Betonování pozic
Rusko neví, kde končí, a Kyjevu Putin smrdí
Václav Havel kdysi s trochou nadsázky prohlásil, že Rusko neví, kde začíná a kde končí. Teď to platí doslova. Horní komora ruského parlamentu schválila včera začlenění čtyř ukrajinských oblastí do Ruska, ale zároveň si oficiální ruští představitelé nejsou jistí, jak velkou část z nich vlastně připojili k Rusku. Vypovídá to leccos jak o stavu Ruska, tak o myšlení jeho prezidenta Vladimira Putina.
Putin se nedávno rozhodl vystupňovat válku na Ukrajině. Vyhlásil mobilizaci a také anexi části ukrajinského území. Ta je podle něj teď součástí Ruska a musí ji bránit všemi prostředky. Dokonce anektoval formálně větší území, než Rusko obsadilo, takže podle tohoto výkladu musí dál vést válku a nemůže ji ukončit. Prostě to vypadalo, že si odřezal ústupovou cestu z války a že chce zvítězit. Navíc rychle. Podle rozpočtových dokumentů, které unikly do tisku, chce zvyšovat výdaje na armádu v příštích dvou letech sice masivně, ale nikoliv tak, že by z toho šlo financovat mobilizovanou armádu. Spíš vojsko stojící na linii příměří či konflikt, do kterého se obě strany schválně moc nehrnou a Rusko ho má pod kontrolou.
Nevypadá to ale, že by válka měla takhle skončit. Ukrajinci postupují u Charkova i Chersonu a ruská vojska se brání. U Chersonu dokonce hrozí obklíčení velkých jednotek ruské armády, protože údajně na příkaz samotného Putina mají zákaz ustoupit. Současně se ale z Kremlu ozvalo, že není jisté, kolik ukrajinského území vlastně Moskva anektuje. Ve dvou připojených oblastech to bude „konzultovat“s jejich obyvateli.
Zní to jako ústup z maximalistických plánů, který bude asi následován ústupem ruské armády od Chersonu. Pro Ukrajince je to ale na příměří příliš málo a příliš pozdě. Chtějí rychle zpět vše, co jim Moskva vzala. Dokonce si oficiálně zakázali jednat s Ruskem, dokud je v jeho čele Putin. Ale vzhledem k tomu, že Putin může být ruským prezidentem ještě dlouho, je to stejný pokus o zabetonování pozice jako ruská anexe. A možná bude časem podobně neúspěšný.