Brusel se vzdává dluhové brzdy

Evropská komise by dnes měla oficiálně oznámit prodloužení výjimky z dodržování některých ustanovení Paktu stability a růstu, která jsou podmínkou členství v Evropské unii. Konkrétně dodržování tříprocentní hranice pro deficit veřejných financí a 60procentní hranici pro celkové zadlužení státu. Výjimka, kterou komise povolila kvůli pandemii koronaviru od roku 2020 do roku 2023, má být prodloužena o rok. Státy EU by se tedy měly vrátit k dodržování dluhových brzd v roce 2024.

Zprávu, s níž s odkazem na dobře informované zdroje přišel v pátek německý list Handelsblatt, potvrdilo ministerstvo financí. „Můžeme potvrdit, že v tuto chvíli máme neoficiální informace o tom, že se Evropská komise chystá především v důsledku války na Ukrajině prodloužit únikovou klauzuli z pravidel Paktu o stabilitě a růstu, a tím fakticky prodloužit výjimku z plnění konvergenčního kritéria zejména pro deficit státního rozpočtu, který by měl být nejvýše do tří procent HDP. Blíže se k tématu vyjádříme teprve po oficiálním prodloužení této únikové klauzule,“uvedl mluvčí resortu Tomáš Weiss.

Handelsblatt uvádí, že rozhodnutí předcházely diskuse s členskými státy a že ohlas byl pozitivní. Nicméně v řadě zemí, které mají solidní veřejné finance, třeba v Německu, vzrůstají obavy, že v některých státech jižního křídla unie se výjimka stane trvalou.

Pravidla a výjimky

Zároveň se zvýší intenzita debaty, jak by se měla upravit takzvaná Maastrichtská kritéria, která vedle dluhů zakotvují i třeba výši průměrné inflace či úrokových sazeb. Například Itálie, jedna z nejzadluženějších zemí EU, požaduje flexibilní kritéria. A německý spolkový ministr financí Christian Lindner podle

Handelsblattu ukázal připravenost na takový kompromis jít. „Navrhuji zkombinovat věrohodnější, dlouhodobou cestu k odbourání dluhů s flexibilnějšími střednědobými cíli,“řekl listu před pár dny v rozhovoru.

Hlavní ekonom banky Creditas Petr Dufek nastoluje otázku, nakolik vůbec mají maastrichtská pravidla smysl. A vypočítává, kolikrát je která ze zemí v posledních 20 letech dodržela či naopak porušila. Před 20 lety mělo dluh pod požadovanými 60 procenty HDP 19 zemí, dnes 13, což není ani polovina.

„Disciplína – byť nikdy nebyla nijak výrazná – postupně dál klesá. Nakonec proč by nemohla, když dluh ochotně skupovala ECB, a stala se tak největším věřitelem zemí eurozóny,“řekl Dufek LN.

A poukazuje na Francii, která za tu dobu rozpočtové pravidlo naplnila jen třikrát, zatímco Itálie desetkrát. „Když tedy druhá největší unijní ekonomika nebere tak jednoduché a srozumitelné pravidlo

PETR DUFEK šéfekonom banky

Creditas vůbec vážně, tak asi nemá smysl věnovat nějakým maastrichtským pravidlům vůbec pozornost,“říká Dufek. Ostatně se podle něj vždy najde důvod, proč dělat výjimky.

Jedinou hrozbou, která podle něj čas od času na nezodpovědnými dlužníky visí, je finanční trh. „S poklesem důvěryhodnosti dlužníka žádá vyšší rizikovou přirážku a to je asi ten nejlepší a nejefektivnější – i když také nedokonalý – mechanismus, jaký tu máme,“říká hlavní ekonom Creditas.

Evropská unie prodlouží kvůli ukrajinské válce výjimku z dodržování pravidel pro zadlužování členských států. Patrně tak přispěje k prodloužení éry vysoké inflace.

„Disciplína – byť nikdy nebyla nijak výrazná – postupně dál klesá. Nakonec proč by nemohla, když dluh ochotně skupovala ECB, a stala se tak největším věřitelem zemí eurozóny.“

Růst ekonomiky i cen

Hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč si nemyslí, že limity pro rozpočtový schodek a zadlužení spadnou pod stůl natrvalo. Přispějí ale podle něj k tomu, že se v EU bude dařit snižovat škodlivou inflaci pomaleji.

„Uvolnění fiskálních pravidel, respektive prodloužení výjimek z jejich plnění, by mělo vést ke změkčení dopadů faktorů nepříznivých pro hospodářský růst, jako jsou vysoké ceny komodit či dění a nejistoty spojené s válkou na Ukrajině,“řekl Jáč LN.

„Ale s tím, jak volnější fiskální pravidla posilují domácí poptávku – a tím tedy sama o sobě pomáhají hospodářskému růstu – tak zároveň přispějí k delší přítomnosti inflačních tlaků,“dodal.