Družstevní byty opět v kurzu
Podíl družstevních bytů u nás sice v minulých deseti letech dramaticky klesl, nyní se však Češi začínají k této formě vlastnictví vracet. A to zejména kvůli drahým hypotékám.
V pražské Radlické ulici může vyrůst dvojblok domů s až 266 byty. Vznikne na městských pozemcích a půjde o první projekt podporovaného družstevního bydlení, který vedení metropole schválilo v tomto volebním období. Zájemci o členství budou muset mít trvalé bydliště v Praze a nebudou smět vlastnit jiné bydlení. Po vstupu do družstva povinně ihned zaplatí čtvrtinu ceny bytu, zbytek pak budou splácet jako podíl z úvěru, který si družstvo na stavbu vezme u banky. K výstavbě družstevních bytů se schyluje také například v Brně, kde na Kamenném Vrchu postaví až 350 bytů, počítá se s nimi i v nově budované liberecké čtvrti Františkov. A podobných příkladů lze najít po celé republice řadu.
Družstevní bydlení v Česku, zdá se, chytá druhý dech. K jeho renesanci svým způsobem pomáhá drahota na trhu s nemovitostmi – ceny bytů setrvale rostou, byť ne tak závratným tempem jako třeba ještě před rokem. Radnice se k družstevní formě vlastnictví vracejí ve víře, že umožní dostupné bydlení lidem, pro něž je teď zvlášť složité dosáhnout na hypoteční úvěr.
Trend odklonu
Některá města podporují družstevní výstavbu třeba tím, že poskytnou pro projekt vhodný stavební pozemek.
„Trend odklonu výstavby bydlení v osobním vlastnictví směrem k družstevní výstavbě jednoznačně pozorujeme. Je spojený s nižší dostupností hypotečních úvěrů (například žadatelé starší 36 let musejí mít naspořenou minimálně pětinu odhadované hodnoty nemovitosti a maximální měsíční splátka nesmí být vyšší než 45 procent čistého měsíčního příjmu – pozn. red). Lidé, kteří nedosáhnou na hypotéku, se objevují jako případní zájemci o družstevní výstavbu,“řekla LN Anna Ježková z družstva Coop Development. Míní, že družstva mohou lépe reagovat na současné trendy v bydlení, jako jsou pasivní domy, sociálně zaměřené bydlení, udržitelné čtvrti, a je možné v nich vytvářet komunitní centra.
„Snazší finanční dostupnost vůči bytům v osobním vlastnictví je nepochybně hlavním důvodem změny postoje Čechů k družstevnímu bydlení. Pochopitelně s tím souvisí i nedostatečná nabídka jiných bytů. Zjednodušeně platí, že když je nouze o byty, zájemci ze svých požadavků snadno ustupují,“řekl LN Martin Sikora, manažer produktů stavební spořitelny Modrá pyramida. Průzkum, který před časem provedla Komerční banka, ukázal, že lidé mají vůči družstevnímu bydlení rezervovaný vztah, ten však postupně křehne: ochotu pořídit si byt touto formou vyjevila více než pětina respondentů, svůj postoj ve prospěch družstevního bydlení změnila za posledních dvanáct měsíců více než třetina dotázaných.
Mýty o instituci
Rozdíl mezi bytem v osobním vlastnictví a tím, jejž vlastní družstvo, je z logiky věci ten, že zatímco v prvním případě je člověk přímo majitelem, ve druhém drží „jen“podíl v družstvu; takový byt nelze využít jako zástavu pro získání hypotéky. Pořízení družstevního bytu však lze financovat jinou formou úvěru, oblíbená je možnost, kdy se uhradí část hodnoty podílu v družstvu a zbytek z ceny se splácí formou nájemného.
„Družstevní bydlení je pro někoho právně složitá forma vlastnictví. Koluje o něm řada mýtů a příběhů. Je to ale škoda, protože právně jde o velmi stabilní instituci. Jsou-li dobře sepsány stanovy, fungování družstva je bezproblémové,“uvedl Sikora. Přesto se v minulosti vyskytly i případy podvodů a zpronevěr v rámci bytových družstev, ostré spory o vedení družstva Krušnohor, jež na Mostecku spravuje přes 20 tisíc bytů, řešila dokonce policie. Během pandemie se zase objevily pokusy zfalšovat hlasování členů družstev.
Renesance družstevního bydlení si všímají i velcí hráči na trhu s byty. „Očekáváme, že podíl nájemních bytů na naší výstavbě bude v příštích letech zhruba třetinový, obdobně tak podíly osobního vlastnictví a družstev,“řekl LN David Jirušek, mluvčí developerské skupiny Finep. Ta uvádí, že ročně staví okolo 150 družstevních bytů.
Ještě před dvaceti lety byl každý šestý byt z úhrnného počtu bytových jednotek v Česku v družstevním vlastnictví, současný podíl však činí jen zhruba tři procenta.