Válečná demokracie
Sklony k prezidentskému systému měl Zelenskyj už před válkou. Ta teď centralismus na Ukrajině upevňuje
Po nástupu k moci vsadil Volodymyr Zelenskyj na centralizaci státní správy. Navzdory tomu, že Ukrajina je podle ústavy parlamentně-prezidentskou republikou, Zelenskyj de facto vytvořil systém blízký prezidentskému modelu. Klíčovým rozhodovacím centrem byla prezidentská administrativa, kancelář prezidenta, kterou vede Andrij Jermak, dnes nejdůvěryhodnější úředník v Zelenského týmu. Jermak je široce kritizován: podle oponentů soustředil ve svých rukou příliš mnoho moci (aniž by měl ústavní status). Míra Jermakova vlivu je někdy přehnaná, ale jeho role v personální politice je klíčová.
Zelenskyj se jako politik vyznačuje nedostatkem důvěry v instituce a tato skepse má své opodstatnění: Ukrajina byla mnoho let ve stavu zajetí státu – státu zajatého mafiánsko-oligarchickými klany. Zelenskyj se dostal k moci na vlně protielitářské rétoriky s mandátem aktualizovat systém, ale jeho nedůvěra k institucím parlamentarismu a sklon k nouzovému stavu se projevily ještě před zahájením totální ruské invaze.
Za stanného práva se nevolí
Těsně před invazí Zelenského popularita klesala a jeho největším rivalem byl bývalý prezident Petro Porošenko. To se invazí změnilo. Porošenko přitom nadále spoléhá na věrné fanoušky a široké vazby mezi armádou a bezpečnostními složkami a tvrdí, že je postavou číslo dvě v ukrajinské politice.
Politické vyhlídky bývalé premiérky Julije Tymošenkové a bývalého předsedy parlamentu Dmytra Razumkova byly prakticky zničeny. I když jsou stále faktorem politického života: Tymošenková má v Nejvyšší radě 26 poslanců, zástupce její strany Baťkivščyna zastává post místopředsedy, a Razumkov ovládá 23 poslanců ze své skupiny Razumna Politika.
Pokud má mít Zelenskyj vážného konkurenta, může vzejít jedině z armády. V tisku se často píše o údajném politickém napětí mezi prezidentem a vrchním velitelem ozbrojených sil Ukrajiny Valerijem Zalužným, jehož popularita je zcela srovnatelná s prezidentovou. Na toto téma ráda spekuluje především ruská propaganda, která všemožně poukazuje na
téma rozkolu kyjevských elit. Nyní však přežití země závisí na spolupráci civilních a vojenských orgánů, a pokud mezi Zelenským a Zalužným existuje politická konkurence, pak se to odkládá na lepší časy. Ale o tom, že na poválečné Ukrajině, bez ohledu na výsledek konfliktu, bude armáda hrát obrovskou roli, není pochyb.
Příští parlamentní volby by se měly konat v říjnu 2023 a prezidentské v březnu 2024, ale to jen v případě, že skončí aktivní fáze války, za stanného práva jsou volby ze zákona nemožné. Začátkem února prodloužil parlament stanné právo o dalších 90 dní.
Oběti protikorupční kampaně
Válka vytváří pro politiky příležitosti, o kterých se jim v době míru nemohlo ani zdát. Například v rámci informační bezpečnosti vysílají přední televize maraton „jednotného zpravodajství“, jehož obsah ovlivňuje Kancelář prezidenta republiky. V posledních měsících nabírá na síle protikorupční kampaň. Důležitou roli v ní hraje Národní protikorupční úřad a Specializovaná protikorupční prokuratura, orgány, jejichž nezávislost byla jednou z podmínek pro Ukrajinu k získání bezvízového styku s EU a finanční pomoci MMF. Důležitou roli v protikorupční kampani hrají také nezávislá média a specializované nevládní organizace.
Tato kampaň vedla k rezignaci zástupce vedoucího prezidentské kanceláře Kyryla Tymošenka, blízkého spolupracovníka Zelenského. V pozastavené funkci se ocitl ministr obrany Oleksij Reznikov, v jehož resortu byla odhalena závažná porušení (Reznikov je chráněncem vedoucího kanceláře prezidenta Jermaka). Desítky
úředníků ve vládě byly propuštěny, například celé vedení ukrajinských celníků.
Důležitým podnětem pro Zelenského k obnovení pořádku je nejen vnitřní agenda, ale také vnější obraz Ukrajiny, na kterém závisí vojenská a ekonomická pomoc Západu. Obraz zkorumpované země, tvořený postsovětskými elitami, vyžaduje systémový boj, zvláště ve válce. Západní spojenci pravidelně kontrolují poskytovanou pomoc – auditoři z amerického ministerstva zahraničí a Pentagonu nedávno navštívili Ukrajinu, monitoring provádějí USAID a evropské struktury.
Za těchto podmínek je nedostatek alternativ Zelenského jako politického vůdce do značné míry vyvážen jak vnějším vlivem západních spojenců, tak vnitřními společenskými silami připravenými vzdorovat rozkladu nebo uzurpaci moci. Ukrajina navzdory stannému právu nadále žije v právním a ústavním rámci, i když zvýšená centralizace vlády, růst vlivu bezpečnostních složek může zkomplikovat návrat k normám mírového života. Než ale nastane mír, žít se musí: dnes se o osudu Ukrajiny rozhoduje na frontách.
V rámci informační bezpečnosti vysílají přední televize maraton „jednotného zpravodajství“, jehož obsah ovlivňuje Kancelář prezidenta republiky