Poslanci soudí

Pomstychtivost do solidní politiky nepatří

Skupina poslanců vládní koalice se rozhodla „vytrestat“prezidentskou kancelář za to, že pravomocně odsouzený ředitel Lesní správy Lány nebyl vyhozen, nýbrž prezidentem omilostněn. Cílem je „odejmout odsouzenému řediteli rozpočet na realizaci kapitálových výdajů“.

Nezabývejme se nyní ostudně nestandardním chováním prezidenta Zemana a položme si otázku, koho poslanci potrestají. Odebraných 30 milionů má prý jít na protidrogovou politiku a na podporu mládežnických spolků. Aha, a těch 30 milionů na lesní hospodaření nebude chybět, byly na odměny pro odsouzeného? Ne, miliony jsou na nezbytné výdaje v lesích. Pokud by prezidentská kancelář byla podobně naladěná jako „spravedliví“poslanci, „vytrestala“by les a možná někoho propustila pro nedostatek peněz, a na just ne omilostněného pána. Škoda, která by tímhle „morálním“gestem vznikla, může být nemalá, ale poslancům je to jedno. Důležitější pro ně je falešný pocit mravní nadřazenosti a pomstychtivost.

Nemůžeme zrušit prezidentovo rozhodnutí, pomstíme se mu, nelíbí se nám něco, co nemůžeme ovlivnit, pomstíme se jinak. Tenhle patologický princip vendety požírá tuzemskou politiku už dlouhá léta. V čem jsou tihle samozvaní soudci morálně nadřazení Miloši Zemanovi? V ničem, obě strany jen zneužívají svých pravomocí a roztáčejí spirálu zla.

Vládní koalice našla, zásluhou Pavla Blažka, konsenzus s Hradem, který premiér Fiala úzkostlivě dodržuje. Máme tak pokoj od vyměňování urážek a sprosťáren mezi panem prezidentem a jeho úhlavními nepřáteli. Je na tom něco zlého a špatného, že vláda respektuje prezidenta a prezident ji? Pro někoho asi ano, proto je nutné poškodit lánské lesy. Ukazuje se též, jak vážně někteří poslanci vnímají rozpočet. Není to důležitý prvek stability země a zákon o státním rozpočtu není jedna z nejdůležitějších norem, je to jen takový prostředek, jak těm, kteří jsou „s námi“, přilepšit a těm, kteří jsou „proti nám“, uškodit. Vášně vládnou rozumu.