Papeži se neodmlouvá, ví Graubner
Ve svatovítské katedrále se dnes slavnostně ujme úřadu nový pražský arcibiskup. Po dvanácti letech vystřídá Dominika Duku
Prahu si nevybral. A vlastně ani ona jeho. Jenže papeži se neodmlouvá. Proto se dnes úderem desáté, za zvuku největšího českého zvonu Zikmunda, stane pražským arcibiskupem a tím i hlavou české katolické církve Jan Graubner. Donedávna čelný představitel moravských katolíků.
Namísto zaslouženého odpočinku ve své milované Olomouci převezme Vatikánem vyvolený třiasedmdesátiletý Graubner ve svatovítské katedrále vedení nejednotných, vlažnějších a méně početných českých katolíků, kteří nebyli schopni nabídnout jinou volbu.
Jeden z důvodů, proč byl nakonec konzervativec Graubner papežem Františkem v květnu jmenován, je podle církevního historika Jaroslava Šebka to, že se od něj očekává otupení napětí.
„A to i na arcibiskupství. Je otázkou, do jaké míry chce personálně zasahovat, protože jde úplně na neznámý terén, a navíc s velmi krátkou časovou perspektivou,“uvedl Šebek pro LN s tím, že na svatovojtěšském arcibiskupském stolci může Graubner působit maximálně pět let.
„Předpokládejme, že mu papež v roce 2023 prodlouží mandát arcibiskupa, to pak může sloužit tak do 78 let. Dokonce bych si zaspekuloval nad tím, že je teoreticky možné, aby získal i kardinálský titul,“podotkl Šebek.
Příští rok totiž podle něho skončí možnost kardinála Dominika Duky volit papeže. V okamžiku, kdy dovrší osmdesát let, což je v dubnu 2023. „Většinou pražští arcibiskupové byli zároveň i kardinály. Jan Graubner podstoupil přechodem do Prahy oběť a jeho velká loajalita vůči papeži může být oceněna právě i tímto způsobem,“načrtl.
Faktického řízení pražského arcibiskupství se třicátý sedmý pražský arcibiskup a pětadvacátý český primas Jan Graubner ujímá právě dnes, do úřadu bude uveden slavnostní mší konanou od deseti hodin v katedrále svatého Víta, Václava a Vojtěcha na Pražském hradě. Právě tam ukončí svou dvanáctiletou misi Graubnerův předchůdce Dominik Duka.
Do katedrály doprovodí nového arcibiskupa z nedalekého Arcibiskupského paláce za zvuků zvonu Zikmunda liturgický průvod, chybět v něm nebudou členové Tělovýchovné jednoty Orel Strážnice, děti z Dětského folklorního souboru Fěrtúšek a Strážničané ve svátečních krojích. Při vstupu arcibiskupa do katedrály sbor zpívá starobylý hymnus „Ecce sacerdos magnus“. Liturgii bude živě přenášet Česká televize.
Fiala chystá zdravici
Mše se kromě kléru zúčastní i politické špičky země. Účast LN potvrdili premiér Petr Fiala (ODS) i předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). V závěru bohoslužby nového arcibiskupa pozdraví právě předseda vlády. Své zástupce na mši vyšle i Hrad.
„Z rozhodnutí prezidenta budou přítomni zástupci Kanceláře prezidenta republiky,“sdělil LN hradní mluvčí Jiří Ovčáček bez konkrétních jmen.
Po převzetí úřadu arcibiskupa pražského bude eucharistické slavnosti předsedat právě Jan Graubner. Sloužit spolu s ním budou čeští, moravští a zahraniční biskupové, chybět nebude nový papežský nuncius Jude Thaddeus Okolo.
Vedle oltáře bude vystavena vzácná relikvie: lebka mučedníka a prvního pražského biskupa české krve sv. Vojtěcha. Hudebně bohoslužbu doprovodí pražský katedrální sbor pod vedením regenschoriho Josefa Kšici.
Katedrála bude pro veřejnost otevřena od čtvrt na deset. Přístup bude možný ze všech veřejných vstupů do areálu Pražského hradu. Na všech těchto vstupech budou zřízena bezpečnostní stanoviště, kde na každého návštěvníka bude čekat bezpečnostní kontrola. Pro poutníky a běžné návštěvníky bude vyhrazena nová část katedrály, kde budou umístěny obrazovky.
Pocta Panně Marii
Bohoslužbou ale dnešní katolická sláva nekončí. V šest odpoledne připutuje nový pražský arcibiskup na Staroměstské náměstí, kde u Mariánského sloupu svoji službu na svatovojtěšském stolci i svou novou arcidiecézi svěří Matce Boží. Následně navštíví hlavní pražský městský kostel Panny Marie před Týnem.
Právě Panna Marie provází brněnského rodáka Jana Graubnera celý život. Modlitba k ní mu prý pomohla k přijetí na gymnázium, kam se i bez dělnického původu jako zázrakem dostal.
Na jméno Dukova nástupce čekali katolíci více než čtyři roky.
Podle zvyklostí poslal Duka rezignační dopis papeži již v roce 2018, kdy dosáhl věku 75 let, v němž církevní hodnostáři obvykle své funkce opouštějí. Papež tehdy ale Duku vyzval, aby pokračoval ve funkci, dokud nebude stanoveno jinak.
Zkraje letošního roku se spekulovalo o třech jménech, která papež dostal k posouzení. Šlo o královéhradeckého biskupa Jana Vokála, břevnovského arciopata Prokopa
Siostrzonka a plzeňského biskupa Tomáše Holuba. Vokál a Siostrzonek úřad podle některých zdrojů odmítli, s Holubem měl údajně problém samotný papež.
Papežova volba, která nakonec padla na Graubnera, je podle některých zdrojů spíše provizorním řešením a Vatikán dál hledá, kdo bude v budoucnu kormidlovat katolickou církev v Česku. Mezikrok, jak někteří nazývají Graubnerovo jmenování, ale zapadá do vatikánské strategie.
„Církev obecně nespěchá. Neusíná ale nyní na vavřínech a hledá dál,“upozornil církevní zdroj.
Graubner, označován za člověka konsenzu, bývá podobně jako jeho předchůdce řazen ke konzervativnímu křídlu církve a jeho názory na rodinu, postavení gayů nebo zdrženlivý postoj k migraci z muslimských zemí se od těch Dukových moc neliší.
Na rozdíl od Duky ale není aktivní na internetu, kvůli čemuž se v posledních letech Duka často stával terčem kritiky. „Tweetovat rozhodně nebude,“upozornil Šebek.