Nákup izraelských dronů se protahuje
České ministerstvo obrany čeká na oficiální nabídku. Nákup se přitom měl odehrát do konce tohoto roku.
Nákup izraelských dronů typu Heron 1 pro českou armádu nabírá zpoždění. Původně měl být kontrakt na koupi tří kusů taktických bezpilotních prostředků typu TUAS (Tactical Unmanned Aerial System) v hodnotě zhruba 1,5 miliardy korun podepsán do konce tohoto roku a v rozpočtu resortu obrany na rok 2023 je pro něj vyhrazeno 800 milionů korun.
České ministerstvo však ještě podle svých slov od svého izraelského protějšku neobdrželo ani oficiální nabídku. Podepsání smlouvy se tak odsouvá zhruba na polovinu příštího roku.
Do vyjednávání promlouvá řada faktorů
„Zástupci obou stran se v rámci vyjednávání o pořízení kompletu TUAS musí shodnout na velkém množství technických i obchodních parametrů, které vyžadují řádné a detailní projednání,“řekla LN Simona Cigánková z tiskového odboru ministerstva obrany. Má se jednat například o parametry certifikačního procesu, bezpečnostní a komunikační architektury zbraňového systému či rozsah a obsah průmyslové spolupráce. Při tom všem se musí brát v potaz také citlivost pořizovaného vojenského materiálu.
Ministerstvo obrany LN dále sdělilo, že k předložení oficiální nabídky izraelského ministerstva obrany by mělo dojít v průběhu ledna 2023. V případě, že nabídku obdrženou po konci vyjednávání posoudí tým specialistů českého resortu obrany jako plně vyhovující, uzavření smlouvy předpokládá do poloviny roku 2023. „Na termín uzavření smlouvy bude mít vedle splnění kvalitativních požadavků na systém Heron 1 CZ samozřejmě výrazný vliv i nabídková cena kompletu TUAS,“dodala Cigánková.
Ministerstvo obrany mimo nákup TUAS plánuje pořízení bezpilotních prostředků Mini VTOL v letech 2024 až 2025, obměnu bezpilotních prostředků RAVEN kategorie Mini Small v letech 2029 až 2030 a prostředků Scan Eagle v kategorii Small Tactical UAV nejpozději v roce 2031. Další akvizice bude podle vyjádření plánovat s ohledem na bezpečnostní situaci v Evropě a vývoj konfliktu na Ukrajině.
Starší a levnější
Nápad pořídit izraelské drony Heron mezi odbornou veřejností vzbudil různé reakce. Někteří argumentují, že koupě nemá logiku. Jde totiž o více než čtvrt století staré systémy, které postrádají certifikaci pro civilní prostředí. Ta je pro létání v evropských podmínkách klíčová a je prý velkou otázkou, zda ji Izraelci pro Herony budou kvůli české zakázce vůbec vyřizovat. K dispozici je navíc modernější izraelský bezpilotní prostředek Hermes, který již potřebnou certifikaci má. Argumenty pro Heron vyzdvihují především jeho vyzkoušenost, průběžnou modernizaci, nižší cenu a také fakt, že ho používá řada armád. Heron 1 sám o sobě ani nenese žádnou výzbroj, i když by ji výrobce na vyžádání byl schopen přidat. Hermes již protizemní výzbroj ve své výbavě má.
Průzkum nebo letectvo
Do debaty vstoupil také český výrobce dronů, společnost Primoco UAV, která odeslala námitky proti pořízení Heronů jak ministerstvu obrany, tak Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Mimo jiné si stěžuje na to, že s ním ministerstvo obrany nekomunikuje, i když by prý jeho výrobky bylo možné použít třeba jako výcvikovou platformu.
Podle leteckého experta Tomáše Souška je nákup dronů Heron 1 hlavním benefitem pro pozdější používání dronů kategorie MALE (Medium-altitude Long Endurance Unmanned Aerial Vehicle). S nimi totiž česká armáda zatím nemá zkušenost, nikdy je ve výzbroji neměla. MALE je označení výkonnosti. Váží okolo jedné až dvou tun, létá ve středních výškách okolo sedmi či osmi kilometrů a má dlouhou vytrvalost, 24 až 48 hodin. TUAS je velmi obecná kategorie, která označuje drony taktického použití, nad kterými jsou ty strategické.
„Taktické drony používají vojáci jen v oblasti nasazení. Strategické můžete poslat z USA, odkud ho řídíte, na druhý konec planety.
Létá ve výšce 15 kilometrů třeba 40 hodin, jde například o americký Global Hawk,“řekl LN Soušek. Izraelský Heron tedy spadá jak do kategorie TUAS, tak i MALE. Dá se prý chápat jako mezistupeň, na kterém se čeští vojáci naučí výzbroj tohoto druhu efektivně používat.
Dosud totiž nebylo prý ani rozhodnuto, v jaké armádní struktuře budou drony zařazeny. Menší stroje fungují v rámci průzkumných sil, protože jim primárně slouží a sami si je obsluhují. „Ale pokud už to bude takové velké letadlo, které bude mít jednu až dvě tuny a je tedy srovnatelné s běžným letounem, tak tomu odpovídá i jeho provoz a logistika. Takže je tu asi předpoklad, že je bude provozovat letectvo, ale zatím to rozhodnuto nebylo,“upozornil Soušek.