Riziko jaderného útoku je malé
LN Jak pravděpodobné je, že Putin použije jadernou zbraň?
Ta šance tu je, ale velmi malá. Před ruskou mobilizací jsem ji odhadoval zhruba na 1,5 procenta. Teď je podle mě ještě menší. Bavíme se navíc o potenciálním použití mimo operační oblasti – například někde nad mořem nebo ve stratosféře, coby demonstrativní úder. S povoláním rezervistů pro Rusy vzrostla šance, že frontu stabilizují, a nutnost sáhnout k takto radikálnímu kroku se proto snížila. Není to určitě tvrdá nula – a pokud to někdo tvrdí, ať mi ukáže na základě čeho a ať doloží svoje predikční schopnosti z minula.
Do Chile ale v současnosti určitě nikdo utíkat nemusí, ta šance je zatím zanedbatelná...
LN A co použití menší, takzvané taktické jaderné zbraně přímo na frontě?
Dal by se samozřejmě udělat jaderný úder omezený – ideálně na nějaký stacionární cíl typu most, logistické centrum a tak podobně. Pravděpodobnost takovéhoto útoku je ale podle mě ještě menší. Bojová hodnota takového úderu by totiž byla poměrně malá.
Viděli jsme to například u útoků pomocí konvenčních systémů HIMARS, kde nálož také není zanedbatelná. Na mosty přes Dněpr okolo Chersonu už jimi Ukrajinci útočí čtvrtý pátý týden, ale požadovaný efekt se stále nedostavil. Poškozený most se dá vždycky opravit a ani jeden zničený most nic neřeší.
To by těch taktických jaderných úderů opravdu museli provést tři čtyři pět. A tam už se samozřejmě výrazně zvyšuje riziko nějaké eskalace.
LN A co útok proti postupujícím jednotkám? V nějaké krizové situaci by k němu Rusové nemohli sáhnout?
Ano, ale hustoty sil na Ukrajině jsou relativně velmi malé. Fronta je dost dlouhá, není to pruh mezi Baltem a Alpami jako za studené války. Tehdy mohl Sovětský svaz racionálně předpokládat, že pokud ve správný moment zaútočí proti postupujícím spojencům dvěma až třemi jadernými údery, vyřadí stovky obrněnců.
Kdyby Rusové teď zkusili zaútočit na prostor, kde se domnívají, že je nepřítel, vyřadí možná ukrajinskou rotu. Pak se nabízí otázka, zda by jim to za to vůbec stálo.
LN Jak ničivá vlastně taková taktická jaderná zbraň je? Máme si představovat novou Hirošimu, nebo spíš o něco ničivější konvenční zbraň?
Strašně záleží na typu. Jaderné zbraně se pohybují v rozsahu ničivosti jedné až sta kilotun TNT. To, co spojenci svrhli na Hirošimu, mělo ničivost zhruba desíti kilotun. Stejně se odhaduje kumulativní efekt větších spojeneckých náletů během roku 1943.
Rusové ovšem disponují dělostřeleckými granáty, jejichž ničivost se pohybuje někde okolo jedné kilotuny TNT. Taková munice likviduje osoby zhruba v poloměru půl kilometru až jednoho kilometru.
Strašně samozřejmě záleží na tom, kde přesně to vybuchne, jestli je pěchota zakopaná a tak dále. Obrněná technika, která je v této vzdálenosti, ale takový útok přežije celkem v pohodě.
LN Kolik takové munice Rusové reálně mají? Nemůžou blafovat, stejně jako v případě konvenční munice?
I v 90. letech, kdy na tom Rusko bylo ekonomicky poměrně špatně, do jaderných zbraní nadále investovalo. I kdybychom tedy předpokládali, že třeba třetina jejich arzenálu je nefunkční, stále jim zbývají dvě třetiny. Mají toho tedy poměrně dost. Nebavíme se tady o Severní Koreji, která má pár náloží a ty ještě dost možná ani nevzlétnou.
Jistá skepse je na místě, ale vždycky s mírou. Rakety Iskander možná nejsou tak přesné, jak Rusové deklarují, pro situaci na bojišti to ale nemusí být rozhodující. Jestliže oficiálně tvrdí, že trefí cíl s přesností na pět až deset metrů, ale ve skutečnosti je to metrů 30, je to u jaderné zbraně prašť jako uhoď. Když tím budou potřebovat zničit most, pořád ho ještě zničí.
LN A co až Západ v příštích dnech neuzná Putinovu anexi Doněcka a Luhaňska – to by nebyl vhodný moment pro takový demonstrativní jaderný útok?
Nevěřím tomu. Mobilizace podle mě takový moment skutečně oddálila. Je sice možné, že Rusové válku za tři měsíce prohrají – ale třeba už to nebude tak katastrofální. Lidově řečeno je Ukrajinci „nepřejedou“.
Můžeme se dokonce úplně mýlit a budeme se tu za tři měsíce bavit o tom, jak pomoct Ukrajině, aby udržela to, co má. Dá se to strašně těžko predikovat.
Aby měl úder taktickou jadernou zbraní smysl, museli by jich Rusové provést tři až pět. Riziko eskalace by ale v takovém případě bylo vysoké, říká
JAN KOFROŇ
S povoláním rezervistů pro Rusy vzrostla šance, že frontu stabilizují, a nutnost sáhnout k takto radikálnímu kroku se proto snížila
LN Čistě hypoteticky: co by se muselo stát, aby Rusové k jadernému úderu skutečně sáhli?
Muselo by hrozit kompletní zničení ruské armády. Nebo se tu bavíme o útoku na území Ruské federace, ale zdůrazňuji, že mám na mysli to, co si pod tím představí běžný Rus – a to není Doněck a Luhaňsk. Většinově platí, že Rusové kvůli Ukrajině umírat nechtějí.
Naše vnímání situace je samozřejmě zkreslené, protože do našich médií se dostanou pouze zprávy o těch, kteří před mobilizací utíkají, jsou nespokojení, a vůbec už se nebavíme o relativně silné části populace, která mobilizaci chtěla. To ale nic nemění na tom, že Ukrajina za to většině Rusů nestojí, a vyvstává tedy otázka, proč kvůli ní používat jaderné zbraně.