Vrátíme ránu za ránu!
Řáděním v protektorátu si Reinhard Heydrich brzy vysloužil plán na svou likvidaci
Když se 27. září 1941 Reinhard Heydrich v Praze ujal funkce, okamžitě připravil nařízení o výjimečném stavu, jímž sám sebe zmocnil zavést stanné právo, což také následující den učinil Výnosem o vyhlášení výjimečného civilního stavu. Od té chvíle v českých zemích nikdo nevěděl dne ani hodiny, kdy pod jakoukoli záminkou může zemřít. Již první den na svátek sv. Václava rozjely popravčí čety v jízdárně ruzyňských kasáren stroj smrti.
Mezi popravenými byli vojáci z ilegální Obrany národa – generálové Josef Bílý, Hugo Vojta, František Horáček, Mikuláš Doležal, Oleg Svátek, Václav Šára a další významné osobnosti českého vojenského odboje, jako například podplukovník Josef Balabán. Popraven byl i pražský primátor JUDr. Otakar Klapka či náčelník České obce sokolské PhDr. Augustin Pechlát.
Výsledkem Heydrichova „výjimečného stavu“, který bude trvat od 28. září 1941 do 20. ledna 1942, je „zatím“486 Čechů popravených v Praze a Brně a dalších 2242 lidí poslaných k likvidaci do koncentračních táborů! S příchodem Heydricha si teď mohl dělat iluze o možném soužití Čechů s německými okupanty jen největší hlupák či zbabělec. I když Hlavní rasový a osídlovací úřad SS v Berlíně záhy začne určovat procenta Čechů, které lze do budoucna germanizovat, vysídlit někam na Sibiř či fyzicky likvidovat, Heydricha zatím zajímá česká národní elita. Zákonitě mu překáží pilíře předválečné české občanské společnosti: učitelé, důstojníci, legionáři, sokolové a ti dělníci, kteří se nedají koupit za příděly chleba, cigaret, rybích konzerv a rumu.
Poprava generála Bílého Sedmašedesátiletý armádní generál Josef Bílý na popravišti v ruzyňských kasárnách dal 28. září 1941 ve 21.00 hod. německé popravčí četě svůj poslední povel vojáka: „Ať žije Československá republika! Psi, palte!“Jeho smrt i řady dalších generálů a vysokých důstojníků pobouřila mnoho vojenských představitelů čs. odboje v Londýně. Mezi popravenými měli své přátele i bývalé velitele. Smrt Josefa Bílého zvláště těžce nesl šéf zpravodajců plk. František Moravec. Vraždou oblíbeného velitele (u kterého Moravec kdysi naplno nastartoval na pražském zemském vojenském velitelství svou zpravodajskou kariéru) si Heydrich
Prvotním motivem plánu likvidace Heydricha bylo jeho řádění v Praze, včetně popravy armádního generála Josefa Bílého (na snímku vlevo). Iniciátorem operace Anthropoid byl beze sporu plk. gšt. František Moravec (vpravo nahoře). Prezident Beneš si přál, aby tak závažná operace proběhla se souhlasem vedení domácího odboje.
de facto vysloužil rozsudek smrti. Naznačuje to i deníkový zápis majora Karla Palečka: „Přišel starej, že zastřelili Bílého, a celou dobu tady u nás vykládá, jak to byl skvělý chlap...“
Moravec míní, že je třeba okupantům vrátit ránu za ránu. Již v pátek 3. října 1941 se proto uskuteční v sídle československých zpravodajců v londýnském Porchester Gate důvěrná schůzka, které se zúčastní šest mužů – plukovník František Moravec, podplukovník Josef Bartík, majoři Karel Paleček a Jan Krček, rotmistr Josef Gabčík a rotný Karel Svoboda. Poslední dva prošli v srpnu tvrdým bojovým a výsadkovým výcvikem a právě jim plk. Moravec podle dochovaného zápisu ze schůzky řekl: „Z rozhlasu a novin jste informováni o tom nesmyslném zabíjení u nás doma. Němci vraždí nejlepší z nejlepších. I tento stav je znamením války, tedy nenaříkat, neplakat, ale dělat. Doma naši pracovali a jsou nyní v situaci, že jejich možnosti jsou omezené. Řada je na nás zvenčí, abychom pomohli. Je
den z úkolů pomoci zvenčí bude svěřen vám…“Oba vojáci se dozvěděli, že jejich terčem by se měl stát Heydrich, případně druhý muž v protektorátu K. H. Frank. Oba Moravcovu myšlenku „vracíme ránu za ránu“přijali. Jejich operace dostala krycí jméno Anthropoid...
Zatím nereálný plán
Plán operace byl zpočátku velice jednoduchý, a tím pádem i značně nereálný. Gabčík se Svobodou měli ještě v noci odjet v doprovodu kpt. Kearyho ze Special Operations Executive do Ringway u Manchesteru a zde se ve výcvikovém padákovém středisku SOE zdokonalit ve vzdušném výcviku dvěma denními seskoky z letadla a jedním nočním z upoutaného balonu. Za tři dny by se vrátili do Londýna, kde měli být vybaveni potřebnými doklady a vhodnou výstrojí a neprodleně odjet na letiště v New Market, aby některou noc od 8. do 10. října 1941 mohli být vysazeni v Čechách. Po tomto termínu končilo operační období pro navigaci
vhodných měsíčních nocí, za nichž bylo britské letectvo ochotno provádět v říjnu lety nad střední Evropu. Spěchalo se hlavně proto, že útok na Heydricha měl být vykonán, pokud možno, na československý státní svátek 28. října 1941!
Od Britů měli Gabčík se Svobodou dostat mimo normálního vybavení ještě „trojitou dávku koncentrovaných potravin a po jedné velkorážné pistoli a třech ručních granátech (ve vodotěsném a bezpečnostním balení) na muže“.
Teorie si s realitou často nerozumí. V Ringway se zranil Karel Svoboda, na Gabčíkovu žádost jej nahradil jeho nerozlučný kamarád rotmistr Jan Kubiš. Další příprava operace se prohloubila a k vysazení mohlo dojít z řady důvodů až v prosinci, kdy si Jan Kubiš napíše: „Dnes nejsem si jistý dnem, neb jest na mne požadován zvláštní úkol, úkol velice nebezpečný, ale nebojím se ho, jdu s chutí do práce a nezastaví mne ani to nejhorší.“
Autor je historikem VHÚ