K dalšímu růstu úroků ČNB nevidí důvod. Zatím

Pokud se neutrhnou z řetězu mzdy či výdaje státního rozpočtu, centrální banka zatím úrokové sazby zvedat nebude, oznámil včera guvernér Aleš Michl.

Takzvaná repo sazba, hlavní úroková sazba České národní banky, za níž si komerční banky u ČNB ukládají své volné peníze a která určuje cenu peněz v zemi, zůstane na dosavadních sedmi procentech. Beze změny zůstávají i další sazby centrální banky. O výsledku hlasování včera po jednání bankovní rady informoval guvernér Aleš Michl.

Uvedl, že současné nastavení sazeb odpovídá vývoji cen. Nicméně varoval, že na podzim by inflace mohla v důsledku zdražení energií dosáhnout 20 procent. Hlavním argumentem pro stabilitu sazeb je podle něj zpomalování dynamiky růstu hypotečních úvěrů i půjček obecně. Guvernér zároveň vyjmenoval rizika, která by potenciálně vedla ke zvýšení sazeb. Prim by podle Michla sehrál nad očekávání vysoký růst mezd a deficitu státního rozpočtu.

Bez překvapení

Ponechání sazeb na současné úrovni není pro trh překvapením. Stejně jako výsledek hlasování pět ku dvěma, kdy se lze s téměř stoprocentní jistotou domnívat, že proti zachování současných sazeb a naopak pro jejich zvýšení byli „staří“radní Marek Mora a Tomáš Holub.

„Stávající pětičlenná většina bankéřů se netají skeptickým postojem k účinnosti úrokových sazeb v aktuálním prostředí a s ohledem na inflační statistiky i očekávané ekonomické ochlazení bylo zřejmé, že nebude mít důvod ke změnám,“konstatoval Vít Hradil, šéfekonom investiční společnosti Cyrrus.

Zároveň Hradil připomíná, že ČNB ve své prognóze posunula horizont měnové politiky o půl roku dále do budoucna.

analytik Komerční banky

„Tato změna nyní bankovní radě umožňuje odhlédnout od nadále rozbouřené tuzemské inflace a bezprostředně na ni nereagovat dalším růstem sazeb. Předchozí – tedy ta tradiční – prognóza by patrně naopak doporučovala sazby dále zvýšit,“dodal Hradil. Svou roli však podle něj při rozhodování ČNB nepochybně sehrálo i zpomalování inflace, což je patrné hlavně na snížení meziměsíčního tempa růstu spotřebitelských cen.

„Úrokové sazby podle nás pravděpodobně dosáhly svého vrcholu,“hodnotí analytik Komerční banky (KB) Jaromír Gec. Pokles sazeb očekává KB v srpnu 2023: koncem příštího roku by repo sazba měla klesnout k pěti procentům. Pokles na tři procenta, považovaná za rovnovážný stav, bankéři předpokládají až na konci roku 2024.

Jak na korunu?

Ekonomové upozorňují, že centrální banka tentokrát ve svém sdělení o výsledku jednání explicitně nezmínila pokračování devizových intervencí. A shodnou se, že by kartami mohlo zamíchat oslabování koruny v důsledku energetické krize a stahování se investorů do bezpečnějších teritorií, než je Evropa závislá na dovozech plynu.

Atraktivitě koruny nesvědčí ani zvyšování sazeb Evropské centrální banky a amerického Fedu, které snižuje úrokový rozdíl, a tím i zisky z korunových úložek. A – jak připomíná partner poradenské společnosti PwC ČR Jan Brázda – motivuje firmy k úvěrům v eurech, což dále zvyšuje tlak na korunu. Pokud by ČNB na podporu měny, jejíž oslabení zvyšuje domácí inflaci, nechtěla používat intervence, musela by zvýšit sazby.

„V základním scénáři (mělká recese) nepočítáme s tím, že sázky proti koruně budou natolik výrazné, aby přesvědčily holubičí ČNB v nejbližších měsících k dalšímu zvýšení sazeb,“říká hlavní ekonom Patria Finance Jan Bureš. Dodává, že pokud by nastala hluboká recese spojená s výrazným nedostatkem plynu během zimy, bude ČNB nucena bránit masivnímu odlivu kapitálu růstem sazeb, a to bez ohledu na propad tuzemského hospodářství.

Úrokové sazby podle nás pravděpodobně dosáhly svého vrcholu.

JAROMÍR GEC