Putinova daň tluče na dveře
Prezident Miloš Zeman dal celkem pozoruhodný rozhovor MF DNES. Pozoruhodný v mnoha ohledech. Za prvé ukazuje, jak je mentálně fit – vzpomínáte na ty zaručené zprávy z loňského podzimu, že mu nefunguje mozek a je v terminálním stadiu mnoha nemocí? Za druhé pak ve svém lidovém populismu říká směrem k vládě takřka to samé, co měsíce, byť jinými slovy, popisují experti. A za třetí dvakrát v rozhovoru zdůrazní, jak má Petra Fialu rád. I proto vyšel rozhovor pod velmi trefným titulkem: Fialu mám rád, ale nejde jim to.
Sledovat vládu je svým způsobem fascinující. Jako by se její chování odvíjelo od stále stejného vzorce: všichni jí vysvětlují nějaký očividný fakt, ona dlouhé měsíce odporuje pomocí ideologických pouček – aby pak dala svým oponentům za pravdu, ale po tak dlouhé době, tak nedostatečným způsobem, že zklame jak oponenty, tak ty, kdo mezitím uvěřili jejím stokrát opakovaným „pravdám“.
Příklad? Už od podpisu koaliční smlouvy říkají všichni, kteří umějí číst a počítat, že tohle nemůže fungovat. Snižování daní a zvyšování výdajů je představa stejně reálná jako čtverec, co má menší obvod než kružnice v něm vepsaná. Jak psal Chlívek již před Vánoci: „Vláda buď splní své sliby v sociální a penzijní politice, ale pak poruší sliby o nezvyšování daní. Nebo obráceně.“
Kolem voleb se pětikoalici podařilo velmi úspěšně prosadit narativ, v němž za všechny finanční problémy mohl Babiš, který zruinoval rozpočet i celou republiku. Postupem času si čím dál více lidí začalo uvědomovat, že zadlužení Česka (covidu navzdory) bylo v roce 2021 menší než v roce 2013, kdy duo Sobotka–Babiš přebíralo od pravice vládu (samozřejmě nikoli nominálně, ale v poměru k HDP). Že takřka ve všem „Babišově utrácení“hlasovala tehdejší opozice pro, často požadovala dokonce vyšší výdaje. A zejména že zcela největší sekeru v rozpočtu – sekeru která není jednorázovým výdajem, ale která se každým rokem noří hlouběji a hlouběji – byla veliká daňová revoluce jménem zrušení superhrubé mzdy, na niž bohatší domácnosti vydělávají třeba i deset tisíc každý měsíc. Revoluce, kterou se Fiala chlubil stejně jako Babiš. A tyto peníze pochopitelně státu chybějí – loni skoro sto miliard, letos to bude ještě víc.
Vláda od svého jmenování odmítá plošnou pomoc lidem v nouzi, přičemž podle všeho na podzim (tedy po devíti měsících) přijde s úsporným tarifem, který nebude ničím jiným než plošnou pomocí.
Vláda se od svého jmenování odmítá bavit o zvyšování daní, aby právě teď začala chápat, že škrtáním úředníků stamiliardy nevyčaruje, debatu o daních dnes nevylučuje ani Zbyněk Stanjura a sektorová daň je velmi reálným scénářem.
Chlívek si dovolí vládě připomenout, co psal počátkem března. A předpokládá, že zhruba příští březen to dojde i většině lidí ve Fialově kabinetu: „Připravme se na Putinovu daň. Nečekané válečné výdaje nabízejí i zaťaté ODS šanci na čestný ústup z ideologických barikád. Zvýšení daní kvůli Putinovi jí i její voliči prominou.“
Vláda odmítá plošnou pomoc lidem v nouzi, přičemž na podzim přijde s úsporným tarifem, který nebude ničím jiným než plošnou pomocí