Hlavně nepřepísknout
Tak to si Tomio Okamura smlsne, řekl jsem si, když jsem se dočetl, že Česko spolu se čtyřmi dalšími státy čelí žalobě ze strany Evropské komise, protože do právního řádu nezapracovalo novinky ze směrnice o audiovizuálních službách. A taky jo, otevřu Twitter a už tam Oki haleká na protest proti diktátu Bruselu. Dalo se to čekat.
Oproti tomu se nedá čekat, že by Brusel bral ohledy na halekání Tomia Okamury. Ale přece se nad případem pozastavuji. Nemám s Okim společného vůbec nic a jeho tezi o přímé demokracii a nahraditelnosti politiků pokládám za krajně nebezpečnou a koukal bych, kam emigrovat, kdyby se měla uskutečnit. Přesto jsem se nad nejnovější žalobou ze strany Evropské komise pozastavil. Napadl mě nad ní povzdech citovaný v židovských anekdotách: vaše starosti na moji hlavu! Anebo v jiné verzi, rád bych měl vaše starosti a Rothschildovy prachy. Žijeme v době, kdy velké starosti musí mít každý, kdo vidí dále než na konec svého nosu.
Dvoucifernou inflaci už máme a teď jde o to, zdali první číslo bude nadále jednička, nebo ji nahradí dvojka, či dokonce trojka. A ptáme se, co bude mít horší následky, zdali Putinovo vítězství nad Ukrajinou, nebo jeho prohra. V téhle době dělá Komise našemu státu nohy kvůli povinnosti nabízet ve službách videa na požádání alespoň 30 procent evropské produkce.
Někdy před třemi týdny se na vlnách Českého rozhlasu setkali dva europoslanci, Mikuláš Peksa a Alexandr Vondra. Šlo o principiálně podobnou věc. Evropský parlament navrhuje utnout Polsku finanční podporu kvůli dlouhodobé tahanici kolem polského systému soudnictví. Ta se vleče roky, europarlament se rozhodl přitvrdit zrovna teď, kdy Polsko nese největší zátěž uprchlické vlny zaviněné ruskou agresí. Europoslanec Vondra v duelu s Peksou Polsko hájil, kdežto Peksa oponoval, že válka neválka a krize nekrize, pravidla se musí dodržovat, pořádek musí být.
Takže nakonec dostaneme pokutu za to, že jsme do právního řádu nezapracovali novinky stran stanovení pravidel pro ochranu nezletilých osob před škodlivým obsahem v online prostředí. A Polsko? Poláci baštonádu snesou, a pokud jde o nás, těch biblických ran egyptských je už tolik, že jedna pokuta navíc Česko nerozhází. Ale i pan Peksa by si měl uvědomit, že doba je skutečně zlá. Že jedno staré přísloví říká, že stokrát nic umořilo osla. Že všichni lidé nemají stejný žebříček důležitostí jako on a jeho stranický kolega Profant, který si stěžoval, jak je naše sněmovna zamořena konzervativními bílými páprdy inklinujícími k fašismu. A že pravidla jsou sice skvělá věc, nicméně právě kvůli nim se od Evropské unie odtrhla Velká Británie ke škodě své i ke škodě Unie. Nemyslím, že něco podobného hrozí. Jen si myslím, že v dnešní době je dobře při pískání hledět na to, aby se nepřepísklo. Citlivost narůstá.