kolotoč dluhu, inflace, spekulace a nakonec, bohužel, patrně pomohou přivodit i katastrofální hladomor. Růst cen potravin je totiž celosvětový. Jednou z jeho stěžejních příčin je spekulace s potravinami typu obilí. Tu živí levné peníze centrálních bank. Banky a fondy díky nim spekulují třeba s pšenicí jako s bitcoinem. Na druhém konci ovšem není jen někdo, kdo prodělá, ale bohužel i někdo, kdo v krajním případě opravdu zemře hlady.
Podle Světového potravinového programu OSN do konce letošního roku bude akutním hladem trpět celosvětově o 47 milionů lidí více než před ruskou invazí na Ukrajinu. To je 17procentní nárůst. Invaze je bezprostředním spouštěčem možného hladomoru, neboť Ukrajina i sankcionované Rusko jsou klíčoví světoví dodavatele obilí či třeba slunečnicového oleje.
Systémové důvody
Jenže celosvětově jsou nyní ceny potravin výše o 42 procent v porovnání třeba s obdobím 2014 až 2016. Za tímto nárůstem stojí, kromě bezprostředních příčin, jako je válka nebo ještě i pandemie, také systémové důvody. Stěžejním je právě spekulování finančníků se zemědělskými surovinami a potravinami, které léta živily levné peníze centrálních bank.
Ty se totiž jimi snažily vyvolat inflaci. Chtěly roztočit inflační kolotoč, čímž zamýšlely roztočit ztuhlá kola ekonomiky. Nakonec inflační kolotoč skutečně roztočily. A už o mnoho let dříve také kolotoč spekulace. Proto tolik rostly v USA akcie a v Česku zase nemovitosti. Přifukovaly je biliony dolarů nebo korun, které centrální banky„vytvářely“. Tyto biliony vznikaly bezpracně a nereprezentovaly žádnou reálnou protihodnotu v ekonomice. Peníze vytvářené z ničeho uměle stlačují úroky. Proto mají dostupnější úvěry v první řadě velké světové korporace, mezinárodní banky, fondy a spekulanti. Včetně těch, kteří nyní šponují třeba cenu pšenice. Svádí se to sice zcela na válku na Ukrajině, ale to je jenom část problémů.
Fundamentálním problémem současné světové ekonomiky je totiž právě to, že centrální banky vytvářením „bilionů z ničeho“roztočily kolotoč inflace a spekulace, který teď neumějí zastavit.
Příkladem je i Česká národní banka. Ta v letech 2013 až 2017 „vytvářela“biliony korun, aby lidem uměle zdražila ledničky, auta i byty. Historicky nepříliš opodstatněně se totiž bála deflace. V obavě z ní – tedy třeba i z poklesu cenové hladiny meziročně třeba jen o 0,2 procenta – tak zadělala na inflaci, jež může dosáhnout i 20 procent. Nyní se ČNB snaží s velkou vervou aspoň přibrzdit inflační kolotoč, jejž léta pomáhala roztáčet. Její guvernér Jiří Rusnok signalizoval, že ČNB zvýší sazbu ze současných 5,75 nad šest procent. Mimochodem, zvýšila-li by letos základní úrok na sedm procent, vrátíme se do jara 1999. To byl rok, kdy průměrná sazba hypoték postupně klesala, i tak vykázala úroveň 10,3 procenta. Ani dnes nelze letos nebo příští rok vyloučit hypotéky průměrně až za deset procent.
Hlavním problémem světové ekonomiky je, že centrální banky vytvářením „bilionů z ničeho“roztočily kolotoč inflace a spekulace
Vlastní nemovitost
Lidé se však i teď, při zdražujících hypotékách, stále často ptají, zda si je mají vzít a pořídit vlastní nemovitost, v níž spatřují pojistku proti inflaci. Hypotéku nyní spíše nebrat. Bude totiž levněji. Ale ne hned. Nejdříve totiž hypotéky zdraží, až na oněch deset procent. Podívejme se, co říkají světové dluhopisové trhy. Inflační očekávání dramaticky klesají. Pro léta 2027 až 2032 počítají dluhopisové trhy v USA či Německu s inflací na úrovni kolem dvou procent – a vsází na to své peníze. Podobný vývoj lze čekat i v Česku. Jak to? Nejlepším lékem na inflaci totiž je, jak známo, inflace. Prudké zdražování destruuje poptávku, neboť nahlodává kupní sílu lidí i firem a vhání mezi ně finanční obavy z budoucnosti.
Bude destruovat nejen poptávku po zboží, pracovní síle, ale také po nemovitostech. Poptávka po nemovitostech je navíc zvláště citlivá – citlivější než poptávka po spotřebním zboží – právě na vysoké úrokové sazby.
Navíc není pravda, že nemovitosti jsou pojistkou proti stagflaci, která nás čeká v příštích zhruba dvou letech. Proti ní lépe ochrání akcie těžařů zlata, plynu nebo kovů, akcie maloobchodních řetězců či farmaceutických firem, termínové kontrakty na suroviny, již zmíněné spekulativní investice do potravin, nebo švýcarský frank a kanadský či australský dolar.
Takže nemovitosti v Česku by v příštích letech nemusely nijak dramaticky zdražovat. A v roce 2025 už velmi pravděpodobně budou hypotéky výrazně levnější než dnes. A také levnější, než budou příští rok. Kolotoč se totiž nakonec zastavit podaří. Za cenu zřejmě citelného růstu nezaměstnanosti v Česku, již v rozvojovém světě bohužel patrně doprovodí katastrofální hladomor.