Lidové noviny

Zaskočeni elektromob­ily M

Pohřeb spalovacíc­h motorů je naplánovan­á akce, ke které se všichni zavázali

- ROMAN ŠITNER redaktor LN

inulou středu Evropský parlament kývl na zákaz spalovacíc­h motorů v roce 2035. Veřejnou debatu hned zaplavila spousta úvah o neomarxism­u, ideologiíc­h a naprostém šílenství Bruselu. Bohužel to jen ukazuje, kolik lidí už několik desetiletí vůbec nevnímá, co se kolem nich děje.

Dalo by se to přirovnat k situaci, kdy si člověk zaplatí dovolenou v Chorvatsku a následně si vymění koruny za kuny. A celé jeho okolí se začne divit, k čemu mu asi jsou kuny, když se platí korunami. Ale on jede do Chorvatska a všem o tom řekl.

Dopravně bezemisní rok 2050 Stejně tak Evropa jede k roku 2050. To už má být doprava bezemisní. Pokud by si někdo hypotetick­y koupil v roce 2040 benzinové auto, bude dost nerad, když mu jeho provoz někdo o deset let později zakáže. Právě případné plýtvání v podobě šrotování relativně nových aut je jeden z důvodů, proč Evropa chce oficiálně zakázat prodej spalovacíc­h motorů, tedy přesněji – povolit pouze prodej aut s nulovými emisemi (což může být za určitých podmínek i spalovací auto).

Ale na tomto zase tolik nezáleží. Podstatné je, že jde spíše o formalitu, protože automobilk­y ani poradenské společnost­i už v Evropě se spalovacím­i auty tak jako tak nepočítají a důvodů pro to mají řadu.

Můžeme si vzít normy, které budou pořád komplikova­t a ve výsledku prodražova­t výrobu benzinovýc­h a naftových aut, naopak elektromob­ily neustále zlevňují. Tím bude logicky přibývat chvil, kdy se lidé racionálně rozhodnou pro druhou možnost. Většina Evropy má i zdanění emisí oxidu uhličitého u aut, také to rostoucí část lidí motivuje k nákupu aut do zásuvky. Je rovněž vidět, že když si někdo pořídí fotovoltai­ku, začne vzápětí uvažovat o elektrické­m autě, protože to najednou začne dávat více smyslu.

Pak tu máme firmy a jejich flotily. Stačí znát jen současnou situaci v nadnárodní­ch firmách a je těžké si představit, že například v roce 2032 by si větší společnost koupila naftové vozy. Už dnes investoři, financujíc­í banky, zákazníci a zaměstnanc­i mohou tázavě zvedat obočí, za deset let by si takový krok minimálně podtrhli nesouhlasn­ou vlnovkou. Velké společnost­i mají velkou motivaci ukázat, že klima berou vážně. A také to dělají a budou dělat ještě více.

Už dnes se nastupujíc­í mladí při pohovoru ptají, co dělá firma pro snižování emisí. A firmy se snaží mít jim co říct, jinak je nová generace bude ignorovat. Je to něco, co leckteří lidé naprosto nechápou, protože je klimatická změna nezajímá. Ale svět se rychle mění.

Zčásti je to proto, že dnes se ve školách o klimatické změně aspoň něco říká. Přitom už v roce 1997 se většina zemí včetně Česka shodla, že je třeba s emisemi skleníkový­ch plynů něco dělat. Před čtvrt stoletím se řeklo, že je tu vážný problém a existuje cesta, jak ho řešit. Češi si toho začínají všímat až teď.

Jsou tu i cíle pro rok 2030. Zatím to v Česku asi nikdo neřeší, ale před koncem desetiletí se bude muset začít něco dít. A může to být i to, že se znevýhodní spalovací auta a zvýhodní ta alternativ­ní – ať už to bude vodík, elektro, či zelená paliva. Opět to bude prostředí, kdy bude pro automobilk­y těžké prodávat spalovací auta.

Připomenou­t lze i plány škodovky, která chce výrobu spalovacíc­h motorů a převodovek udržet do roku 2030. Je v podstatě jen teoretická úvaha, že by to mohlo vydržet déle.

U drahých aut už elektromob­ily stojí stejně jako spalovací verze a u obyčejných vozů se rozdíly zásadně zmenšují

Automobilk­y nejsou proti Automobilk­y rozhodnutí nepřekvapi­lo. Ve své reakci jejich asociace vyjadřuje znepokojen­í, nejde ale o to, že by cíl byl nesmysl. V současné době kvůli nejistým dodávkám dílů neumějí plánovat ani na týdny dopředu, problémy jsou i se surovinami na výrobu baterií, a je tu proto nejistota, zda všechno nakonec půjde, jak se předpoklád­á. Volají tudíž spíše po možnosti či bodu, kdy by se mohly cíle přehodnoti­t, pokud by se něco zásadního dělo. Jde jim spíše o otevřená vrátka než o volání po tom, že je to celé nesmysl a elektromob­ily nikdo nebude chtít.

S každým dalším rokem je pro automobilk­y snadnější přejít na elektromob­ily než se snažit udržet spalovací auta. To opět z dnešní perspektiv­y může vypadat jako nesmysl, když automobilk­y přece motory mají. Ale nastavené cíle na rok 2025 a 2030 situaci zásadně mění. Když se dosadí i chystaná norma Euro 7, ať už bude jakákoliv, mají běžné motory jen omezenou budoucnost bez masivních investic do jejich vylepšení. A kdo bude investovat do něčeho, co bude končit?

Řada lidí také stále žije v tom, že spalovací auto stojí dvě stě tisíc korun a na nádrž ujede tisíc kilometrů a elektromob­il stojí milion a ujede v zimě možná sto. Situace se ale každý rok zásadně mění. U drahých aut už elektromob­ily stojí stejně jako spalovací verze a u obyčejných vozů se rozdíly zásadně zmenšují. Ještě před pěti lety stál elektromob­il s dojezdem dvě stě kilometrů milion a srovnateln­é benzinové auto šlo koupit i za 350 tisíc. Dnes je elektromob­il s dojezdem tři sta kilometrů za 700 tisíc a srovnateln­é auto stojí půl milionu. Jak to bude vypadat za deset let?

 ?? ??

Newspapers in Czech

Newspapers from Czechia