Covid by už neměl zabíjet hromadně
Myslí si biostatistik Ladislav Dušek. V zimě očekává silnější vlnu chřipkové epidemie, protože na chřipku se trochu zapomnělo
Pandemie je za námi, covid se přesto na zdraví Čechů stále podepisuje. „Roste třeba počet tumorů, které se zachytí až v pozdním stadiu,“říká
LN Skončila nám pandemie?
Jsem optimista. Pokud virus nezmutuje do úplně nové podoby, což se momentálně zdá spíš nepravděpodobné, je pandemie za námi. Na současnou variantu omikronu BA4 a BA5, která tady lítá zhruba od května, jsme si totiž zvykli. Vytvořili jsme si dostatečné protilátky. Pomohlo nám očkování a to, že virus prošel během léta populací velmi silně – nakazil hodně lidí. Covid už se neprojevuje nezvladatelným atakem a zahlcenými nemocnicemi. Naštěstí.
LN Stala se z něj tedy běžná sezonní viróza?
Zřejmě to tak bude. Virus se tady nadobro usadil a bude mezi námi kolovat podobně jako chřipka. Nevím, jestli to bude sezonní nemoc, přece jen nám letní vlna ukázala, že se covid umí ozvat i mimo období obvyklé pro respirační choroby. Bude se ale pravidelně vracet a sem tam způsobí epidemii.
LN Už se na něj ale nebude hromadně umírat…
Hromadně snad ne, umírat se na něj ale stále bude. Pokud by měl covid podobné dopady jako chřipka, může mu každý rok podlehnout asi 1,5 až dva tisíce lidí. Platí to hlavně pro zranitelné seniory, kteří jsou oslabení dalšími chorobami. Proto by se lidé měli i nadále očkovat, ochrání je to před těžkým průběhem choroby.
LN Očkovat se bude stále stejnou vakcínou, nebo se bude očkovací látka každý rok měnit podle dominantního kmene – jako u chřipky?
Nejsem vakcinolog ani virolog, ale s největší pravděpodobností se bude vakcína průběžně přizpůsobovat dominantní variantě viru v populaci. I proto doufejme, že tady s námi zůstane právě ta varianta, která už mezi námi koluje.
LN Zmínil jste podobnost s chřipkou. Čeká nás nějaká epidemie této choroby?
Předpokládáme, že bude vrcholit v lednu a únoru. Bude to pravděpodobně silnější vlna, protože na chřipku už naše populace trochu imunitně zapomněla. Delší dobu jsme se s ní nesetkali, takže nám to teď vynahradí. Nemyslím ale, že bychom to nezvládli. Neočekávám stejné drama, jaké jsme zažili během posledních dvou let s covidem.
LN Jak zpětně ty dva roky hodnotíte? Překvapilo vás něco?
Překvapilo mě úplně všechno, vůbec nejvíc ale proměnlivost a určitá zákeřnost toho viru. Mám na mysli hlavně variantu delta a její atak během podzimu 2021. To nikdo nečekal. Každý si myslel, že se virus po podzimu předchozího roku vyčerpal a že už další vlna nebude tak silná. Varianta delta se totiž na začátku nijak zvlášť neprojevovala, prvních pár měsíců o sobě prakticky nedala vědět. Navíc už jsme měli očkování. Jasně, nepostupovalo tak rychle, jak bychom si představovali, velká část lidí už ale vakcínu měla. Přesto delta udeřila velmi silně. Zahltila nemocnice, zemřelo hodně lidí. Nechci si ani představovat, jak by to dopadlo, kdybychom neměli aspoň to částečné proočkování.
LN Kolik lidí na covid nakonec zemřelo?
Jako základní příčina úmrtí byl v roce 2020 prokázaný u 10 539 pacientů. V roce 2021 jich bylo 25 455.
LN A jak by ta statistika vypadala bez očkování?
Mnohem hůř. Věrohodné modely odhadují, že proočkovanost zabránila jen v sezoně 2021 13 až 15 tisícům úmrtí.
Ladislav Dušek.
LN Jak jsou na tom lidé, kteří covid prodělali a přežili? Potýkají se s následky?
Ano, pokud si dobře prohlédneme sesbíraná data, určité dlouhodobé následky u části pacientů vidíme. Jde hlavně o poruchy dýchací a oběhové soustavy. Bližší data vám ale ještě nedám, na to je brzy. Teprve jsme to začali analyzovat.
