Tlačenka podle EU

Jak české předsednictví zkouší umění možného

Když po čtvrtečním summitu EU řekl Charles Michel, že české předsednictví bylo aktivní a angažované, znělo to jako od Husáka. Když řekla Ursula von der Leyenová, že Česko je úžasné, znělo to jako od Trumpa. Ale v praxi je politika i předsednictví v Radě EU spíše uměním možného. Ukázkou je čtvrteční „megadohoda“z Bruselu, jak ji na Twitteru nazval sám český tým. Pomohla prosadit přístup Maďarska k fondům EU, unijní finanční pomoc Ukrajině v roce 2023 i daň pro velké korporace. Je to dobře, či ne? Špatná otázka, je to kompromis, tedy něco, bez čeho nemůže fungovat spolek s 27 členy ani jeho předsednictví.

Říká se, že kdo má rád tlačenku, ať se raději nezajímá o detaily, jak a z čeho se tlačenka vyrábí. Platí to i o politických kompromisech. Maďarsko blokovalo pomoc napadené Ukrajině proto, že se mu nelíbí politika Kyjeva vůči menšinám (i maďarské). Evropská finanční pomoc Kyjevu má být financována na dluh, což je zase voda na mlýn inflace. V Bruselu se podařilo najít řešení. Je-li výsledkem summitu i českého předsednictví kompromis, který umožní zamrzlé věci „prošťouchnout“, je možná lepší neznat detaily.

Zásadnější to bude v pondělí, až se budou unijní ministři dohadovat o zastropování cen plynu. I tam jsou stoupenci i odpůrci (zejména Německo). I tam Česko navrhuje kompromis. Prosadí ho? V týž den, kdy se na summitu v Bruselu pilovala „megadohoda“, Spolkový sněm schválil regulaci cen plynu, elektřiny i tepla pomocí fondu o výši 200 miliard eur (pět bilionů Kč). Je to něco, co se poměrům EU vymyká, čemu nemohou konkurovat ani velké unijní země, natož ty malé.

Výkonné a bohaté Německo si schválilo pro vlastní podniky i domácnosti polštář, který méně bohaté země znevýhodňuje. Přistoupí v pondělí na unijní kompromis? Třeba na ten, který nabízí české předsednictví? Nedejme na řeči citované v úvodu. Nezapomínejme, že politická řešení a kompromisy vznikají podobně jako tlačenka.