Zápasů přibývá. A s nimi i zranění
Fotbalový program houstne a zranění je čím dál víc, v nejlepších ligách jejich počet narostl o 20 procent. Hodně trpí mladí hráči.
Čerstvě zveřejněná studie pojišťovací společnosti Howden jen potvrzuje, na co si minimálně od covidových pauz a s nimi souvisejícího nahuštěnějšího programu stěžují mnozí trenéři. Stále častěji jsou slyšet i sami fotbalisté. Počet zraněných hráčů v pěti největších evropských ligách (nejvyšší soutěže v Anglii, Německu, Itálii, Španělsku a Francii) narostl v minulé sezoně o dvacet procent. A to vskutku není málo.
Náklady spojené se zdravotními problémy hráčů vzrostly dokonce téměř o třicet procent. Kluby ze zmíněných soutěží za absentující hráče zaplatily půl miliardy liber (13,8 miliardy korun), přičemž pomyslný žebříček jednotlivých týmů v tomto ohledu „vede“Paris St. Germain. Celek, jehož kádr zdobí mimo jiné ofenzivní trio Kylian Mbappé, Lionel Messi a Neymar, vynaložil na zraněné 34,2 milionu liber (téměř miliardu korun). Tyto sumy firma vypočítala tak, že vynásobila denní náklady na hráče počtem dnů, kdy nebyl k dispozici, a započítala inflaci.
„Za poslední dvě sezony narušené covidem je jasně vidět, jak zhuštěný program a přetížení hráčů ovlivnily výskyt zranění,“citovala agentura Reuters vedoucího sportovního oddělení Howdenu Jamese Burrowse.
„Nejsme roboti“
Prostor pro další konkrétní čísla. Nejvíc zranění – 1231 – zaznamenaly kluby v anglické Premier League. Na druhém místě skončila německá Bundesliga (1205) a třetí příčku obsadila španělská La Liga (848). Z klubů nasčítali nejvíc absencí v Realu Madrid (114) před Bayernem Mnichov a Chelsea (oba 97).
Podle Burrowse k nim přispěl fakt, že anglické a německé celky hrávají ve velké intenzitě, navíc se jim dařilo v evropských pohárech, kde došly daleko ve vyřazovací fázi.
Nárůst zápasů a stále menší prostor na odpočinek je ve fotbalovém světě velké téma. „Pokud mě chcete rozčílit, zeptejte se mě na něj,“říkává Jürgen Klopp, trenér Liverpoolu, který patří k nejhlasitějším kritikům. „Už je na čase, aby došlo k nějaké schůzce nejvyšších představitelů, zástupců FIFA, UEFA, jednotlivých lig. A jediným předmětem debaty by měli být hráči, ta nejdůležitější součást fotbalu. Zatím se to nestalo,“stěžoval si Klopp. Podobná slova tu a tam zazněla i od jeho kolegy Pepa Guardioly z Manchesteru City. Čili ozývají se ze dvou nejúspěšnějších a nejlepších anglických mužstev posledních let.
V Česku se kvůli později dohrávané „covidové“sezoně (2019/20) krátilo volno během léta, ročník 2020/21 virus na podzim opět přerušil, a fotbalisté tak měli rekordně krátkou zimní přípravu, trvala jen necelý měsíc.
O blaho (nejen) vlastních hráčů měl starost třeba slávistický kouč Jindřich Trpišovský. „Pro hráče je samozřejmě dobré hrát, ale když jedete dva tři měsíce v režimu zápas, regenerační trénink, předzápasový trénink a zápas, tělu pak chybí energie,“přemítal. „Hráč potřebuje aspoň jednou dvakrát za sezonu pět šest týdnů volno, aby si svaly, klouby a celé tělo odpočinuly.“
Nejenom český ligový kalendář se loni musel přizpůsobit odloženému Euru, které proběhlo v červnu a červenci. Po něm krátká pauza a zpátky do práce, někteří fotbalisté v maximálním tempu, nasazení a pod obřím tlakem odkopali přes padesát šedesát utkání za rok. Aby toho nebylo málo, uplynulou sezonu uzavíraly hned čtyři červnové zápasy Ligy národů. To už někteří hráči upustili od diplomatických frází a otevřeně si postěžovali.
„Úplně zbytečná soutěž. Musíme ty zápasy hrát, přitom v nich vlastně o nic nejde. Můžeme si stěžovat, mluvit o tom, že taky někdy potřebujeme dovolenou, ale je mi jasné, že je to zbytečná snaha. Nic se nezmění,“odplivl si jeden z nejlepších světových záložníků Kevin De Bruyne z Belgie.
„Nejsme roboti! Zápasů pořád přibývá a kdy si asi tak máme odpočinout?“zlobil se jeho krajan
Thibaut Courtois. „Hrajeme až do půlky června, v listopadu máme mistrovství světa. Samozřejmě, že jsme pak náchylnější ke zranění. UEFA se o zdraví hráčů vůbec nezajímá, chce si jen namastit kapsu.“
U mladých desetkrát víc
Extrémní zátěž dopadá především na mladé fotbalisty do 21 let, počet jejich zranění narostl proti minulosti desetinásobně! „Z celé analýzy nás tohle praštilo do očí nejvíc,“přiznal Burrows. „Je zřejmé, že v uplynulých dvou sezonách i kvůli dopadům pandemie a úpravám kalendáře kluby přišly o několik starších fotbalistů a byly nuceny častěji využívat mladíky.“
Zatímco v této kategorii hráčů napočítala společnost Howden v ročníku 2018/19 „jen“30 zranění, v sezoně 2021/22 už 326. Pro představu, takový Pedri, nadějný španělský středopolař Barcelony, absolvoval za sezonu s mistrovstvím Evropy a olympijským turnajem 75 zápasů. V další byl stínem sebe sama a opakované potíže s třísly jej vyřadily z 33 duelů. Je mu devatenáct let.
I lékařské materiály dokládají, že bobtnající fotbalový kalendář má na zdraví hráčů neblahý vliv. Kromě zranění jde také o duševní potíže. Hráčská unie FIFPro zveřejnila studii, desetiletý výzkum, do kterého zahrnula přes tři tisíce současných či bývalých hráčů. Odhalil, že každý čtvrtý fotbalista trpí či trpěl psychickými poruchami: depresí či úzkostmi.
Zatím jediným krokem pro zlepšení současné situace bylo zavedení až pěti střídání v jednom utkání. Jinak ale dál mají hlavní slovo peníze – například v Lize mistrů naroste počet týmů, a tím pádem i zápasů od ročníku 2024/25, ten současný přeruší v listopadu a prosinci mistrovství světa v Kataru. „To znamená vítaný odpočinek pro některé fotbalisty,“pravil Burrows. „Ale co ti, kterých se šampionát týká?“