Sen o levném plynu končí
Dosud trh počítal s variantou, že Rusko bude dál škrtit kohoutky, nyní ale zcela skončila varianta, že plyn vůbec pustí. Navíc jsou ve hře útoky na energetickou infrastrukturu. Pokud někdo odpálil trubky na dně moře, může útočit i na přenosové sítě na pevnině. „Tím roste napětí a ceny na trhu, naštěstí zatím ne šokovým způsobem,“dodává Gavor.
„Pokud by například byly poškozeny plynovody z Norska, tak by se Evropa nevyhnula vážné krizi,“upozorňuje Tyleček.
Malá šance na zlepšení
Podle Tylečka část trhu sázela na to, že se Nord Stream obnoví a bude zase možné plnit zásobníky na příští zimu. I tato varianta nyní padá. Kdyby ale Rusko chtělo plyn opět dodávat naplno, může k tomu využít dva dosud funkční plynovody, jeden přes Bělorusko a druhý přes Ukrajinu.
Česko by z nové situace teoreticky mohlo těžit. Pokud by Rusko z nějakého důvodu rázem chtělo dodávky obnovit, plyn by se mohl hromadit i v Česku, odkud se ve větším množství nemůže dál na západ dostat. Takový vývoj je ale jen málo pravděpodobný, ceny dodávek na příští roky zatím rostou. A optimismus, který na energetické trhy přicházel během září, se vytrácí.
Podle Bartoně by to nutně narazilo na překážky. Tou první je snaha Evropy nesázet do budoucna na nespolehlivého partnera. A kontinent se bude beztak snažit zajistit si i jiné, byť dražší zdroje zemního plynu.
„I kdyby cena nakrásně klesla i na původní láci a odběratelé by jej chtěli honem kupovat, EU zakročí, buď zdaněním ruského plynu,
Za kolik se prodávají energie na příští rok Vývoj cen energií na burze v Lipsku v eurech za megawatthodinu, dodávka v roce 2023 (eur/MWh) nebo stanovením kvót,“předpokládá Bartoň. Za rozumnější by považoval vyšší zdanění ruského plynu, obává se ale, že spíše by došlo k zavedení kvót.
Otázkou by v takovém případě také bylo, kdo by po ruském plynu toužil a kudy by se mohl do Evropy dostávat. Polsko by jej nemuselo chtít vůbec. A ze zemí, jako je Česko, vedou na západ jen plynovody, které sice nyní zvládnou zásobovat ze západu české potřeby – ale už by nedokázaly v opačném směru nahradit výpadek Nord Streamu a zásobovat Evropu.
Hledají se alternativy
Podle Tylečka může poškozený plynovod v Baltském moři urychlit hledání alternativ. Dosud se mohlo s plynem z Ruska do určité míry počítat. „Z hlediska dodávek plynu nyní Evropa hraje o čas a definitivní zlepšení situace přinese až zajištění dostatečných dalších zdrojů plynu. To je pro EU úkol číslo jedna,“konstatuje Gavor.
„V delším horizontu je jasné, že ruskému plynu v Evropě zvoní umíráček. Naděje na návrat situace do blízkosti normálu je pryč. Je to příležitost pro Evropu. Udělat škrt nad tím, že jsme byli bláhoví. Němci, ale i Češi. Dávali jsme dlouhou dobu přednost levnému ruskému plynu před energetickou bezpečností,“uzavírá Tyleček.
Kdo za útoky na Nord Stream stál, se zatím neví. Ruský prezident Vladimir Putin je označil za „akt mezinárodního terorismu“. Západ v čele s USA naopak ukazuje na Rusko jako možného viníka. Právě tyto dvě země mají možnou motivaci i schopnost sabotáž provést. Ta svým rozsahem vylučuje teroristické skupiny, experti předpokládají, že se na akci musela podílet armáda nějakého státu.