Překladač a překladatel
Asi se nehodí zapírat, že ani já se při překládání nevyhnu internetovým překladačům. Minimálně jako inspirace k lepšímu překladu se to může hodit. Ve vietnamštině je výklad často nejednoznačný, člověka může i jedno jinak přeložené slovo posunout ke správnému významu.
Jenomže počítač vybírá vždy jen jednu možnou variantu překladu, za niž navíc neručí; není-li pak schopen dešifrovat některé slovo v kontextu, mnohdy se zmýlí. To platí hlavně u jazyků, jež mají hodně homonym. Tak například Google rozluští vietnamský výraz „stéla se jmény padlých hrdinů“jako „registrační pivo mučedníků“hlavně proto, že stéla se vietnamsky řekne stejně jako pivo: „bia“. To pořádný tištěný slovník vám nabídne všechny významy slova, ne jen jeden – musíte si akorát umět vybrat. V mnoha ohledech tak zůstává nenahraditelný. Ostatně někdy jsou cesty elektronického mozku věru nevyzpytatelné. Bůh suď, kudy se třeba dobral k tomu, aby mi buddhistickou formulaci o mravním provinění přeložil jako „krutě OSVČ“.
Nejnovější statistické metody, jež vyhodnocují použití slov v nejrůznějších textech, bezpochyby pomáhají práci překladačů vylepšit. V oborech, jež se vyžívají ve frázovité hantýrce (např. administrativní nebo právnické texty), se většinou autoři textů nesnaží o nějakou originální větnou konstrukci, a tak to funguje. V literatuře či nějaké umnější odborné stati však ustálených formulací moc není. Zarputilí propagátoři digitalizace sice vyhrožují, že „překladatelé nebudou mít brzy co žrát“(na tuto zdvořilou moudrost jsem narazil v jednom internetovém komentáři), pořád však ještě není jisté, zda v tom mají pravdu. O tom, zda je to žádoucí, raději ani nemluvě. Každopádně při překladech mezi tak odlišnými jazyky jako vietnamština a čeština lze o možné dokonalosti počítačového překladu dost pochybovat.
Problém představují také různé idiomy. Vietnamské přísloví „Vstoupíš-li do cizího domu, cti jeho zvyklosti“zatím jeden překladač rozklíčoval jako „obvyklé přistoupení“, jiný pro změnu jako „vlastní vstup“. Mimochodem, v takových případech vietnamština mnohdy vynechává slova, takže věta je vlastně zkratkou.
Mladí Vietnamci, které teď učím, si tu a tam najdou v mobilu překlad, aniž si toho všimnu. Při kontrole testu však leccos vyjde najevo: napíší-li místo sem větu pojď sem nebo místo času přítomného použijí minulý (jejž se stejně jako rozkazovací způsob ještě neučili), vím hned, odkud vítr vane. Jde sice o překlad správný, jeden z možných, ale oni zatím nepoznají, že do písemky ve 2. lekci nepatří. Protože o umělých překladech, stejně jako o lékařských radách i politických komentářích na internetu platí jedno: jejich použitelnost může posoudit jen ten, kdo má v daném oboru nastudováno už dávno předtím, než sedne poprvé k počítači. Kdo už umí rozlišit zrno od plev a ví, jak s ním pak případně naložit. Naopak ten, kdo hloupě věří, že námahu učení mu v moderní době rovnou nahradí počítač, se sám prozradí, neboť nemůže nechybovat.
Google rozluští vietnamský výraz „stéla se jmény padlých hrdinů“jako „registrační pivo mučedníků“, protože stéla se vietnamsky řekne stejně jako pivo: „bia“