LN Co další následky pandemie? Během covidových let se zabrzdil provoz nemocnic. Jak se to projevilo na zdraví populace?
Bohužel nám znovu narostl počet úmrtí na nemoci srdce a cév. V období nejvyšší zátěže se totiž celkové počty hospitalizovaných s covidem dostávaly v jeden den až k 10 tisícům. Z toho dva tisíce lidí leželo na jednotkách intenzivní péče. Nemocnice byly zahlcené, musely omezit provoz. Logicky tak došlo k propadu péče, v některých regionech až o 20 procent. Nemocnicím to samozřejmě nelze vyčítat, zdravotníci dělali, co mohli. Na statistikách se to ale projevilo. U lidí, kteří se nedostali k péči včas, narostla mortalita.
Po letech nám také roste počet zhoubných nádorů, které lékaři zachytí až v pozdním stadiu. Jde třeba o rakovinu tlustého střeva a konečníku. Kontroly, které mohou odhalit tento typ rakoviny, se totiž doporučují hlavně lidem nad 50 let. Právě tito lidé ale spadají do rizikové skupiny pro covid. Část z nich měla obavy z nákazy, proto na prohlídky nešla. Je to velká škoda, protože v posledních letech nám začínal screening kolorektálního karcinomu zesilovat a měl viditelné výsledky. V evropském srovnání jsme se dostali v počtu těchto nádorů z prvního místa až na patnácté.
LN Opravdu lidi prohlídky vynechali, nebo je lékaři nezvali?
Obojí je možné. Řada praktiků v prvních týdnech pandemie omezila provoz ordinací. Pak se ale znovu rozjeli a myslím, že fungovali dobře. Propad ale stále není vyrovnán.
LN Já se ptám hlavně proto, že jste je kvůli tomu nedávno kritizoval. Řekl jste, že ne všichni praktici své pacienty na rakovinu tlustého střeva testují.
To je pravda, ta kritika zazněla. Určitá část praktiků skutečně kolorektální screening svým pacientům nenabízí, respektive ho nevykazuje. Zjistili jsme to, když jsme začali provádět kritické audity všech preventivních programů. Srovnáváme současná data s těmi předcovidovými a odhalili jsme, že ani před pandemií se zdaleka netestovalo ve všech ordinacích. Netýká se to ale velkého procenta lékařů, maximálně pětiny. Větší problém bude spíš v pacientech, kteří na prevenci jednoduše nechodí – přestože ji mají hrazenou z pojištění a může jim zachránit život.
LN V minulosti jste kvůli tomu zahájili celkem bizarní projekt – těm nejzatvrzelejším odmítačům prohlídek poslaly pojišťovny na váš podnět obálku se zkumavkou a výzvou, aby si odebrali vzorek stolice sami. Jak na to reagovali?
Na první pozvání celkem dobře. Zhruba 20 procent se nechalo vyburcovat. Jak ale šel čas, stali se lidé rezistentní i vůči těmto obálkám. V poslední vlně výzev už spolupracovalo jen pět procent oslovených. Hledáme proto i jiné cesty.
LN Například?
Pokud vím, tak ministerstvo zdravotnictví připravuje spolu s pojišťovnami bonusy. Není to ale jednoduché, musí to být něco, co bude mít pro lidi hodnotu. Kvůli malichernosti totiž nikdo na prevenci nevyrazí, když ho doteď nezajímala. Screeningových programů přitom bude přibývat, třeba právě teď připravujeme návrh nového screeningu rakoviny prostaty. V pilotním projektu zkoušíme i screening nádoru plic. Je třeba lidi přesvědčit, aby je absolvovali všechny. Týká se to i těch, kteří už se jednou z rakoviny vyléčili. Rakovina totiž není viróza, jejím proděláním si člověk imunitu nevytvoří. Naopak, právě tito lidé jsou k rakovině evidentně predisponovaní, když už ji jednou měli. Šance, že je potká další tumor na jiném orgánu, je proto velká. Výzva u nich platí dvojnásob.
LN Kolik takových lidí je?
