Rusko dokázalo NATO vyztužit
Říká Jakub Landovský. Agrese na Ukrajině přepsala strategické plány Aliance, která se rozhodla masivně posílit východní křídlo
LN Na summitu v Madridu se NATO rozhodlo posílit východní křídlo a vyčlenit 300 tisíc vojáků pro jednotky rychlé reakce. Kolik vojáků bude muset do těchto sil poslat Česko?
Tři sta tisíc vojáků není určeno jen pro východní křídlo, ale pro 360 stupňů alianční obrany. Do toho se počítají i jednotky již dnes existujících pohotovostních systémů. Nový model sil je lepší, protože se výrazně zkracuje doba nasazení aliančních sil a prostředků a zároveň dojde k výraznému navýšení celkových počtů.
LN Čeští vojáci jsou dnes na východní hranici nasazení. Kde se změna projeví?
Na Slovensku máme nasazené vojáky v počtu 400 až 600 osob a velkém bojovém uskupení, kde působí i další země, například Německo nebo Nizozemsko. Neopouštíme ani Litvu a Lotyšsko, kde je v průměru 300 lidí. V Lotyšsku je nyní rota ženijní a zatarasovací. V Litvě bývá element pozemních sil o zhruba velikosti roty. Stávající příspěvky tak čítají dohromady přibližně 1000 vojáků. V nejvyšším stupni pohotovosti, tedy do deseti dní. To je první skupina podle připravenosti.
Vedle toho máme v české armádě vyčleněné síly druhé skupiny připravenosti, která má dobu pohotovosti od 10 do 30 dní. Tyto síly zůstávají na území jednotlivých států. ČR vyčleňuje síly a bude v tom pokračovat i nadále v rámci zpřesňování plánů obrany. V první skupině je celkem více než 100 tisíc vojáků a ve druhé skupině to bude okolo 200 tisíc. Součtem je 300 tisíc vojáků oznámených generálním tajemníkem Stoltenbergem.
Pak je tu ještě třetí skupina sil podle připravenosti, která má dobu pohotovosti od 90 do 180 dní, a tam ČR dlouhodobě deklaruje poskytnout 7. mechanizovanou brigádu. Nyní se o ní často mluví, protože prochází rozvojem. Pořizovala se pro ni nová děla. Uvažuje se o pořízení nových bojových vozidel pěchoty. Podle toho, zda je brigáda nasazována samostatně, nebo v sestavě, a podle typu úkolu to může být 3,5 tisíce, ale také více než šest tisíc vojáků.
LN Co bude tedy nové?
Výrazně se zvýší pohotovost českých jednotek určených pro NATO, ale hlavně bude dopředu jasné, v jaké zemi působí nebo kam se budou přesouvat jako posily při plnění úkolů kolektivní obrany. V tom je hlavní změna. V podstatě se vracíme do období studené války. Bude naprosto jasné, kde budou v případě napadení působit Češi, Němci, Italové a všechny další země. Tím pádem je možné pracovat i na rozmísťování zásob a vybavení, které jednotky potřebují mít v místě nasazení, upravit plány cvičení, plánovat logistiku a tak dále. To je obrovská změna a vzniká v reakci na ruskou agresi na Ukrajině. Putin chtěl finlandizovat východní Evropu a dostal Finsko a Švédsko do NATO a nádavkem silnější Alianci, které například v ČR věří tři čtvrtiny obyvatel. To je nejvíce od roku 1999.
LN Kdyby se ukázalo, že Česko musí nasadit pro obranu Aliance více vojáků, je už jasné, že to bude ve třech zemích (Slovensko, Estonsko, Lotyšsko), anebo někde jinde?
V tuto chvíli nasazení v jiných zemích nepředpokládám. Český příspěvek, jak ho schválil český parlament, je nyní dostatečný. Přestože jsme země střední velikosti, působíme ve třech státech Aliance. Může dávat smysl nasazení nepočetných například průzkumných jednotek někde jinde, třeba v Černomoří, kde probíhá ruská agrese, ale to jsou debaty, které nezačínají v Bruselu nebo Madridu, ale v Praze na ministerstvu obrany.
LN Plyne ze setkání v Madridu potřeba nasadit více vojáků na Slovensku?
