Chceme stavaře povznést do digitálního světa

LN Už roky na konferencích slyším, jak se stavebnictví bude digitalizovat a zásadně se promění, zlepší. Také se ale říká, že digitalizace nastupuje pomalu a výsledky nejsou takové. Jak to podle vás je?

Mluví se o tom už dlouho. Pro všechny to byla taková modla, věc, která vyřeší všechny naše problémy. Zase tolik se ale nezměnilo. Postupně se to posouvá, ale klíčové problémy zůstávají: chybí lidé. Technologie to mohou zmírnit, ale nevyřeší, že vám chybí půlka lidí.

LN V čem mohou pomoci?

Stavebnictví nikdy nefunguje na sto procent. Možná na 95, když si budeme fandit. Problémy se na stavbách vždycky objeví a otázka je, jak je co nejefektivněji řešit, vy

řešit a jak jim předcházet. Naše role je zjednodušovat lidem práci. Pevně věřím, že právě tohle je ten směr – nenabízet jen digitalizaci, ale postupné usnadňování práce. Každý rok se to posunuje, ta cesta je ale dlouhá.

LN Proč to nejde rychleji?

Lidé na stavbě dělají rukama a my je do digitálního světa musíme povznést. Pro nás, co celý život děláme v 3D modelech, je to něco přirozeného, pro ně ale ne.

My jim to musíme umět přetlumočit. Ti, kdo dělají ty stěny, mají blíž k 19. století, kdy měli v ruce jen papír. Tohle musíme chápat.

Proto se snažíme, aby náš software byl maximálně jednoduchý a neznamenalo to pro ně výraznou změnu. Ne každý na stavbě dokáže ovládat 3D model. Děláme to jednodušší a firmy mohou digitalizovat pomaličku. My je nezatížíme 3D modelem. Lidé na stavbě mají digitální výkres a ten vypadá stejně jako ten na papíře.

LN A pak například zaškrtne, že něco udělal?

O to se chceme opřít, chceme, aby si to označil, doplnil k tomu stav, fotil průběh, takto začne pracovat v digitálním prostředí. Je to celé pak mnohem rychlejší. Může zaškrtnout, že něčemu nerozumí, že je někde problém. Někdo na druhé straně to v tom systému uvidí. Pro lidi na stavbách je to téměř stejné, jestli to udělá na papíru, nebo na tabletu, ale pro toho, kdo stavbu řídí, je to nedocenitelné.

Násobí se to na každého člověka, který je na stavbě. Vidí, že 98 procent práce je hotovo a musí ještě doběhnout za jedním člověkem a bude to celé. Normálně je to tak, že se věci kontrolují třeba jednou týdně. Může se stát, že se jeden člověk na něčem zasekne a nikdo se s ním týden nebaví. A týden se nic nestane.

LN Nebo se něco dělá špatně...

Ano a pak se to musí vybourat a udělat znova. Co je největší problém staveb? Čas. Je rozdíl, pokud se problém zjistí po týdnu a když se na něj upozorní v podstatě okamžitě. To neskutečně všechno urychluje. Hlavně v té finální fázi, kdy je na stavbě moc lidí a šlapou tam doslova jeden přes druhého. Někdo tam dodělává dlaždice a druhý mu přes to jde ve špinavých botách dodělat okna. Vedoucí pak díky chytrým systémům vidí, co se jak vyvíjí a čemu by se měl věnovat. Nemusí tak obíhat všechno.

To může hrát velkou roli u větších staveb. Když vás někdo pošle do 17. patra zkontrolovat výtah, tak se tam musíte nějak dostat a ztratíte tím 20 či 30 minut. Takto můžete jen požádat, aby vám tam někdo něco zkontroloval, aby vám přečetl, co je tam kde napsáno, aby vyfotil klíčová místa. A můžete to potvrdit v aplikaci. Ušetříte spoustu času.

LN Jak se digitalizace prosazuje v českém stavebnictví?

Česko je lehce pozadu, ale firmy si to sem přináší ze zahraničí. Aplikace používají němečtí investoři a pak to chtějí i po českých dodavatelích. Ti si to díky tomu vyzkouší. Další věc je, že si digitalizaci vynucuje stát. Firmy tak stojí před tím, že dříve nebo později si to budou muset osvojit. A uvažují, zda má smysl čekat, až to bude fakt povinné, nebo si to už zkusí.

Generální dodavatelé už nějaký takový systém mají, je spíš výjimkou, když ne. U menších firem se to prosazuje, protože jim chybí chlapi na stavbách, a postupně se k tomu dostávají.

LN Jak se k tomu dostanou?

Musí zjistit, že něco takového existuje. Hodně se o tom mluví, tuší, že něco takového je. Pak záleží na tom, na co narazí a s kým se potkají, šíří se to mluveným slovem. Řemeslník se o tom doslechne na větší stavbě a řekne to jinde.

Digitalizace stavebnictví postupuje pomalu. „Česko je lehce pozadu, ale firmy si to sem přináší ze zahraničí. Digitální aplikace používají němečtí investoři a pak to chtějí i po českých dodavatelích,“říká Adam Vostárek z rakouské firmy PlanRadar.

LN Jakou máte pozici jako PlanRadar?

Jsme evropská jednička. V Česku po dvou letech na trhu patříme mezi největší.

LN Máte profesionální deformaci, že když vidíte stavbu, kde fungují na papíru, tak vás to děsí?

Neděsí. Tak se to dělalo vždycky a vždycky se to nějak postavilo. Spíš vidím, že firmy trápí pořád stejné věci, nestíhají a nemají čas, a přitom vědí, že si mohou práci ulehčit digitalizací. Ale oni říkají, že nemají čas se s tím učit, a tak to odkládají. Nejsou tak ochotni udělat první krok, aby si to usnadnili. To mi hlava nebere.

LN Není to tím, že by to bylo drahé?

To je zlaté pravidlo, že se to musí vyplatit. Hlavní je, že prevence problémů je vždycky levnější než řešit následky. Člověk si musí projít tou zkušeností. Cena ale není nastavená tak, že by lidé říkali, že si to nemohou dovolit. Opravdu je častější důvod to, že jsou zahlceni prací a nechtějí s tím začít. Někdy to po nich chtějí velké firmy a oni to berou jako trik, jak je chytit pod krkem.

Až postupně zjišťují, že je to oboustranně výhodná spolupráce.