Zaskočeni elektromobily M
Pohřeb spalovacích motorů je naplánovaná akce, ke které se všichni zavázali
inulou středu Evropský parlament kývl na zákaz spalovacích motorů v roce 2035. Veřejnou debatu hned zaplavila spousta úvah o neomarxismu, ideologiích a naprostém šílenství Bruselu. Bohužel to jen ukazuje, kolik lidí už několik desetiletí vůbec nevnímá, co se kolem nich děje.
Dalo by se to přirovnat k situaci, kdy si člověk zaplatí dovolenou v Chorvatsku a následně si vymění koruny za kuny. A celé jeho okolí se začne divit, k čemu mu asi jsou kuny, když se platí korunami. Ale on jede do Chorvatska a všem o tom řekl.
Dopravně bezemisní rok 2050 Stejně tak Evropa jede k roku 2050. To už má být doprava bezemisní. Pokud by si někdo hypoteticky koupil v roce 2040 benzinové auto, bude dost nerad, když mu jeho provoz někdo o deset let později zakáže. Právě případné plýtvání v podobě šrotování relativně nových aut je jeden z důvodů, proč Evropa chce oficiálně zakázat prodej spalovacích motorů, tedy přesněji – povolit pouze prodej aut s nulovými emisemi (což může být za určitých podmínek i spalovací auto).
Ale na tomto zase tolik nezáleží. Podstatné je, že jde spíše o formalitu, protože automobilky ani poradenské společnosti už v Evropě se spalovacími auty tak jako tak nepočítají a důvodů pro to mají řadu.
Můžeme si vzít normy, které budou pořád komplikovat a ve výsledku prodražovat výrobu benzinových a naftových aut, naopak elektromobily neustále zlevňují. Tím bude logicky přibývat chvil, kdy se lidé racionálně rozhodnou pro druhou možnost. Většina Evropy má i zdanění emisí oxidu uhličitého u aut, také to rostoucí část lidí motivuje k nákupu aut do zásuvky. Je rovněž vidět, že když si někdo pořídí fotovoltaiku, začne vzápětí uvažovat o elektrickém autě, protože to najednou začne dávat více smyslu.
Pak tu máme firmy a jejich flotily. Stačí znát jen současnou situaci v nadnárodních firmách a je těžké si představit, že například v roce 2032 by si větší společnost koupila naftové vozy. Už dnes investoři, financující banky, zákazníci a zaměstnanci mohou tázavě zvedat obočí, za deset let by si takový krok minimálně podtrhli nesouhlasnou vlnovkou. Velké společnosti mají velkou motivaci ukázat, že klima berou vážně. A také to dělají a budou dělat ještě více.
Už dnes se nastupující mladí při pohovoru ptají, co dělá firma pro snižování emisí. A firmy se snaží mít jim co říct, jinak je nová generace bude ignorovat. Je to něco, co leckteří lidé naprosto nechápou, protože je klimatická změna nezajímá. Ale svět se rychle mění.
Zčásti je to proto, že dnes se ve školách o klimatické změně aspoň něco říká. Přitom už v roce 1997 se většina zemí včetně Česka shodla, že je třeba s emisemi skleníkových plynů něco dělat. Před čtvrt stoletím se řeklo, že je tu vážný problém a existuje cesta, jak ho řešit. Češi si toho začínají všímat až teď.
Jsou tu i cíle pro rok 2030. Zatím to v Česku asi nikdo neřeší, ale před koncem desetiletí se bude muset začít něco dít. A může to být i to, že se znevýhodní spalovací auta a zvýhodní ta alternativní – ať už to bude vodík, elektro, či zelená paliva. Opět to bude prostředí, kdy bude pro automobilky těžké prodávat spalovací auta.
Připomenout lze i plány škodovky, která chce výrobu spalovacích motorů a převodovek udržet do roku 2030. Je v podstatě jen teoretická úvaha, že by to mohlo vydržet déle.
U drahých aut už elektromobily stojí stejně jako spalovací verze a u obyčejných vozů se rozdíly zásadně zmenšují
Automobilky nejsou proti Automobilky rozhodnutí nepřekvapilo. Ve své reakci jejich asociace vyjadřuje znepokojení, nejde ale o to, že by cíl byl nesmysl. V současné době kvůli nejistým dodávkám dílů neumějí plánovat ani na týdny dopředu, problémy jsou i se surovinami na výrobu baterií, a je tu proto nejistota, zda všechno nakonec půjde, jak se předpokládá. Volají tudíž spíše po možnosti či bodu, kdy by se mohly cíle přehodnotit, pokud by se něco zásadního dělo. Jde jim spíše o otevřená vrátka než o volání po tom, že je to celé nesmysl a elektromobily nikdo nebude chtít.
S každým dalším rokem je pro automobilky snadnější přejít na elektromobily než se snažit udržet spalovací auta. To opět z dnešní perspektivy může vypadat jako nesmysl, když automobilky přece motory mají. Ale nastavené cíle na rok 2025 a 2030 situaci zásadně mění. Když se dosadí i chystaná norma Euro 7, ať už bude jakákoliv, mají běžné motory jen omezenou budoucnost bez masivních investic do jejich vylepšení. A kdo bude investovat do něčeho, co bude končit?
Řada lidí také stále žije v tom, že spalovací auto stojí dvě stě tisíc korun a na nádrž ujede tisíc kilometrů a elektromobil stojí milion a ujede v zimě možná sto. Situace se ale každý rok zásadně mění. U drahých aut už elektromobily stojí stejně jako spalovací verze a u obyčejných vozů se rozdíly zásadně zmenšují. Ještě před pěti lety stál elektromobil s dojezdem dvě stě kilometrů milion a srovnatelné benzinové auto šlo koupit i za 350 tisíc. Dnes je elektromobil s dojezdem tři sta kilometrů za 700 tisíc a srovnatelné auto stojí půl milionu. Jak to bude vypadat za deset let?