Dinosaurus Křeček
Uhnout na chvíli pohledem od dění na Ukrajině nás tento týden donutil ombudsman Stanislav Křeček, když odebral své zástupkyni Monice Šimůnkové její pracovní agendu s tím, že ji bude vykonávat sám. U policie se tomu říká „postavit mimo službu“, ve státních úřadech „dát na překážky“, rozuměj pracovní, a aby se to někomu přihodilo, musí způsobit nějaký malér. Ombudsman Křeček však řekl jen cosi o manažerské nekompetentnosti a o tom, že „věcné diskuse… doprovází na její straně ostražitost a nedůvěra“. Monika Šimůnková naopak mluví o šikaně.
Já bych tedy byl v jakékoli diskusi se Stanislavem Křečkem taky ostražitý a nedůvěřivý. Pokud má člověk co do činění s dinosaury, je to rozumné jednání a Stanislav Křeček je dinosaurus se vším všudy. Nemám teď na mysli jeho věk, je jen o pár let starší, než jsem já, ale jeho dinosauří způsob myšlení i vidění světa odpovídající geologické periodě jurské křídy.
Připomíná tím svého souputníka Jiřího Vyvadila, který naštěstí už zapadl do politické obskurity, a jak jeden známý trefně poznamenal, z proruského trolla se vyvinul v proruského trotla. Oba začínali v Československé straně socialistické, nástupkyni to druhdy významné (Beneš, Horáková, Klofáč) strany národně sociální, odkud přeskočili do zemanovské sociální demokracie. Jeden byl senátorem, druhý poslancem a oba myslí jako dinosauři. Nemají rádi Západ a cizáky, Křeček k tomu slabým a ohroženým říká, že si za svou situaci stejně můžou sami.
Že bylo nutné být v hovorech s Křečkem ostražitý už v dobách jeho poslancování, vtipně na Twitteru komentuje @kalousekm: „… Žádný příčetný člověk se s ním nemůže domluvit od jeho 70. narozenin… Když si vzpomenu, jak ve sněmovně plival na Vl. Parkanovou, hrál si na soudce i na kata. Je to zombie zemanovské @CSSD a ve své funkci nemá co dělat.“
Když jeho předchůdkyně ve funkci ombudsmana Anna Šabatová, jejímž byl Křeček zástupcem, svůj úřad v roce 2020 opouštěla, řekla, že Křeček vede kulturní válku a má potřebu lidi urážet. Platí to i letos.
S oběma citovanými nelze než souhlasit. Ale bohužel je zároveň nutno souhlasit s Járou Cimrmanem, že to je asi tak všechno, co se proti tomu dá dělat. Zákon je napsán tak, že ombudsmana nelze nijak odvolat, i když začne křečkovat agendu sám pro sebe. Navíc politici často vybírají dvojici ombudsman a jeho zástupce v duchu oblíbeného českého vyvažování protichůdných názorů, což opravdu není přímá cesta k dobrému fungování instituce.
Co s tím? Anna Šabatová doufá, že se Křeček ještě vzpamatuje a Monice Šimůnkové agendu vrátí. Já bych na to moc nesázel. A za sebe můžu říct, že mnohem raději než v ombudsmanském křesle bych ho viděl v některém z dětmi oblíbených dinoparků, někde mezi brontosaurem a pterodaktylem, jak tam okřikuje školáky, aby se nedotýkali ostatních exponátů.