Stále víc. Tvoří už téměř pětinu všech nově odhalených nádorů. Přitom ještě na přelomu tisíciletí to bylo jen pět až sedm procent, před 10 lety asi 14 procent.
LN Čím to je?
Je to jakási „daň za úspěch“– pacienty se daří vyléčit. Tím se ale zvyšuje i pravděpodobnost, že se u nich nemoc ozve znovu, jenom udeří na jiném orgánu. Je třeba přiznat, že některé typy rakoviny může vyvolat i samotná léčba prvního nádoru.
LN Na kterých orgánech tyto druhotné nádory rostou nejčastěji?
Je to stejné jako u těch primárních. Rakovina nejčastěji postihne prso, střevo, prostatu či plíce. Četné jsou i zhoubné melanomy, tedy rakovina kůže.
LN V čem ještě je česká medicína úspěšná a kde naopak selhává?
Obecně máme vynikající výsledky v akutní péči a intenzivní medicíně, a to i v celoevropském měřítku. Jakmile někdo potřebuje kardiostimulátor nebo ho postihne mrtvice, má zaručenou špičkovou péči. Horší už je to s následnou péčí. Předání pacienta do rukou praktického
choďte na prevenci, nabádá ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR Ladislav Dušek
lékaře, rehabilitačního pracovníka, případně do péče paliativní medicíny může být problém. Chybí kapacity. V některých regionech tato mezioborová péče nefunguje, chybí například lůžka pro následnou a dlouhodobou péči.
LN Řeší se to?
Částečně by to mohlo vyřešit posílení jednodenní chirurgie, které se chystá už příští rok. Dnešní moderní medicína už nevyžaduje, aby pacient ležel řadu dní v nemocnici, leccos se dá vyřešit rychle a šetrně v rámci jednodenní chirurgie. Bude se proto vyvíjet tlak na nemocnice, aby ji zaváděly a pacienta na lůžku zbytečně nezdržovaly. Nemocnice zkrátka dostane za léčení zaplaceno jinak – tak, aby se jí už nevyplatilo mít pacienta na lůžku příliš dlouho. Místa, která se tak uvolní, poslouží právě pro následnou péči.
LN To nějak souvisí s novým úhradovým systémem, který se právě zavádí do nemocnic?
Ano, to s tím souvisí. Nový způsob úhrad je hotový a postupně se zavádí. Konečně jsme totiž sesbírali dost dat na to, abychom mohli exaktně říct, kolik který hospitalizační případ skutečně stojí. Můžeme díky tomu začít nemocnicím platit spravedlivě. Minimalizuje se navíc jakýkoliv prostor pro chybné vykazování nebo dokonce jeho účelové protahování.
LN To se dělo?
Byly doby, kdy se to dělo. Před vznikem nového úhradového systému byl totiž ve vykazování chaos. Stejné typy nemocnic dostávaly za práci odlišné částky, mnohdy jím platily různé sumy za úplně stejný výkon i jednotlivé pojišťovny. Vím dokonce o případech, kdy nemocnice prováděla výkony, které vůbec neměla s pojišťovnou nasmlouvané. Nemocnice zkrátka vykázala něco jiného za podobnou cenu.
LN O kterých nemocnicích je řeč?
Konkrétní případy nebudu uvádět, není to podstatné. Nemocnice navíc občas ani jinou možnost neměly – systém byl tak pokřivený, že pokud chtěly dostat aspoň něco, musely k tomu sáhnout. V úhradové vyhlášce pro rok 2023 už se ale počítá s tím, že u vybraných výkonů nemocnice dostanou peníze, jaké odpovídají reálným nákladům.
LN Všechny nemocnice tedy dostanou za operaci slepého střeva stejně?
Za slepé střevo ještě ne, ale i na to časem přijde. Pro příští rok jsou jednotné platby zavedené pro asi 11 procent objemu akutní péče. Jde většinou o výkony, které provádějí vysoce specializovaná centra. Postupně se ale bude jejich počet navyšovat, příští rok už by se mohla takto platit až čtvrtina péče.
LN Proč se to nezavedlo rovnou pro všechny výkony?
Protože by to rozkolísalo celý systém. Je lepší to zavádět pomalu. Zvlášť teď, když roste inflace a ceny energií. To není doba na revoluční rozhodnutí. I tak z toho mám ale radost, systém se pročistí.
Veronika Rodriguez