Kontingent na Slovensku od počátečních úvah narůstá. Celkem by tam nyní mělo působit zhruba tři tisíce osob. Česká republika zajišťuje velící prvek a jednotky pozemních sil. Navíc nad rámec výše uvedeného zajišťujeme spolu s Polskem ochranu slovenského vzdušného prostoru, která je pro celé alianční území zajišťována integrovaně v rámci systému protivzdušné a balistické obrany NATO. Pro Alianci je v dnešních dnech velmi příznačné, že vnímá boj ve všech pěti operačních doménách.
LN Bude si kvůli tomu muset Česko pořídit nějaké nové systémy?
Určitě si budeme muset nakoupit nové systémy. Některé systémy budeme muset teprve vyvinout. Proto se Aliance rozhodla založit investiční fond, který bude mít k dispozici až miliardu eur na 15 let. Má zajistit kapitál pro vysoce inovativní společnosti v oblasti obrany a bezpečnosti. A také to, aby se tyto inovativní firmy nedostaly pod kontrolu zemí, které vidí světový řád jinak.
LN Do jakých firem v Česku by mohl fond investovat?
Zajímavá příležitost se může objevit kdekoliv od softwaru přes energetické zbraně k výrobě nových materiálů potřebných pro obranný průmysl. Tradiční oblastí, kde se od Česka hodně očekává, je boj proti zbraním hromadného ničení. Dále je v Česku silný segment radioelektronického boje. Máme nejen nesmírně šikovné vojáky, ale i vyspělou vojensko-průmyslovou základnu, která je schopná dodávat zajímavé technologie. Jako příklad mohu uvést systém Vera NG pro pasivní sledování radioelektronických zdrojů záření.
LN Kolik peněz Česko může z inovačního fondu získat?
Nebude záležet, co chce Česká republika, ale jaké inovativní společnosti se nacházejí na našem území.
LN Jak bude inovativní fond fungovat?
Dohlížet na něj budou členské státy. Bude se řídit jako každý jiný fond rizikového kapitálu. Bude tam profesionální správce. Jestli ale konkrétní firmy přispívají k rozvoji obrany Aliance, vyhodnotí její členové. Fond si za investici pořizuje část daného podniku. Nepůjde o dotační politiku. Fond do firmy peníze investuje, firma kapitál využije k rozvoji a fond se stane součástí vlastnické struktury.
LN Jak vůbec vypadá rozpočet NATO coby mezinárodní organizace?
Rozpočet NATO se skládá ze tří částí. Civilní rozpočet, ze kterého se platí alianční centrála v Bruselu, personální náklady, ale do budoucna třeba také podpora partnerských zemí. Pak je tu vojenský rozpočet, ze kterého se platí především Velitelská struktura NATO, včetně Vrchního velení spojeneckých sil v Evropě – SHAPE. K odvelení sil v navýšeném sytému, jehož součástí je i oznámených 300 tisíc vojáků ve vysokém stupni připravenosti, bude zapotřebí posílit společné velení na všech stupních. Poslední rozpočet slouží k infrastrukturním investicím, které umožní posilování obrany aliančního území. To je na východním křídle zanedbané. Z něj může čerpat i Česko. Plánují se nové produktovody, investice do letišť a skladů. Můžeme žádat o investice jednak na svém území, ale i na podporu aktivit na Slovensku, v Litvě a v Lotyšku. Už jsme takto získali peníze na modernizaci letišť.
LN Vyvolá rozhodnutí NATO zvýšit počty vojáků v pohotovosti potřebu nabrat více lidí i do české armády?
Naše dlouhodobé cíle se nemění. Podle mne ale bude do budoucna nutné uvažovat o tom, zda naše jediná brigáda, která by byla v rámci NATO nasazena na dobu šesti měsíců bez možnosti rotace, je dostatečným příspěvkem. Jestli by nebylo lepší mít možnost jejího střídání, což by zvýšilo schopnost ji udržet k dispozici po dobu delší než současných šest měsíců. Válka na Ukrajině ukázala, jak málo se v našich plánech počítá se ztrátami a spotřebou munice. V tom je potřeba extrémně přidat.
LN To je ponaučení z Ukrajiny?
Jedno z mnoha. Válka na Ukrajině ukázala, že o výsledcích na bojišti mohou rozhodovat například dodávky dělostřelecké munice. Ruská strana počítala s tím, že vysoce přesnou munici použije jen na začátku konfliktu. Dnes používá nepřesnou munici, nepřímou palbu, a to za velkého utrpení civilního obyvatelstva. Ukrajina je tomu schopna čelit vysokou manévrovací schopností, dostřelem a přesností dělostřelectva. Ukrajina teď musí vedle starších systémů ovládat i nové houfnice z USA. Na tom vidíte, jak těžké je udržet v běhu vojenskou mašinerii a kolik to stojí. Jde o velikou lekci pro nás pro všechny. Zejména v oblasti zásob a logistiky budeme muset lekce z Ukrajiny přijmout a společně přidat.
