Měsíc na cestě. Z Turecka šel pěšky
Na pražském hlavním nádraží opět přibývají utečenci. Tentokrát nejde o Ukrajince, nýbrž o Turky a Syřany
V sychravém pozdním večeru se v parku před pražským hlavním nádražím řadí do fronty zhruba desítka mladých mužů. Postupně si za ně stoupají další. Z hromady velkých tašek jim jeden z dobrovolníků rozdává deky a bundy. Na chvíli se had zastaví a vzápětí se dá znovu do pohybu – to až kolegové z nedalekého skladu přinesou další várku oblečení.
„Spoustu věcí, které nám lidé přinesou, udáme rovnou na místě. Na pořádnou sbírku ještě nemáme skladovací ani lidské kapacity,“vysvětluje jedna z přítomných dobrovolnic Iniciativy Hlavák, Tereza Kvapil Baudišová.
Chci dál do Německa
Jednadvacetiletý Maher šel z Turecka měsíc, velkou část cesty absolvoval po svých. „Čekám tu na příležitost dostat se dál na západ,“říká před nádražím. Ti z uprchlíků, kteří se dokážou dorozumět anglicky, se snaží domlouvat odvoz. Pomáhá jim i tlumočník Marvan – včera se prý podařilo vypravit auto s trojicí Syřanů. Ani to ale nemusí znamenat úspěch.
Okolí vlakové stanice v centru hlavního města se na přelomu týdne stalo zázemím pro desítky až stovky uprchlíků, nejčastěji ze Sýrie či Turecka. Čekají tu na vlak nebo na domluvený odvoz. Míří na západ, zpravidla do Německa. Někteří za rodinou, jiní na vlastní pěst. Ve Vrchlického sadech, přezdívaných pražský Sherwood, se o ně stará vedle Iniciativy Hlavák několik dalších organizací složených z dobrovolníků.
„Pomáhají nám tu Lékaři bez hranic a hodně se zmobilizovala také syrská komunita v Praze. Z organizace Dignity nám vaří čaj, spolek Food Not Bombs vozí teplé jídlo. Vedle dárců, kteří nám věnují deky, oblečení a pláštěnky, přijímáme také podporu od neziskovek. Ty nám nejčastěji dávají například materiál, který tu zrovna schází – typicky léky,“vysvětluje Baudišová.
Klíčový prvek před nádražím představují tlumočníci. Drtivá většina migrantů mluví arabsky, angličtinu ovládá jen malé množství z nich. Překladatelé tak často tvoří chybějící článek mezi uprchlíky a pomocí. K prostředníkům vládnoucím jejich jazykem mají přítomní běženci i větší důvěru.
Medici jsou velká pomoc
Teď, v deset hodin večer, je tu jen jediný. Padesátiletý Marvan vysvětluje mladým mužům pokyny dobrovolníků a ve volných chvílích se s ním dávají do řeči uprchlíci sami. Často mluví přes sebe. Tmavší muž s šedivými vousy přesto působí klidně a vyrovnaně. Každému trpělivě naslouchá. Někteří migranti se zdají být mírně rozrušení – často následkem dlouhé a náročné cesty nebo nepříjemných zážitků nabraných během ní. Pro spoustu z nich je psychologickou vzpruhou už jen fakt, že mohou mluvit a dorozumívat se svým mateřským jazykem.
V horších případech bývají běženci i zranění. „Různá poranění řešíme každý den. Někdy je doprovázíme do nemocnice, kde za ně hradíme péči z darů podporovatelů. Ošetřujeme prochozené nohy, někdy řezné rány. Někteří mají velké bolesti břicha. Velká část z nich je i prochladlá,“vyjmenovává dobrovolnice. Výraznou pomoc tak představuje přítomnost ošetřovatelů z Lékařů bez hranic. Medici totiž umějí vyhodnocovat, jaká poranění a zdravotní komplikace už jsou na nemocnici a která naopak ne.
Množství přítomných běženců se během dne mění, přes noc bývá nižší. „Ještě to nešlo přes 260, někdy to nedosáhne ani stovky,“informovala LN koordinátorka Iniciativy Hlavák Milada Hošková. Jejich pohyb v okolí areálu nádraží monitoruje i Správa železnic, která má chod stanice na starosti.
„Ve spolupráci s ostrahou hlavního nádraží a také se složkami Policie ČR a městské policie danou situaci monitorujeme a snažíme se udržet veřejný pořádek v prostorách stanice na standardní úrovni. Komplikace jsme v této souvislosti nezaznamenali. Změnu provozu nádraží v současné době nepřipravujeme,“řekla mluvčí správy Nela Eberl Friebová. Nocovat budou muset mladíci v nádražním parku. O skutečnosti, že by zde mohl přibýt přistavený vagon nebo vyhřívaný stan pro uprchlíky, tento týden jedná s železniční správou a Českými drahami vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková.
Z Německa zpátky do Čech
Kvůli sílícímu přílivu lidí bez víz a povolení se vláda rozhodla od čtvrtka zavést na hranicích se Slovenskem hraniční kontroly. Hlavním cílem je boj s organizovaným převaděčstvím.
„Jakékoli informace v otázce převaděčů, které získáme, předáváme organizaci La Strada, která spolupracuje s policií,“dodala dobrovolnice Baudišová. Večer a noc tráví uprchlíci venku kvůli tomu, že je ostraha nevpustí dovnitř. Podle Hoškové k tomu dochází dokonce i v případech, kdy mají platnou jízdenku na vlak. Na nepohodlí jsou ale mladíci podle slov tlumočníka zvyklí.
Čtyřiadvacetiletý Chalíd drží v ruce dokumenty s razítkem Spolkové policie. Kousek za hranicemi, na území Saska, ho údajně zadrželi strážníci a následně strávil noc ve vazbě. Když zjistili, že přicestoval z Česka, poslali mladíka zpět do Prahy. Jeho známí ve stejné situaci mu poradili, že může získat výjezdní příkaz, který opravňuje cizince k přechodnému pobytu na našem území po dobu 30 dnů. Vybaven balíčkem nasbíraných dokumentů tak zkouší cestu za hranice znovu.
REPORTÁŽ