Ruský majetek ve státní mrazničce
Konfiskace bez soudu jsou cestou k nesvobodě
Kde vzít peníze na pomoc Ukrajině a na nápravu škod, které tam způsobila ruská armáda? Nabízí se jednoduchá odpověď: přece z majetku ruských firem a občanů, který je zmrazen na základě sankcí proti Rusku. K využití tohoto majetku, ba sanaci škod na Ukrajině nedávno vyzval i její prezident Volodymyr Zelenskyj. Není to ale tak snadné, jak se zdá.
Podle našeho práva nelze jen tak někomu bez náhrady znárodnit majetek. Právo na užívání soukromého majetku je u nás zakotveno mimo jiné v ústavě, kde se píše, že sice ve výjimečných případech může být majetek zestátněn, ale jen za přiměřenou náhradu. Je to z dobrých důvodů. Ochrana soukromého majetku je jedním ze základů nejen tržní ekonomiky, ale také demokracie.
Pokud by vláda mohla kdykoliv komukoliv zabavit jeho věci a připravit jej o prostředky k obživě, znamenalo by to hrozbu, která může omezit svobodné vyjadřování občanů i svobodu volit či být volen. Občané by raději dělali to, co by vláda chtěla, než aby přišli o vše. Společnost by potom sice mohla vypadat demokraticky a existovaly by třeba i volby, šlo by ale jen o skrytou diktaturu. Není žádnou náhodou, že právo na soukromý majetek nerespektovaly v minulosti zejména totalitní režimy.
Můžeme sice argumentovat tím, že cizinci nevolí, ale i tak jsou tu dobré důvody jejich majetek chránit. Za prvé, zestátnění majetku cizincům by bylo špatným příkladem, který by nakonec mohl vést k tomu, že se naruší nedotknutelnost soukromého vlastnictví a skončí to konfiskacemi majetku občanů. A za druhé, chceme-li, aby ostatní země respektovaly majetková práva našich občanů u nich, musíme na oplátku chránit majetek cizinců. Bez ohledu na to, co jejich země dělá, nebo nedělá. Ostatně, podle některých právníku se ústavní ochrana majetku vztahuje i na cizince, podle jiných jejich majetek chrání „jen“zákony. Zkonfiskovat ruský majetek u nás, prodat ho a poslat takto získané peníze na Ukrajině prostě nejde, a stejné je to i v dalších demokratických zemích. Brání tomu zákony. Byť třeba v USA to někteří chtějí změnit.
Na druhou stranu, co dělat s ruským majetkem, který byl u nás zmrazen na základě unijních sankcí? Stát totiž nemá kapacitu a často ani odborníky na spravování firem či jen na údržbu zabavených nemovitostí. Může ale tento majetek prodat a posléze, až budou sankce zrušeny, vyplatit jejich majitelům náhradu. U části to stejně nebude nutné. Pokud se prokáže, že se tito lidé či firmy podíleli na trestných činech, u kterých se ukládá majetkový trest, nebo na nich kvůli jejich možným zločinům bude požadovat Ukrajina náhradu škody, peníze získá buď český, nebo ukrajinský stát. Je to velmi pravděpodobné, protože na evropské sankční seznamy se dostávají firmy, instituce i jednotlivci většinou na základě dobře zdůvodněné spojitosti buď s trestnými činy, nebo s napomáháním ozbrojené agresi. Což je mimochodem i u nás také trestný čin. V jednotlivých případech to ale musí potvrdit nezávislý soud včetně případného propadnutí majetku či jeho využití pro náhradu škod. Nikoliv vláda či poslanci, jak se někteří mylně a nebezpečně domnívají.
Zkonfiskovat ruský majetek u nás, prodat ho a poslat takto získané peníze na Ukrajinu prostě nejde, a stejné je to i v dalších demokratických zemích. Brání tomu zákony. Byť třeba v USA to někteří chtějí změnit.