Český velvyslanec při NATO Jakub Landovský považuje summit v Madridu za přelomový. Vrací se plánování z dob studené války. V rozhovoru pro LN přímo z dějiště setkání popsal i důsledky, které to bude mít pro českou armádu.
LN Jak se změní strategický koncept NATO ve světle dění na Ukrajině?
Válku na Ukrajině strategický koncept NATO z roku 2010 nepředpokládal. Počítalo se spíše s tím, že Rusko bude partnerskou zemí Aliance. K vystřízlivění došlo postupně. Po anexi Krymu v roce 2014 jsme pochopili, co Rusko sleduje. NATO se rozhodlo podporovat Ukrajinu, včetně výcviku a vybavení. V roce 2016 na summitu ve Varšavě došlo k posílení východního křídla. Trvalo to dva roky. Po invazi 24. února byla reakce mnohem robustnější a v řádu měsíců. Navíc jsou zde lekce z toho, jak se proměnilo válčení jako takové. Například bych zmínil efektivní použití bezpilotních prostředků. Na to musíme v příštích deseti letech pamatovat.
LN To je vše?
Je toho mnohem více. Vidíte například, jakou roli hrají v konfliktech informace pro vojenské i civilní účely. Kdyby byla ukrajinská veřejnost a Západ odříznutý od informací během počátku ruské invaze 24. února, konflikt se mohl odvíjet diametrálně odlišně. Ani bychom třeba nevěděli, že se Ukrajinci statečně brání.
Nový strategický koncept zachová tři základní úkoly NATO – kolektivní obranu, řešení a zvládaní krizí a kooperativní bezpečnost politiku. Proto byly na summit do Madridu pozvaní i partneři z Pacifiku, Afriky a Balkánu. Politika otevřených dveří platí nadále nejen vůči Švédsku a Finsku. Víme, že Rusko a Čína mají tendence chovat se k zemím ve sféře svého vlivu, jako by rozhodovalo právo silnějšího. Proto bude strategický koncept obsahovat i vyjádření k Číně.
LN Bude potřeba kvůli novým hrozbám počítat s nasazením 7. mechanizované brigády například v Pobaltí?
Revolučnost rozhodnutí z Madridu tkví v tom, že překonáváme 90. léta minulého století a první dekádu nového milénia. Aliance doposud nepředepisovala, jak a kde státy musí zakročit v rámci kolektivní obrany. Za studené války bylo jasné, kam posílá jaké vojáky k obraně území NATO. To bude znovu jasné. Generální tajemník Jens Stoltenberg správě řekl, že princip předurčení jednotek je platnou součástí nové důvěryhodnější obrany NATO. Je možné, že z toho vyplynou důsledky i pro Českou republiku.
LN Jak se to promítne v praxi?
Pro investice do infrastruktury v Česku je dobře, že budeme vědět, kdo, kam a kudy se bude přesouvat. Můžeme více investovat do dopravní infrastruktury pro přesun vojenských jednotek přes naše území a logistiku obecně. Naše dlouhodobé nasazení na Slovensku ukáže, jaké mosty a silnice je nutné opravit, aby naše síly mohly na Slovensku rotovat. Platí totiž, že síly je potřeba měnit, aby mohly odjíždět na cvičení. Je potřeba je udržovat v pohybu, aby ve vysokém stupni pohotovosti neustrnuly po delším nasazení na jednom místě a neztratily bojeschopnost.
LN Půlroční předpoklad nasazení bez možnosti střídání ale otevírá otázku nutnosti zřídit ještě jednu brigádu v české armádě…
Navýšit národní ambici z jedné brigády bez rotace na brigádu s rotací je výsostně české politické rozhodnutí. Ovlivnilo by to samozřejmě i zbytek armády. To dnes nemůžeme předjímat. Letos NATO představí základní dokumenty s dopady na české prostředí. Je určitě dobré, pokud se vláda zamyslí nad premisami v obranné a bezpečnostní strategii a promítne do úvah zkušenosti z války na Ukrajině.